LoArmistead

"..and so he spoke, and so he spoke, that lord of Castamere.."

Wau! Knížku jsem četl loni v létě téměř jedním dechem a na seroš se tak moc těšil. Čekal jsem, až budou venku všechny epizody a bez obav ze spoilerů si tady pročítal komenty. Sledoval jsem, jak hodnocení pomalu klesá a zdálo se, že seriál postupně ztrácí dech, což mělo vyvrcholit velmi rozpačitým koncem. Ale já nic takovýho neviděl! Seriál je prostě kingovka (i když knížku doslovně nekopíruje, což je za mě fajn, protože změny jsou většinou k lepšímu), má svoje pomalejší tempo. Ta pozvolnost mu sedí, protože postupné "vysvětlování nevysvětlitelného" musí mít v rámci uvěřitelnosti svůj pozvolný vývoj. Tohle nemůžete na diváka nasypat za dvě epizody. A tvůrci to zvládli skvěle. Je tu i skvělý casting: Mendelshon je super, Erivo taktéž, Howie, Alec a Jack Hoskins vypadají přesně tak, jak jsem si je představoval při čtení. Hoskins je navíc oproti knize ještě plastičtější a uvěřitelnější. Co do castingu mi tak nesedl asi jen Claude Bolton, mohl být výraznější. Přidané postavy jsou super. I proklínaný závěrečný díl mě bavil a to přesto, že v knížce mě konec lehce zklamal. Tady mi přišel lepší. Já opravdu nemám co vytknout, dávám pět hvězd a doufám, že si pro všechny, kdo Outsiderovi nedali alespoň čtyři, si dneska v noci přijde El Cuco.

SPOILERY: Seriál jednoznačně táhnou především obě hlavní postavy, bodyguard a ministryně a jejich představitelé. Madden je fantastický a Hawesová je ještě o kus lepší. Pro mě dosud naprosto neznámá Britka mě přinutila přehodnotit tady mých TOP 10 hereček. Její schopnost "urvat" si celou scénu pro sebe je neskutečná. Fantasticky funguje i vzájemný vývoj vztahu právě mezi "Buddem" a "Levandulí" a to i na omezeném prostoru, který na něj tvůrci mají. Závěr druhého dílu, kdy jsou oba v jedné části propojeného pokoje a chtějí/nechtějí TO udělat, má v sobě takový náboj a tolik emocí, že strčí do kapsy většinu vztahových dramat. Právě v emocích a jejich široké škále je Bodyguard rovněž skvělý. V tom, že je seriál tažen ústřední dvojicí ale spočívá vedle kladu i zápor a to právě ve chvíli, kdy Levandule na konci třetího dílu mizí ze scény. Další tři díly bez ní už nejsou ono. Je to pořád skvělý, odsýpá to, Budd toužící po pomstě vás drží přikované k obrazovce a i závěrečný zvrat se mi líbil. Ale laťka byla prvními třemi částmi nasazená tak vysoko, že nakonec jednu * ubírám. Přesto se ale jedná o parádní podívanou, která (i přesto, že jde primárně o akční kriminálku) chytne za srdce. Silný 4 *. "I am not the queen, you're allowed to touch me."

EDIT: Po 3. sérii zvyšuji na 5*. Podrobně v recenzi série. Po 2. sérii: Prvních 6 dílů mě krutě nebavilo. Už jsem se těšil, až série skončí, já dam Gomoře dvě hvězdy a půjdu dál. Nebavily mě nesympatický postavy, Neapol vypadající jako Chánov, přehlídka kýčovitě nevkusných interiérů i oblečení, to že všichni do jednoho tu jsou zm*di a že je to rozvláčný, ukecaný a pomalý. A pak to přišlo. Téměř během jednoho dílu se mi Gomora totálně zažrala pod kůži a já během následujících tří dnů nejenže dojel první sérii, ale sjel i celou druhou. Ano, všichni jsou pořád stejný zm*di. Ne, tady žádnej mafiánskej kodex cti nečekejte, manželka, děti, všichni jsou legitimní cíl. Pokud jste jako já odkojeni věcmi jako Kmotr, Goodfellas nebo Boardwalk Empire, kde jsou gangsteři sice taky zlí, ale v jádru jim stejně musíte fandit, tak tady to neplatí. Tohle je přehlídka ryzího zm*dismu. Všechno je tu pořád stejně hnusně rozbitý a to co není rozbitý je nacpaný kolotočářským kýčem. Nečekejte slunnou, historickou Neapol a elegantní mafiány v italských oblecích. Čtvrť Secondigliano je něco jako peklo, kdyby v něm byly činžáky. A mafiáni tu vypadají spíš jako vyhazovači z Discolandu Ivana Jonáka, po eleganci ani stopy. Nemáte komu fandit. Vždycky, když si říkáte že ten či onen je vlastně docela sympaťák, provede nějakou totální křivárnu. Ale možná proto mě to tak chytlo. Možná proto mě bavilo sledovat, jak se tahle zvěř paktuje, podráží a bez jakýchkoliv skrupulí vraždí. Gomora si na nic nehraje. Je to špinavá série o špinavým světě. A možná právě proto působí tak autenticky, uvěřitelně, syrově a naprosto přirozeně. Roberto Saviano je génius. Teď si dám chvíli pauzu, protože závěr druhé série byl natolik intenzivní, že potřebuji změnit notu. Ale brzy se zase do Neapole vrátím se třetí sérií. Snad bude stejně dobrá, jako první dvě.