Zloděj

Nejdřív byl THIEF a potom HEAT. Už v roce 1981 byl Michael Mann absolutní visionář, jen tady neměl tolik možností. Přesto se mu podařilo započít něco, co zcela dokonale provedl v případě HEAT, ať už to jsou příbuzné dějové linky, precizní režijní postupy (hlavně sledování procesních aktivit zlodějů) i trochu odlištěná atmosféra filmu, ve kterém vám hlavní hrdina nemá být moc sympatický. Výsledek je trochu zvláštní kriminálka, kterou nezkousnou všichni. Trochu bych to přirovnal třeba k POINT BLANK. Využití hudby Tangerine Dream byl samozřejmě výborný nápad a do nočního města, kde se THIEF převážně odehravá to sedí skvěle. Dějová mini linka s WIllie Nelsonem je taky výborná. Jediná výtka by patřila občas trochu zkratkovitému ději - vysvětluji si to tak, že Mann tenkrát neměl svolení natočit tříhodinový film, což byl evidentně záměr. (05.05.2016)

„Oldschool je (někdy) zatraceně fajn a sexy :-) Jó to byly „staré dobré (Mannovi) časy“, kdy Michael ještě neexperimentoval s digitální kamerou a vše sázel na jednu kartu v podobě umně vystavěné teskné atmosféry s důrazem na propracovanou a následně rozkrytou psychologii ústřední(ch) postav(y) (viz Manhunter, Heat..). Když měl navíc k sobě po ruce ještě takový (ne)opracovaný klenot, jakým tehdy bezesporu byl (v nejlepších letech a formě) hrající J. Caan coby životem otřískaný (unavený s touhou usadit se a založit rodinu) profesionální zloděj šperků Frank, dostávající se však (po kývnutí na poslední velkou prácičku) čím dál tím těsněji do kleští mezi zkorumpovanou (chicagskou) policii a místní organizovaný zločin vedený mafiánem Leem (R. Prosky) je na nevšední zážitek zaděláno. A věřte, že kořist zahnaná do kouta umí vystrčit drápky a následně pořádně (smrtelně) kousnout, stejně jako vás J. Caan nenechá ani na okamžik na pochybách, že za sebou umí (bez pohnutí brvou) „pálit mosty“. Přičemž, pokud se vám do mysli vkradou myšlenky na určitou podobnost s pozdějším Mannovým majstrštykem HEAT, vězte, že nejde o podobnost čistě náhodnou. V neposlední řadě potěší (alespoň některé z nás :-) T. Weld (coby Frankova osudová žena Jessie). P.s. co se týče zdejších nářků nad syntetizátorovou hudbou, dotazy (stížnosti) obratem směřujte na uživ Gilmour93. Určitě vám to milerád „osvětlí“. Souhlas, k „80´s“ padne jako dětská prdelka na nočník. Ostatně své by k tomu měl(i) jistě co říci i J. Cameron resp. B. Fiedel. Napoprvé za (silné) 4*, napodruhé (i s přihlédnutím k závěrečnému stylovému finále, které jsem si musel ihned po závěrečných titulcích dopřát znovu a překonávající v mých očích „face to face“ (z) HEAT) - 91% Přičemž doporučuji podávat za deštivého večera s panákem tulamorky po ruce. (02.01.2013)

Mannova prvotina se vyznačuje stejně profesionálním přístupem k filmařině jako zbytek kariéry, nicméně příběh jako takový za moc nestojí. Já jsem nikdy obecně příliš neměl rád filmy o gangsterech a ani Zloděj není výjimkou, protože si myslím, že takoví lidé patří do vězení a ne do filmu. Na Caana ale byla radost pohledět. 55% (03.08.2017)

Je to dost kvalitní, ale celé to v širším kontextu prostě působí jako Mannova rozcvička pro mástrpísy Manhunter a Heat.. Na Manhuntera tady trénoval atmošku, práci s hudbou, artové hry s akcí... Na Heat zase trénoval vykreslování postavy profi lupiče.. jeho životní zásady, vztahy, přetlačovaní s policií .. udržení divákovy pozornosti i když se zrovna řeší technikálie.. atd... (23.10.2019)

Dost mi to sedlo. Sice scénář nějaké trhliny v sobě má, ale naštěstí jich není tolik, aby mi kazily zážitek, ale jinak jsem spokojený. Má to pomalou podmanivou atmosféru, důraz na psychologii postav (dostatečnou na svůj žánr), autentičnosti, uvěřitelnosti dialogů a vývoj příběhu, který je sám o sobě celkem silný, forma tu nepřevažuje obsah, ale naopak je s ním ve stejném poměru, má to skvělý soundtrack, James Caan tu předvedl skvělý herecký výkon... Skutečně hodně kladů v tom vidím a ačkoli se to u mě Collateralu nevyrovnalo, atmosférou to k němu vůbec nemá daleko. Dost jsem přemýšlel i nad pátou hvězdou, ale zas tak moc silný zážitek jsem z toho nakonec neměl - ačkoli taky záleží, co si o tom budu myslet, až se mi to rozleží v hlavě. I tak to z mých dojmů skoro na ten plný počet je, takže čas ukáže (nebo druhé zhlédnutí), každopádně zatím tu zanechám hodně silné čtyři a už teď se dost těším, na co všechno v tvorbě Michaela Manna ještě narazím, protože už dvakrát za sebou jsem od něj viděl naprosto skvělý film. Silné 4* (29.01.2022)