V máji si rob, čo chceš

Vo filme boli dve dejové línie. Jedna o úteku oyvateľov celej francúzskej dediny pred Nemcami na Juh (zbytočné, aj tak ich napokon Nemci dostihli) druha línia o otcovi (nemecký antifašista na úteku) ktorý v tom virvare stratil sedemočného syna. Zaujímavý francúzsky snímok dramatický a smutný. Zaujímavá bola voľba hudby, kým nemeckú líniu podfarbovali tóny Schubertovej serenády Leise flehen meine Lieder, Durch die Nacht zu dir;...., tak nostalgický príbeh francúzov na úteku podfarbovala hudba a Ennio Morricone . (15.02.2017)

Zajímavý dobrodružný, dramatický příběh, který můžeme v podstatě zařadit jako road movie uprchlíků, kteří se snaží zachránit před postupující německou frontou. O jejich peripetiích je tento film. A rozhodně není špatný. Jen zapadne za celou řadu obdobných válečných témat, které jsme ale viděli již zpracované daleko lépe typu: Běž chlapče běž, Jdi a dívej se, Město 44, Pianista a jiné. Jeho dramatická rovina zde není díky bohu tak patetická, bohužel ale ani tak napínavá. A čím tedy ve výsledku tento snímek je? Průměrnou podívanou s několika světlými pasážemi, na kterou se rádi podíváte u žehlení či při čekání na návštěvu, ale rozhodně jí nevěnujete svůj čas cíleně a opakovaně. 70% (11.01.2019)

Chvílemi zajímavý a chvílemi nudný film. 1) O útěku francouzských obyvatel před postupujícími Němci v roce 1940 jsem dosud nevědel nic. Teď už něco vím. Osvětovou funkci splnil film dostatečně. 2) Spoiler. Dějová linka s německým otcem je zajímavá a akční. Druhá dějová linka s vesničany na pochodu je méně zajímavá, dost nudná a silně předvídatelná. 3) K tomu, jak se Francie chovala k uprchlíkům, doporučuji velmi zajímavý článek. 4) Film jsem sledoval na kanálu Cinemax 2. Překvapil mě podivný dabing. Film sám běží ve třech jazycích - Němci mluví německy, Francouzi francouzsky a Angličané anglicky. V dabingu francouzštinu nahradila čeština, některé německé a anglické dialogy jsou rovněž v češtině a jiné zůstaly v původním znění (bez titulků). Logiku tohoto uspořádání jsem nenašel, i když jsem se snažil. (20.11.2016)

Uvedení filmu v české tv distribuci moc nechápu. Žádné herecké eso, žádný silný příběh. Z historického hlediska má tenhle film asi velký význam jen pro Francouze. Okupaci Německem lze zachytit mnoha způsoby, tady je hlavní dějovou linkou příběh muže a jeho syna a jejich nedobrovolné rozdělení a snaha o znovusetkání. Jakého vyvrcholení se kolega Malarkey dočkal, asi nechci vědět, ale hlavní postavy opustíme v okamžiku, kdy se může kdykoliv cokoliv stát, takže kulka nebo šrapnel jsou poměrně pravděpodobnou budoucností. Příjemná hudba od Ennia. (17.11.2016)

Doufám, že se ještě dožiji toho, že bude tento a podobné filmy (ať německé nebo francouzské) považovány za podobnou "agitku" jako většina sovětských filmů do perestrojky. Už jinde jsem popsal proč, ale udělám to stručně i zde. Jde o vytvoření paradigmatu (dle Wikipedie "obecně přijímaného schématu"), že Francouzi se během války chovali korektně (až na pár lichvářů) a Němci vlastně válku (taky) vyhráli, protože porazili nacismus. Ale, jak to v podobných případech bývá, ideologie a inspirace se nekamarádí. Průběh filmu je "nestabilní a plný vaty", zápletka "laciná", obrázky "žánrové", hudba "pořád stejný Morricone", zkrátka něco jako Gambrinus - nikomu to moc nechutná, ale pít se to dá. (28.11.2016)