Midsommar

Aj keď sa vám to zo začiatku nebude zdať, skutočne ide o mysteriózny horor. Úvod filmu je zvláštne atmosferický. Mal som pri pozeraní pocit, ako keby som bol nafetovaný. Po úvode si zase myslíte, že sledujete životný kolobeh nejakej komunity. Na a potom sa to na vás zrúti. Film nebude každému po chuti, ale určite nezapadne do šedi iných filmov. (04.06.2022)

Ani si nepamatam, kedy som naposledy tolko casu z filmu pretacal. Jedine stastie, ze som mohol rychlejsie ukoncit to trapenie. Takuto dlhu pi**vinu som nevidel dlhe roky. (27.06.2022)

Miluju konec. Svým způsobem to skončilo dobře, nebo minimálně já jsem se cítila dobře s jistým zadostiučiněním. Počátek byl dost... dost divný. Nevím proč, ale působilo to dost zvláštně, na druhou stranu, to dávalo smysl, takže proč ne. Ježíš (Pelle) byl neskutečně funky osobnost s občas trochu podrazackými movey ((to ako se píše) bez něj by vlastně  nic nebylo) a jeho pozdní vysvětlování všeho, co se děje, bylo to nejlepší, co snímek mohl nabídnout. S Dani to bylo složitější, protože... hghhhh. Jednoduše řečeno místy dokázala být otravná, ale nakonec jsem ji měla nejraději a zpětně jí vnímám čistě pozitivně, takže za mě palec hore.  Florence Pugh (nar. 1996, Velká Británie) podala vskutku dobrý herecký výkon ve ztvárnění této postavy.  Miluju tu atmosféru, tu hudbu, časoprostor. Všechno. Jak to vše vypadá tak krásně a ono to ve své podstatě snad krásné i je. (22.10.2022)

SPOILER ALERT Velké překvapení. Miluju horory, proto jsem byla hned na začátku skeptická. A i když se (dle mého) nejedná o horor ani omylem, je to bezpochyby skvělý umělecký počin. Foreshadowing tu číhá na každém kroku (otázkou je, jestli se mu v takové míře dá vůbec říkat foreshadowing nebo prostě "obraz-přesně-toho-co-se-tady-bude-dít-doslova-acojako"). Kamera a předěl scén... Ale pěkně od začátku, jak jinak. Takže... Deni (BTW lepší představení postavy než telefonát Deni a její kámošky je snad jen v Návratu do Cold Mountain, když Ruby jak velká voda vtrhne na Adinu farmu) "hrdinka" našeho filmu prochází doposud nejtěžším obdobím svého života - snaží se zpracovat ztrátu obou rodičů a své sestry, která všechny tři zabila v důsledku psychických problémů s bipolární poruchou. Jenže jak to tak vypadá, Deni si nedovoluje truchlit, raději se snaží co nejdřív "být zase v pohodě", aby udržela zbytky svého disfunkčního vztahu, o kterém doufá, že se dá ještě zachránit (asi aby udržela poslední zdánlivě pevný bod svého života). No a o tom je v kostce celý film. V naprosto úžasné scéně točené částečně přes odraz v televizi poznáváme spolužáky jejího přítele a pardon jako, mé srdce od začátku bije pro Pelleho. Asi je to mou slabostí pro liberální správňáky a komunitní život nebo co. Za nedlouho cestujeme s celou partou do Švédska do uzavřené komunity za polární kruh na oslavu letního slunovratu (takže svítí cééélej den i noc). A teď přijde to nejhlubší odhalení mojí duše - na té komunitě mi nepřipadne vůbec nic špatného. Jako jo, otázkou je třeba zdravotnictví, ale edukace evidentně cvaká (Pelle je v USA na univerzitě) komunitní život v cajku (pro mě mnohem funkčnější a dlouhodobě udržitelnější než jedna maminka, jeden tatínek), všichni tak nějak vnitřně v klidu, žádnej problém s důchodovou reformou, co trápí zbytek Evropy, soulad s přírodou, všude drogy... Jop, tam bych zvládla žít. Nebo aspoň jet na dovolenou. A teď ještě k filmu. Kamera, oumájgod kamera... Ty dokonalý předěly, např. kdy má Deni záchvat a z koupelny se stane letadlo. Vypadá to úžasně, posouvá to děj, ukazuje, že je má fakt často a je to prostě skvělý! Nevím, jestli jste někdy byli v tom divně letargickým stavu, kdy v sobě máte díru a nic nemá smysl, ale z nějakýho důvodu pořád dýcháte a jedete na divnýho autopilota. Na mě tak působí celej ten film od příjezdu do Švédska. Ani slunce nikdy nezapadne, což je dokonale znázorněné potření času, kdy nevíte, jestli je den, noc, ráno nebo sobota, stejně jako při tomhle stavu. Jednou za čas vás pak zaplaví smutek, vztek a spousta dalších těžko identifikovatelných emocí, kdy musíte buď zařvat nebo na ně zařvat, hehe. A na to je komunita nejlepší. Každopádně Deni přijme, co je potřeba přijmout, vyřve, co je třeba vyřvat a nechá zapálit, co musí shořet. Za mě DOKONALÝ. (20.01.2023)

