Jižní vítr

Na slabší čtyři hvězdy.Co mně celou dobu chybělo byla surovost snímku.Maraš prostě ukradne špatný auto,který zrovna patří mafiánovy,který ovládá i zkorumpovaný policajty.Vlastně vše si člověk přečte v obsahu filmu zde nahoře,ale co snímek má je tempo od půlky filmu.Divák těžce chce fandit i někomu,kdo zrovna krade auta,ale jiná kladná postava tu není.Někoho možná potěší postava Srdjan Todoroviče,který hrál u nás tak známém filmu Srbski film,našeho Miloše:)Je to s podivem,ale pro mě to byl kultovní exploit,zde se jelo na tu mojí milovanou notu drog a gangů,jen doopravdy chybělo,aby to mělo větší odpal.Honičky jsou bohužel nevýrazné,jedna přestřelka taky člověka nenadchne,protože není natočena bůhví co,ale pořád to má naštěstí tu balkánskou krev.Příběh některak nevybočuje a nesnaží se nějakým twistem diváka uhranout,což je fajn,ale já bych to uvítal.Další díl už mně přijde zbytečný,protože v tomhle měřítku Maraš vlastně nemá moc co s odplatou,když policajti byly i trochu na jeho straně.Pravda některý postavy jsou absolutně nevysvětlené a to hlavně ta,kdy si tam frajer akorát porcoval nějakýho kance.Postava dvě minuty a víte o ní lautr hovno,přitom je to opět nějaký mafiánský zvíře.Jsou tam chybky,kdy i Maraš z ničehonic v jeden střih je najednou v autě,je najednou na jiném místě,který by v jiným filmu hledal půl hodiny.Trochu berlička,ale chápu,že čas tlačil,protože i něco přes dvě hodinky je dost.Čekal jsem více a dostal jsem solidní nadprůměrnou honičku o jednom Mercedesu.75% (25.01.2020)

Gangsterský, akčný, kriminálny príbeh poriadne hustý, nie len udalosťami, ale aj celým priebehom, že sa to ledva stíhalo vnímať. Hádam až v polovici sa dalo identifikovať o kom a čom všetkom tam išlo. Potom už Srbskému Jamesovi Bondovi Marašovi padala karta, ako v pokri, až do momentu kedy, Golubov plešatý zabijak s namierenou zbraňou na Maraša čakal, kým ho on zastrelí. Skvelá hudba, prirodzené postavy, divoká jazda a stupňované napätie až do poetického konca. K tomu potešila pôsobnosť skorumpovanej Polícii, baby a tým pádom, do akčnej kompletky nechybovalo temer nič. (23.01.2020)

Dnes jsem měl opět štěstí na pořádný akční film, a protože ho natočili Srbové, byl jsem o to spokojenější. V Evropě (i v její slovanské části) se stále častěji objevují akční snímky, které hravě strčí do kapsy leckterý transatlantický počin. Musím se ale přidat ke C0r0nerovi- kolem nás se daří a tady se točí odpadní komedie plné product placementu. Film měl strhující tempo, kvalitní příběh a ani jsem nemusel nikomu fandit, ať by člověk plivnul, kam chtěl, vždycky by trefil zmetka. Jasně byly tady nějaké mouchy, ale bavil jsem se výborně. 4*+ (25.05.2020)

V Srbsku se stal Jižní vítr v roce 2018 nečekaným hitem. V návštěvnosti suverénně porazil všechny zahraniční blockbustery. Za devět týdnů jej vidělo 600 000 diváků, což je číslo i na naše poměry úctyhodné a v Srbsku takřka nevídané. Jen pro srovnání - snímek Bohemian Rhapsody, který v Česku trhá rekordy, měl v Srbsku ve stejném období návštěvnost 80 000 diváků. Lze samozřejmě spekulovat o tom, že v Srbsku se na film chodí zejména kvůli hereckému obsazení, které je samozřejmě znamenité. Hvězdy nové generace, jako jsou Miloš Biković, Jovana Stojilković či Miodrag Radonjić, se v něm potkávají s nejpopulárnějšími herci předchozích dvou dekád - Draganem Bjelogrlićem, Bogdanem Diklićem, Srđanem Todorovićem a Nebojšou Glogovacem. Zejména účast Nebojši Glogovace, pro kterého to byla poslední role před náhlou smrtí, mohla do kin přilákat mnoho srbských diváků. Na druhou stranu filmů s podobně kvalitní hereckou ekipou se v Srbsku točí několik ročně a žádnému z nich se za posledních patnáct let nic podobného nepodařilo. I to svědčí o faktu, že je Jižní vítr po všech stránkách velmi dobře zvládnutý film. Miloš Avramović natočil Jižní vítr jako gangsterku, která obstojí i ve srovnání s klasickými ikonami tohoto žánru. Z nich ostatně nepokrytě čerpal. Nelze ale říct, že by své vzory slepě kopíroval. Zápletku, která by se mohla odehrát v jakémkoliv velkoměstě světa, citlivě narouboval na specifické prostředí současného Bělehradu. Navíc ji obohatil o rodinný rozměr a okořenil jiskřivým balkánským humorem. Po mnoha západních thrillerech, ve kterých se vyskytují nejrůznější karikatury balkánské mafie, máme konečně možnost vidět autentický balkánský film o mafii. (09.01.2019)

„Marashi...přichází těžký časy. Nebojuj se mnou. Nejsme jen přátelé. Jsme rodina. A rodina je nejdůležitější věc v životě.“ Jenže někomu to trvá pochopit déle. A protistrana na nic čekat nehodlá…aneb nenažranost se nevyplácí! Režiséra snímku neznám, takže jsem vůbec nevěděl, co čekat. Výsledek je řekněme ucházející. Jižní vítr patří mezi typické zástupce tzv. testosteronových filmů, tedy snímků, které jsou plné rychlých, „nabušených“ aut, „macho frajerů“ a jejich drsných řečí, nekompromisních, slizkých mafiánů, krvavých „nakládaček“/přestřelek a samozřejmě krásných (jak jinak než tupých) žen. To vše v evropském (srbském) hávu se solidním tempem a veskrze přímočarým dějem, který alespoň nenudí. Po celou dobu sledování jsem se však nedokázal zbavit dojmu, že se dívám na poměrně tuctovou kriminálku, jakkoliv efektně natočenou. Podobné je pak i vyznění konce, i když ta cigareta asi chutnala dobře…celkově hodnotím lepším průměrem. „Ty chceš krást auta a bojíš se rychlý jízdy?“ - „Tý se nebojím. Bojím se tebe!“ (19.04.2020)