Frankie a Johnny

Docela obyčejné seznámení, docela obyčejné námluvy v zavedeném bistru na rohu newyorských avenue. Není to žádná legrace. Ona na place - od stolu ke stolu, on v kuchyni, zapřažen v provozu. Snídaně, obědy, večeře - minutky k vzájemné důvěře. Objednává si u ní chod, který v hlavním menu běžně k dostání není – celé její srdce, celou ji. Má zájem o upřímné sblížení. Hoď za hlavu vylíčenou minulost s modřinami. Budu milovat více, budu milovat lépe. Slibuji. Nabízím moře lásky, žádné psí odpoledne… (13.09.2016)

"Ten má v hlavě jenom holky. Jo, otevři mu ji a vypadnou samý chlupatý kosočtverce."ッ No jo fešák Johnny se s tím nepáře, jenže Frankie není jako její kámoška Cora. Tu dlouho přemlouvat nemusel. ッ "Ani jsem si nevšimla, že už seš. Ty si ani nezakašlal. Mám to natrénovaný potichu víš. Proč? No, řekněme, že jsem se pohyboval v místnostech, kde byl orgasmus na plný pecky poněkud nevhodný. To myslíš jako v klášteře? Jo tak nějak."ッBavilo mě sledovat Ala jak usilovně láme Michelle. Jak se to říká? Trpělivost růže přináší a nebo že by úplně nový modrý kartáček, který momentálně není nikoho? ッ (24.03.2013)

Filmová romance, která se opírá o dvě velká herecká jména v hlavních rolích. Michelle Pfeiffer i Al Pacino odvádějí svůj slušný (nad)standard, ale aby sami o sobě dokázali projekt vykopnout do nadoblačných výšin, to neumí. V první půli, kde svoji roli hraje i prostředí řecké restaurace a obraz je oživen množstvím rázovitých postaviček zaměstnanců podniku a jeho hostů, si snímek udržuje úroveň slabších 4 hvězdiček, ve druhé půli, kde film přejde do intimnější polohy a ústřední dvojice začne řešit své (po)city, film místo aby gradoval, začne ztrácet. Scénář jednoduše nemá tu sílu, jakou by potřeboval. Celkový dojem: 60 %. (18.07.2017)

V roce 1991 natočil Garry Marshall možná ne úplně všeobecně známý, ale rozhodně nejlepší snímek své bohaté kariéry! Divadelní hru na jejíž motivy je film natočen jsem neviděl, tudíž nemohu srovnávat. Ústřední dvojice je naprosto vynikající a vhodně ji doplňují i vedlejší postavy. Film beru i jako jakousi nenápadnou poctu tradičním malým americkým fast foodům a jejich zaměstnancům. (14.10.2010)

Johnny trpělivě a s neodbytností čekatele na druhou šanci ztéká hradby kamenného hradu Frankieburg a až na konci spadne padací most přes příkop traumatu a pootevře se brána, je jasné, že bude chtít ještě více dovnitř.. Sázka na obyčejnost postav (redaktorka lifestylového časopisu a milionář na bílém Lamborghini mě nezajímají), všední problémy rodícího se vztahu, pracovní kolektiv starající se o humornou složku a precizní výkon dvojice Pfeiffer a Pacino. Co na tom, že tomu prvnímu moc nešlo změnou v držení těla zakrývat vlastní atraktivitu a ten druhý francouzsky líbá, jak kdyby chtěl z protějšku vysát všechny vnitřnosti.. (27.10.2021)