Brutálna sračka! Keby mi niekto dal vedieť, že zabijem dve hodiny života týmto hovnom, bol by som mu vďačný! Zachraňujem ti teda dve hodiny života. Umy vaňu, okná alebo si radšej pospi, ale toto (ak si vážiš svoj čas) NEZAPÍNAJ! (23.01.2023)

Proboha živého, co tohle bylo?! Film tehdy provázel docela "hajp" a i já podlehl očekávání, že to bude možná opravdu dobrý horor ... a pro dobré horory mám odjakživa slabost. Takže hurá do kina ... ... ... Po těch asi 4 hodinách (nebo kolik to sakra mělo) jsem ale odcházel tak naštvaný, jako jsem už dlouho v kině nebyl. Kdyby tehdy už neměli na pokladnách zavřeno, tak bych snad vážně chtěl zpátky peníze. Midsommar je pro mě pseudointelektuální pózérská sračka, kterou bych určitě neoznačil jako horor, možná tak jedině jako hodně nepovedený pokus o "mysteriózní art psychedelic nevímco" ... Jediné vysvětlení, co bych bral, by bylo, že Ari Aster na nás všechny udělal parádní prank a od té doby se někde sám pro sebe směje. Film přitom začíná docela slibně ... ale po přesunu do Švédska se z něj bohužel velmi rychle stane něco naprosto, s prominutím, debilního. Vývoj postav a jejich motivací – nula, logika jednání hlavních postav – už jasně v záporných hodnotách ... a finále ... to mohl být snad opravdu jen ten vtip. 😥 Co mě na tomhle filmu ale zaráží nejvíc je to, že si vytvořil něco jako kult. Skutečně to naprosto nechápu. Docela hodně lidí (co jsem si všiml, tak bez výjimky mladší ročníky) se doslova zaklíná údajnou genialitou tohoto snímku a dokládají to např. tím, že film obsahuje strašnou spoustu "clever references", které to prý povyšují někam mezi filmy pro ty nejchytřejší z nás, nebo prý naprosto epochálně natočenou scénou, kdy je jeden z hlavních hrdinů na tripu (když ten děda za stolem zatleskal - kdo viděl, tak ví). Někteří jsou dokonce schopni zmiňovat i nějaké závažné přesahy a poselství ... Bože... Těmto obdivovatelům posílám vzkaz: to jste sakra nikdy v životě neviděli opravdu kvalitní horor? Nebo vůbec... nějaký opravdu dobrý film? Když tady totiž (snad trochu s výjimkou kamery) nefungují ty úplně základní věci, které mají film držet pohromadě, tak jsou pak přeci sebechytřejší "references" na dvě věci, o nějakých poselstvích ani nemluvě. Ale abych jen nehejtil – ta halucinogenní scéna opravdu není natočená špatně, rozhodně ale nemá potenciál to celé nějak zachránit, to ani omylem. Věřím taky, že Ari Aster je chytrý chlapík, o tématu (severská mytologie a staré rituály) si toho určitě poctivě dost nastudoval a asi by bylo zajímavé s ním zajít na pivo a pokecat. Jenže výsledný produkt jeho snahy je bohužel naprosto tristní mišmaš. Škoda. Jednu hvězdu nechávám za kameru a prvních cca 15 minut filmu. (05.02.2023)

Extrémě úchylný film, ale ne v dobrém. Zvuk i kamera naprosto otřesné. Větší amaterismus jsem ještě neviděl. Neustálé tupé zpěvy jsou sice velmi nepříjemné, to ale z filmu nedělá horor. Zmátlo mě pár známých herců, a tak jsem čekal alespoň průměrný horor, ale ne. Dvě a půl hodiny čekáte na nějaký děj ale marně. Kdyby se vystříhaly scény, kde se doslova neděje nic, jen se čeká, měl by film stěží 20 minut. A poselství filmu? Naučil mě nenávidět Švédy, což je něco, o co jsem doopravdy nestál. Pro ty co to neviděli, vážně jste o nic nepřišli. Věnujte 2,5 hodiny čemukoliv jinému, uděláte dobře. (12.02.2023)

