Denník princeznej

"Film" Deník prinezny bych chtěl ač nerad porovnat s filmem Prázdniny v Římě. Zatímco Audrey Hepburn v téměř 60 let starém snímku se snaží ze světa večírků a nudného konvenčního šlechtického života utéci, Anna Hathaway prochází opačným životem z obyčejné holčiny se stává princeznou Genovie, velmi podobné městu Genova. Rozdílů mezi filmy je však více. Anna Hathaway sahá Audrey vzhledem po kolena a hereckým umem hluboko pod kotníky. Jestli jsem nazval příběh Pravé blodnýnky jednoduchým, tak příběh filmu Deník princezny jako by byl vystřižen z dívčího časopisu. Hlavní hrdinka mi připadá uměle jak v roli princezny, tak i v roly teenagerky. Možná je to tak úmyslně, ale celý film mi připadá poněkud ulítlý. (09.08.2010)

Můj vztah k Anne Hathaway bych mile rád přirovnal k tomu, který chovám k Zacu Efronovi. Toho jsem mohl kdysi sebevíce proklínat kvůli výkonům v HSM a dneska se snažím, aby mi neutekl jeden jediný jeho snímek, Anne mi ohromně iritovala v téhle rádoby romantické slátanině a opět tomu vděčím své sestře, která Deník musela sjíždět měsíc co měsíc na DVD. A dneska ji řadím do mé TOP 10 nejoblíbenějších hereček a za poslední cca 4 roky jsem v její filmografii nenarazil na špatný film. Takže onen pro mě potupný Deník princezny beru také jako laciný start do jinak povedené kariéry. (16.05.2019)

Proč se snažit vymyslet nějaký opravdu inteligentní nebo napínavý nebo humorný scénář, když se všude kolem povaluje taková spousta stupidních námětů, že? Stačí se jen sehnout, trochu je oprášit od nečistot, malinko přikrášlit nějakým hezkým obalem, zaplatit si reklamu a můžeme se tvářit, že máme v hrsti skvělý film, který nám nasype hafo doláčů do kapsičky. Asi tak by se dalo ve stručnosti popsat, jak vznikl tenhle film. Někdo si sedl, vykradl základní myšlenky z několika filmů, splácal dohromady rádobyscénář, ukecal producenty a mohlo se točit. Pravda, úplná kravina tenhle snímek není, ale už mě fakt unavuje sledovat ty teenagerské "komedie", kdy se z nějaké "škaredky" stane miss, princezna, nebo prezidentka vesmíru jen díky tomu, že si sundá brýle a rozčeše vlasy. (16.11.2003)

Jeden z nejpříjemnějších popelkovských filmů. Už jen sympatická Anne Hathaway a úžasná Julie Andrews jsou dva pádné důvody z nichž každý filmu vyslouží jednu hvězdičku. Obě ladně proplouvají všemi tradičními klišoidními žánrovými prefabrikáty a tam, kde jim začne docházet dech, zasáhne výborný Hector Elizondo. Na rozdíl od mnoha podobných filmů jsem bez potíží překousl občasné uklouznutí, nenudil se, ba dokonce se velmi dobře bavil, zejména v první části s ošklivým kačátkem („zase si na mě někdo sedl“) a jeho proměnou v labutí princeznu (lekce správného držení těla). Zkrátka pohodovka určená fandům pohádek klasických i těch moderních. (09.10.2010)

Hloupá limonáda se navíc tváří jako pomalu velkofilm a to je silně nechutné. Anne Hathaway opět hrozně přehrává a není zdaleka sama. I legenda Julie Andrews předvádí prkennost. Marshalla novým kouskům už asi nikdo nenaučí, ale to není hlavní problém. Tenhle člověk si v první řadě vybírá neobvykle slabé scénáře, v nichž se ztratí i obsazení. Jako tady - sladké a nevtipné... (06.11.2005)