Čas prebudenia

Nádherný, opravdu přenádherný film o jednom malém zázraku. Film o lékaři, který se snažil uprostřed nehybných těl nalézt ducha člověka. Když se mu to po mnoha pokusech začne dařit, pomalu začne vyvstávat otázka zda je to tak dobře. Zda po létech klidu a zapomnění je pro pacienty procitnutí do akruální reality skutečně to nejlepší? Williams a hlavně De Niro si tu dali řekl bych až oskarové role a hlavně De Niro tu v roli katatonického pacienta upoutaného na kolečkový vozík doslova exceluje! Film je navíc natočen podle skutečné události, což mu výrazně přidává na věrohodnosti. A samozřejmě stejně jako všechny i mne potěšila účast za kamerou M. Ondříčka při natáčení tohoto skvostu. A abych byl spravedlivý, musím i vysoce hodnotit skvělý cz dabing v podání Pavla Soukupa a Oldřicha Vlacha, kteří propůjčili své hlasy dvěma hlavním hrdinům. Tento film rozhodně doporučuji vidět! * * * * * (07.04.2017)

Což o to, Čas probuzení má zajímavý příběh a určitě také kvalitní herecké výkony, ale film se vyznačuje přesně tím typem hollywoodské podbízivosti, která se mi ekluje. Obecně mám blok, když hollywoodské hvězdy hrají psychicky nebo nějak zvláštně fyzicky postižené, chodí je pozorovat, povídat si s nimi atp. Moc to zavání žadoněním o ceny. Mám raději klasické dramatické role. Scénář tohoto filmu se zase snaží být tak moc „hezký“, že si s realitou moc hlavu neláme. Zkrátka neumím uvěřit tomu, že by někdo do jednoho dne od probuzení ze 30-letého kómatu, začal plně fungovat. Pro jedno shlédnutí se ale určitě jedná o kvalitní zábavu, film ve kterém toho lze hodně ocenit. Už se na něj ale znovu určitě nikdy nepodívám. (26.11.2013)

1990 byl očividně pro Robina Williamse úspěšný ročník, po výborné Společnosti mrtvých básníků dokázal zaexcelovat i v Času probuzení a když přihlédneme ještě k pozdějšímu Willu Huntingovi vyjde nám, že tyto citlivé role mu sedí nejlíp a zvládá je opravdu bravurně. Roberta De Nira není třeba ani komentovat, ten přeci neumí hrát špatně. A právě na bezchybných hereckých výkonech a silném scénáři je postaven celý film. Citlivě divákovi prezentuje dojemný příběh "spících" lidí v ústavu, které dokáže chytrý doktor po letech zázračně probudit. Bohužel jen proto, aby je záhy musel zase "uspat", jelikož léčba není vůbec ideální... Film nás nejen dojme (troufám si říct, že nejedno oko nezůstane suché), ale také donutí k zamyšlení, co takový "spící" člověk vlastně prožívá. 9/10 (16.04.2008)

Ve všech ohledech nesmírně americké, což leckdo jen tak nepřekousne. Příběh o bezdůvodně zmařených životech, které rázem z ničeho nic dostávají možnost své druhé šance, to je poměrně mezinárodní tématika. V evropském pojetí by se zřejmě víc hrálo na psychologii, čehož je Hollywood jen málokdy schopen. On je však tak dobrý, že to vlastně vůbec nepotřebuje. Tlačí na pilu, ale opět obratně a jen v mezích uznaných norem, takže může mít milovník dojemných asijských továren na slzy dokonce i pocit, že se řeší všechno pěkně naturalisticky. To samozřejmě moc neplatí, ale zase si vážím, že Penny Marshall nepřikrášluje na místech, kde by klidně mohla. Konec je silný a pro cyniky municí k nezaplacení. Je určitě možné se k tomu stavět i takto a vysmát se. Jisté scény k tomu vybízí (proč je proboha vždycky jeden chytrý doktor oblbován zbytkem lékařského osazenstva, které se chová naprosto infantilně). Jenže to bych se vysmál i výkonům dvou hlavních protagonistů. A to zkrátka není možné, oba hrají jako bohové. Když pro nic jiného, tak kvůli nim si to pusťte. (01.04.2010)

To je přesně ten druh filmů, na které jsem alergický. Dvě hodiny ztráty času a citová dojička. Baví vás tyto filmy? No prosím, ale mě s nimi neobtěžujte. Režisérka skončila u druhořadých seriálů. Píše se rok 2011. V kurzu jsou jiní herci než Williams s De Nirem. Jinak film měl ubíjející tempo, zastaralou režii, otřesnou rozplizlou kameru, šumící zvuk, vybledlé barvy a celkově ani nevím, o čem byl. 0% (26.10.2011)