Tvorcovia:
Jed MercurioScenár:
Jed MercurioKamera:
John LeeHrajú:
Richard Madden, Sophie Rundle, Vincent Franklin, Paul Ready, Nicholas Gleaves, Pippa Haywood, Gina McKee, Stuart Bowman, Ash Tandon, Richard Riddell (viac)Epizódy(6)
Obsahy(2)
Poté, co veterán pomohl odvrátit teroristický útok, je pověřen ochranou političky, která patřila k hlavním obhájcům války, v níž bojoval. (Netflix)
Videá (2)
Recenzie (192)
Ukázka toho, jak by dopadlo kultovních 24 hodin, kdyby autoři neměli koule a vyhodily se všechny cool momenty. Čímž ani omylem neříkám, že Bodyguard není fajn řemeslo s řadou napínavých momentů. Ale rozhodně nejde o nic, co by mě vystřelilo z bot (už proto, že se až příliš dlouho nic konkrétního neděje a pak se najednou musí v poslední epizodě dohnat všechny naplánované zvraty). Konec je ve své neochotě udělat byť jen jediný dramatický řez už vyloženě zbabělý. ()
Ludicrous yet addictive. To myslím vystihuje úplně všechno. Twisty (které občas postrádají logiku), skok z jakože akčnějšího dramatu do roviny politickýho thrilleru a závěrečná epizoda, v níž se 40 minut sundavá sebevražedná vesta, dělají z Bodyguarda opravdu ludicrous yet addictive televizní zážitek. Nicméně bych si dovolil nesouhlasit s HALovým komentářem, který považuje závěr za konvenční. Už jen fakt, že finále (první řady?) se soustředí na sebevražednou vestu a nikoliv na dlouhé vysvětlování a rozuzlení zápletek, je dost nekonvenční. Ballsy. Nekonvenční jsou i vyvracení divákovejch očekávání - jejich vypsání by bylo spoileroidní, a to si nedovolím. Nicméně souhlasím, že ten random bordel tam je, a je to taky moje jediná výtka k seriálu. Ludicrous, prostě. Ale od řemeslné stránky přes neskutečně skvělé hrající osazenstvo, z nějž jasně v poslední epizodě vyčnívá Richard Madden až k faktu, že Jed Mercurio prostě odmítá konvenční divácká očekávání, dělají pro mě z Bodyguarda seriálový překvapení roku a zážitek podobně gripping jako Condor. Ale pokud je Jack Ryan tak dobrej, že v HALových očích dělá v podstatě z Mercuriova počinu jen průměr, jdu se vrhnout na něj s nadějí, že to bude ještě lepší bomba :) ()
Seriál, který se docela dlouho tváří jako aktualizace šachových partií Johna le Carré, ale nakonec se možná do dějin zapíše jen jako strhující audition tape Richarda Maddena na roli Bonda. Božínku, ten kluk to má, killer look, zranitelný šarm i zvláštní křehkost. Jeho postava se hladce mění před očima z výkonného stroje na naprosto rozhozenou továrnu na traumata. Bohužel, všechno ostatní v tomhle světě je stojí na vodě. Až do pátého dílu jsou to pomalé přísliby, které rozmetá šestka přehlcená twisty, nesmyslnými vysvětleními a vysloveně debilními motivacemi ústředního spiknutí. Bodyguard jako politický thriller nakonec není žádnou pečlivě promyšlenou šachovou partií, ale stupidní scenáristické prší s dírami v logice. Směšná konstrukce bohužel zpětně devalvuje ambiciózní pokusy o drama a dává jasně najevo, že úsměvná klišé o vztahu strážce a jeho svěřenkyně nebyly jen chvilkovými úlety. Je to vlastně laciné, byť hezky nasnímané a moderně nazvučené béčko. Škoda, ale Madden je v současnosti top on my 007 list. ()
Nevzpomínám si, kdy jsem naposledy viděla tak napínavý seriál. To tedy byla jízda! Zvlášť když si uvědomím, že jsem do posledních minut netušila, kdo za tím vším stojí. Některé situace byly sice těžko uvěřitelné, ale to tvůrcům mileráda odpustím. Podstatné je, že jsem se vůbec nestíhala nudit. Velkou pochvalu za vynikající ztvárnění titulní role si rozhodně zaslouží herecký chameleon Richard Madden. (85%) ()
Příjemně mě překvapila reflexe terorismu, který je zde nastíněn jako komplexní problém, který velkou měrou způsobil Západ sám, místo stereotypních představ "Islam = bad", "West = good". Dialog v prvním díle o tom, jak jsou ti atentátníci vlastně jen figurky, co umírají pro politiky, kteří sami nikdy nenasadí vlastní kůži, dobře vystihuje odvěkou tragédii lidstva, kdy obyčejní lidé bojují pro pár mocných, přitom z toho nic nemají. Ale vymývání mozků funguje dobře a obzvlášť v islamofobním Česku tento seriál může nabídnout svěží perspektivu. Také si cením reprezentace PTSD, kterážto porucha je u nás téměř neznámá i mezi "odborníky", takže divákovi může nabídnout opravdu mnoho nového. A Richard Madden je opravdu famózní, mísí se v něm ledový klid i zranitelnost, a ten Zlatý Glóbus mu rozhodně přeji. ()
Reklama