Rodokmen krve

Magický realismus v jeho nejúžasnější, nejpřístupnější a nejčistší podobě. Julio Medem je velký epický vyprávěč, geniální baskický režisér ze San Sebastianu, jenž mě uchvátil podobně jako před dvaceti lety se svým možná nejslavnějším filmem Sex a Lucía. Vyžaduje však divákovu naprostou soustředěnost, není možné polevit ani na pár vteřin, prolíná se tolik časových rovin, složitých vztahů mezi postavami, že nelze myslet na cokoli jiného. Střih se povedl na jedničku s hvězdičkou. Obecně mám pocit, že ve španělských filmech nemohou hrát herci a herečky, kteří nesplňují kritéria fyzické atraktivity, u Julia Medema je to vyhnáno možná až do extrému. Téměř jako by šlo o odkaz na Borise Viana a Zabte ošklivé! :-) (26.02.2024)

Celý film vystihuje to narazenie hlavy o stenu v behu v poslednej štvrtine filmu. Mali si tie hlavy naraziť všetci už na začiatku a bol by to dvojminútový úspešný film. Keďže bol režisér zároveň scenárista, usudzujem, že to myslel tak, ako to podal. Čiže nasrať! Bol by z toho dobrý seriál, ale pod iným režisérom. Toľko postáv a príbehov v jednom filme je proste nezmysel. Rovnako je nezmysel, aby knihu písali dvaja "spisovatelia" (ktorí dovtedy nenapísali nič). Príklad: Erik Axl Sund - spisovateľské duo, ktoré vymýšľa síce dobré príbehy, ale ako celok to pôsobí necelistvo. A keďže je režisér zároveň scenárista, tak buď má schizofrenickú osobnosť, alebo mu tam do scenáru kafral niekto iný, a trebárs so súhlasom. Čiže toto pre mňa bolo ako pozerať sa na zlátaninu cez zlátaninu cez zlátaninu cez zlátaniu... A v neposlednom rade na pičovinu. (15.09.2023)

Medem mě vždycky bavil, líbí se mi, jak moc toho dokáže říct jen obrazem a jak velký prostor nechává mé fantazii. Tentokrát jsem zklamaná. Nadějný začátek se časem přehoupne do unylé story, kde vykalkulovaná "osudovost" a doslovnost pohřbily všechna má očekávání. Sama nevím, jestli tři hvězdičky nejsou až moc... (02.02.2023)

Španieli točia parádne psychologické drámy, ktoré svojim námetom a zápletkou dokážu zakaždým zaujať (teda väčšina). Čo sa týka El árbol de la sangre, tak musím uznať, že sa mi v tom trochu obtiažne orientovalo a miestami som sa v tom akosi strácal, vďaka čomu mi isto unikli aj určité súvislosti. Neviem či to bolo len mojim nedostatočným sústredením, alebo to skutočne bolo tak ťažko čitateľne, ale niekedy by predsa len neuškodila trochu väčšia priamočiarosť. Konceptovo bol však film kvalitný, herecké obsadenie príjemné a vizuál pôsobivý. Len škoda, že tej prekombinovanosti deju, ktorý to moc veru neuľahčil. 3* (31.03.2020)

O španělských krasavicích (beze sporu) a možná o krasavcích (to už posoudit nedovedu). Od Medema jsem něco podobného čekal, i když ne v tak načinčané formě. Zde už bylo na mě magie příliš mnoho, i když scéna s býky mě skutečně uchvátila (dokonce jsem film zastavil, abych se ujistl, že roh trčí ...). Psát milenecký román (ve dvou a na pokračování) je opravdu odvážný čin, který většinou nekončí dobře. I když se nakonec všechno vysvětlilo, přece jen několik otázek zbylo - a za ně bych měl nejspíš přidat ještě jednu hvězdu. - A konečně také i český název filmu, se kterým jsem spokojen... Další den: přece jen přidám ještě jednu hvězdu: dobrý dojem z filmu zůstal a navíc se mi myslím podařilo trochu se dostat do Medemovy kůže. (04.10.2020)