Čas prebudenia

1990 byl očividně pro Robina Williamse úspěšný ročník, po výborné Společnosti mrtvých básníků dokázal zaexcelovat i v Času probuzení a když přihlédneme ještě k pozdějšímu Willu Huntingovi vyjde nám, že tyto citlivé role mu sedí nejlíp a zvládá je opravdu bravurně. Roberta De Nira není třeba ani komentovat, ten přeci neumí hrát špatně. A právě na bezchybných hereckých výkonech a silném scénáři je postaven celý film. Citlivě divákovi prezentuje dojemný příběh "spících" lidí v ústavu, které dokáže chytrý doktor po letech zázračně probudit. Bohužel jen proto, aby je záhy musel zase "uspat", jelikož léčba není vůbec ideální... Film nás nejen dojme (troufám si říct, že nejedno oko nezůstane suché), ale také donutí k zamyšlení, co takový "spící" člověk vlastně prožívá. 9/10 (16.04.2008)

Velký dramatický Hollywood (dneska už tohle  netočí), pečlivě vykalkulovaný a učesaný. Pro někoho možná na kýbl, sentimentu je tu opravdu hodně, ale na druhou stranu je dvojice Williams a zejména De Niro naprosto báječná. Ten první hraje svou obvyklou roli nesmělého ale vlastně cílevědomého hrdiny, a prostě mu to v téhle poloze jen sluší. Ale co předvádí ten druhý, to je panečku  něco. De Niro tu ukázal, že patří nejen k nejlepším hercům své generace, ale i k těm nejlepším vůbec. Jeho Leonard Lowe je nezapomenutelnou figurou a to i díky mistrovskému fyzickému  herectví svého představitele. Za mě je Čas probuzení přesně ten typ filmového příběhu, ke kterému se dá po čase vracet jako k dobré knížce. (20.07.2023)

To je přesně ten druh filmů, na které jsem alergický. Dvě hodiny ztráty času a citová dojička. Baví vás tyto filmy? No prosím, ale mě s nimi neobtěžujte. Režisérka skončila u druhořadých seriálů. Píše se rok 2011. V kurzu jsou jiní herci než Williams s De Nirem. Jinak film měl ubíjející tempo, zastaralou režii, otřesnou rozplizlou kameru, šumící zvuk, vybledlé barvy a celkově ani nevím, o čem byl. 0% (26.10.2011)

Ve všech ohledech nesmírně americké, což leckdo jen tak nepřekousne. Příběh o bezdůvodně zmařených životech, které rázem z ničeho nic dostávají možnost své druhé šance, to je poměrně mezinárodní tématika. V evropském pojetí by se zřejmě víc hrálo na psychologii, čehož je Hollywood jen málokdy schopen. On je však tak dobrý, že to vlastně vůbec nepotřebuje. Tlačí na pilu, ale opět obratně a jen v mezích uznaných norem, takže může mít milovník dojemných asijských továren na slzy dokonce i pocit, že se řeší všechno pěkně naturalisticky. To samozřejmě moc neplatí, ale zase si vážím, že Penny Marshall nepřikrášluje na místech, kde by klidně mohla. Konec je silný a pro cyniky municí k nezaplacení. Je určitě možné se k tomu stavět i takto a vysmát se. Jisté scény k tomu vybízí (proč je proboha vždycky jeden chytrý doktor oblbován zbytkem lékařského osazenstva, které se chová naprosto infantilně). Jenže to bych se vysmál i výkonům dvou hlavních protagonistů. A to zkrátka není možné, oba hrají jako bohové. Když pro nic jiného, tak kvůli nim si to pusťte. (01.04.2010)

Celkom nadhodnotené (zhruba 75-80% by mi sedelo viacej), ale i tak celkom pôsobivá a dojemná dráma. Snímka, ktorý rozpráva príbeh významnej udalosti z oblasti medicíny a zároveň nám otvorene predkladá to, čo každý z nás vie, ale málokto si danú myšlienku skutočne uvedomuje - máme žiť naplno, využiť predostretú príležitosť, nepresedieť život doma na zadku za krížovkami, ale vychutnávať ho plnými dúškami, pretože nie všetkým sa dostane takého daru a pretože jedného dňa môže byť už neskoro. To bol odkaz Leonarda Lowea. P.S. De Niro a Williams palec hore. (24.08.2014)