Ali

Mann má skrátka cit pre atmosféru, pre napätie. Pár scénami dokáže vykresliť človeka a hudobný doprovod dodá emócie. Prekvapivo ide predovšetkým o športový film (žiadne rumádzganie v štýle DRUHEJ ŠANCE) na súbojoch, resp. očakávaní súbojov stojí celý film. Aj napriek toľkým legendárnym ringovým filmom sú súboje natočené originálne... A napriek tomu ide o niečo iné ako o súboje... (01.03.2011)

Politické pletichaření, milostné avantýry a plky o rasové segregaci nemůžou vyvážit absenci pachu tělocvičny, tvrdé údery házející diváka do provazů či krev prýštící z omlácených obličejů. Na ekvilibristiky s kamerovými technologiemi jsem si už zvykl, bohužel přehnaný apel a otřesné tempo mému srdci nikdy blízké nebude. Nespraví to ani výtečné aplikování dobové hudby a kvalitní herecké obsazení. Zbytečně dlouhý průměr, který nepojednává o zakončení životní poutě, americkém snu ani o sexuální nejistotě. Velké šlápnutí vedle, které si přehnanou toleranci nezaslouží... (17.06.2005)

Tady se asi přímo nabízí srovnání s filmem Malcolm X (1992).. I když jsou oba filmy biografií černých muslimů bojujících za občanská práva (ať už své či celé afroamerické komunity).. I když má Malcolm papírově uznávanějšího herce v hlavní roli.. i když Malcoma dirigoval papírově povolanější rejža.. Stejně to z mého úhlu pohledu dost jasně vyhrál právě Ali. Spike Lee tenkrát, skrz úzkoprsý biografický formát, vykreslil Malcolma X jako člověka který svým (často zcestným) přesvědčením hýbe světem. Mann naproti tomu představuje Aliho jako chybujícího člověka, kterého svět (a jeho pravej hák) naučí pokoře , empatii a rozvaze. Mann navic, narozdíl od Leeho, nerámuje svůj film do prvoplánového kýče. Mannův přístup je tak lidštější, po všech stránkách sympatičtější a ve výsledku je tak odvyprávěný příběh silnější a inspirativnější. (23.09.2018)

Audiovizuálně dokonale zachycená atmosféra a kouzlo doby. Ostatně jak by také ne, když na režisérské stoličce seděl jeden z mých oblíbenců Michael Mann. Will Smith právě v době kdy se on sám dostal na vrchol filmového průmyslu podává velice přesvědčivý výkon. Jona Voighta bych pak vůbec nepoznal, poklona maskérům. Z filmu je cítit velká touha odvést dokonalou řemeslnou práci a každý detail je proveden takřka k dokonalosti. Nesmírným kladem snímku je i hudební složka. Za zápor by se samozřejmě dala označit vysoká stopáž, avšak vzhledem k tomu, že jde o životopisný film, dá se nad tímhle "prohřeškem" přimhouřit oko. Občas se mi zdá, že v tuzemských končinách je Muhammad Ali vnímán více než rozporuplně, to ale dle mého názoru plyne z čistého nepochopení významu jeho osobnosti a činů samotných. Pokud se 10 američanů zeptáte, kdo je nejlepší a nejvýznamnější sportovec všech dob, minimálně 9 z nich Vám bezesporu řekne, že Muhammad Ali. (04.07.2011)

Životopis podle mého gusta. Málo biografických plků a hereckého exhibování, zato hodně hudby a dokonale zinscenovaných bitek v ringu. V málokterém filmu hraje tak výraznou úlohu muzika, která kupříkladu sama táhne celou první půlhodinku, do níž Mann neskutečným způsobem stříhá výjevy z Aliho života. V tomhle filmu stačí jeden úder pěstí a zpomalený běh Kinshasou k vyjádření desítky myšlenek. Úžasná práce mistra Manna a zejména úvodní bitka s tepajícím klavírem nezapomenutelná. (18.04.2005)