Edmond

Kto by nepoznal preslávenú divadelnú hru Cyrano z Bergeracu, ktorá v roku 1897 spôsobila priam divadelnú revolúciu? Pozadie vzniku tejto hry je viac než len zaujímavé, a práve o tom je tento film, v ktorom vidíme prekvapivý úspech experimentu Edmonda Rostanda. Film sa mi páčil, parížska atmosféra a čaro 19.storočia tu bolo príjemne citeľné, a výsledok je podľa mňa naozaj kvalitný. Malo to v sebe drámu, ale aj dôvtip, romancu, múzu, tajuplnosť, zámenu identít, dilemy, balans medzi úspechom a sklamaním,... všetko sa to pekne prelínalo takmer počas celého deju, až do samého konca. Niekto takéto "šarády" až tak nemusí, ale ja som milovník klasiky a Shakespeara, kde sú takéto tendencie používané dosť často, takže mne sa to páčilo. Zaslúžené 4* (od piatich to delili jedine nie až tak vydarených dialógov) (29.10.2022)

Pokiaľ máte radi odľahčený štýl Zamilovaného Shakespeara, tak Edmond je pre vás tou pravou voľbou. Historka o vzniku legendárnej divadelnej hry asi bude trochu prikrášlená a štylizovaná, je to ale legitímny prístup a k samotnej hre a jej atmosfére sa skvele hodí. Poriadne grády začne mať film až odvtedy, čo začne samotná premiéra, každopádne aj písanie scenára na poslednú chvíľu, problémy pri skúšaní a maniere hercov zabezpečili filmu vysoké tempo. Ide o ľahko prístupné, ale inteligentné dielo, tak ma prekvapilo, že je takmer neznáme. Údaje o hercoch dosť skresľujú, Dominique Pinon má málo priestoru a populárny herec už skutočne zostarol, ale toto "prekvapenie" súvisí asi s tým, že som ho už dlhšie nikde nezaregistroval. (03.01.2021)

Něco málo o vpravdě nezastupitelné úloze múzy ... v nelehkém životě mladého, snaživého, leč až dosud nepříliš úspěšného dramatika. A vězte, že když se řekne múza, nemusí jít pokaždé o onu éterickou a nepolapitelnou nezemskou bytost, která stejně jako pověstné štěstí chodívá dokola, nežli se unaví a uvolí se na někoho - či spíše k někomu usednout. Příběh sám je pak úsměvný i jímavý, přičemž mu nelze upřít půvab a jiskru mládí - ani moudrost a nadhled stáří, když po svém převážně nevážně vypráví o vzniku jedné z nejslavnějších divadelních her historie. (28.06.2022)

Jak byl napsán Cyrano, nejpoulárnější francouzská divadelní hra ever. Až na to, že vůbec! ____  Příběh o tom, jak neúspěšný autor divadelních her Edmond Rostand hledá v běžném životě kolem sebe inspiraci pro svůj masterpiece, je úplně vycucaný z prstu. A hrdě to přiznává. Dělá to s tak neodolatelným šarmem a takovou nápaditostí, že musí zahřát u srdce i ty, kteří jeho hru neznají (jsou vůbec takoví?). I přes tuhle přiznanou ztřeštěnost zasazuje do příběhu skutečné historické postavy a souvislosti, takže se přece jen něco reálného dozvíme. Osobně mi připadal motiv záměrně zaměněných autorů dopisů až příliš hladce odpuštěný – přece jen, šlo o stalkování, ne? A taky mi bylo líto Marie, protože ta si přes svou nadutost (nicméně dobře zdůvodněnou) zasloužila na premiéře hrát.____  Jinak ale film vítězí vtipem a nadsázkou a evidentní chutí, s jakou se na něm všichni podíleli. (02.01.2023)

Sympaticky podaná atmosféra doby z přelomu 19. století, která trvala do začátku 1. světové války, a která nadobro přervala naprosto všechno, včetně "evropanství". Michalikova komedie do té doby dobře zapadá, tedy do doby, která už je nadobro "dead and gone". Zajímavá je představa jejího přesazení do naší (autorovy) doby, bez dobových kostýmů a zakroucených knírů. Asi by to bylo nesnesitelné. A možná i nepochopitelné. (03.03.2024)