Nutno říct, že tenhle film není pro každého. Vlastně jsem potřebovala skoro 2 měsíce na to abych ho strávila. Řekněme že s hororem to podle mě nemá nic společného, teda alespoň v ohledu lekacích scén. Film se vám ale tak jako tak dostane do hlavy a po odchodu z kina se tak nějak nemůžete zbavit nepříjemného pocitu v žaludku, ať už je to zapříčiněno groteskními nebo pár nechutnými, dost přes čáru scénami. Není to asi film úplně pro moje oko a neplánuji ho vidět znovu ale za v celku důstojné herecké výkony, výbornou kameru a tak nějak hořkosladkej konec dávám nakonec 3 hvězdičky. (15.04.2023)

Videla jsem uz asi tricetkrat, a ani jednou mi to moc dlouhe neprislo :] (12.06.2023)

Jeden z nejmalebnějších filmů ❤️ úžasný zvuk, hudba, obrazy, námět. Fakt skvěle zpracované a celkový dojem je ohromující. (25.06.2023)

Jedine Director's cut, bez vynechanych scen hlavna myslienka aryanizmu-odinizmu v severo-europskych komunitach ustupuje do pozadia pred katarziou hlavnej hrdinky (09.07.2023)

Dobrá úchylárna (29.10.2023)

Pustil som sa do tohto filmu, keďže vraj ide o jeden z najlepších hororov roka 2019. Vopred sa priznávam, že na konci som sa musel smiať. Nahlas, schuti...čože to za kravinu som práve dopozeral. Väčšinu z 2,5 hodinového diela sa pozeráme na lúku a herecké výkony ženičiek a mužíkov v pekných vyšívaných krojoch, ktorí sa snažia vytvoriť atmosféru záhadnej sekty. Mňa žiaľ nezaujali ani herci, ani príbeh, a čo ma počas sledovania stále viac a viac štvalo bolo to pooooooomaaaaaaaaleeeeeee dianie na obrazovke. Režisér (a scenárista v jednej osobe) pri niektorých scénach asi rozdával pokyny, aby boli zahrané čo naaaajdlhšieeee, aj kvílenie nech trváááááááá, aj chôdza čo naaaaaaaaaajpomalšieeeeeeee, až kým to nezačne liezť na nervy. Zámer bol vytvoriť mystérium a napätie, ale toto je skôr komédia, a nie mysteriózny horor. Rozosmial ma pohľad chlapíka, ktorý sa do kamery pozeral z medvedej kožušiny (jeho oči akoby prezrádzali - kedy toto už konečne skončí !!! ), aj tie nápady použiť kvety, halúzky a iné rastliny ako pokrývky hlavy a tela a potom tie psychedelické pohyby účastníkov rituálu úplne na konci (všímajte si jednotlivcov, schválne, nechcem prezrádzať...). Mám rád horory, aj tie neamerické z Európy, tu mi švédski filmári ukázali, že by sa mali naučiť ako budovať atmosféru strachu, napr. od Španielov. (23.01.2024)

Nejlepší/nejhorší na tom je, že se tohle fakt někde může dít. A to co nám, bílým svéprávným ateistickým středoevropanům připadá jako horor, třeba vůbec horor není. (16.02.2024)

Možná kdybych si taky dal čaj z houbiček, tak bych ty 2,5 hodiny nudy pochopil a ocenil. (18.02.2024)

Slunovrat je sakra hustý a děsivý film, který má svůj osobní styl na úplně jiné úrovni, než ostatní horory. U filmu jsem se nebál, spíš mi pořád lezl mráz po zádech, protože Slunovrat si kolem vás vytvoří nepříjemnou atmosféru, která vás doprovází celý čas. Film se odehrává pořád na světle, až na nějaké výjimky, a proto se toho moc nebojíte, ale čím déle koukáte na Slunovrat, tím roste napětí a strach. A na konci se dočkáte brutálního vyvrcholení, po kterém si budete říkat: „Co jsem to právě teď viděl?“. Pokud si u toho chcete odpočinout, tak to se vám nesplní. Když přijdete např. zničený z práce, tak tenhle film vás ještě víc zničí. Já osobně jsem se musel nějak odreagovat z tohoto filmu. Ve Slunovratu jsou umístěny i nepříjemné scény u kterých jsem si zakrýval oči, protože jsem to prostě nedával. Je to sakra dobře vizuálně, atmosféricky a příběhově povedený film, ale už si ho nejspíš nikdy znova nepustím. :D (03.03.2024)

Ideální film po probuzení, ať máte co nejvíce hodin do spánku a nepouštět v párech! (11.03.2024)