Midsommar

Dlouho odkládanej pobyt v obci Harga... a co vám budu povídat, je to parádní. Nejlepší párová terapie / horor o ultimátním zlu a ničiteli vztahů jménem dizertační práce. Viděl jsem poslední roky dost ambiciózních US hororů, co byly nechtěně k smíchu. Tenhle jedovatej houbovej džus na pomezí výsměchu sektám, bizarního dramatu o toxickým vztahu a manický antropologický rešerše ale zakuřuje jalovčím jak Vachek pařezem. Absolutní očista organismu. Za rok jedeme celá rodina bručet pod májku. S Get Out vrchol vlny indie hororů, díky čau skål váš Ari Zoroaster aka Josef Midsommar. (21.11.2019)

Tak tohle bylo stejně psycho jako skládat regál se šesti šuplíky z Ikei bez návodu. Tušil jsem, že to bude něco jiného, seveřané to mají trochu posunuté jinam (ono mějte půl roku noc...), ale tohle bylo hooooodně ujeté. Nevím jak je to tam s tradičními zvyky, vím, že si těch svátků zachovali dost byť to asi nemá takové grády jako v této komunitě. Každopádně tohle jsou jen poslední záchvěvy tradic původního Švédska. Tyto tradice a obyčeje brzy nahradí afričtí šamané nebo islám. Co jistě každého ve filmu zaujme je nápaditá a velmi pěkná kamera. Také kontrast barev. Ta bíle oděná komunita běhající po zelených lukách s modří letního nebe nad hlavou a do toho barevnost všech těch kvítků...Pohádka. Ale severské pohádky bývají drsné a nejinak je tomu i u této. Jinak to bylo celé takové až typické pro Amíky když někam jedou. jednak působí jako tydýti a čím více se snaží zapadnout o to více působí jako cizí prvek a když se jim řekne, že něco nee, vždycky se najde nějaký dobrák s mobilem co si potají ono nee natočí. Vždyť je to edvenčr a pak doma až to pustí kámošům bude cool, že to edvenčr podnikl. Jestli je film psycho celou dobu, pak závěr je psycho totálně :-). Takže až vás kámoš ze Švédska co tu studuje pozve k sobě domů s tím, že vám ukáže něco z tradic tam doma, fakt nejezděte ! Dávám za 3 hluboké nádechy. * * * (09.12.2019)

(Viděn „director’s cut“) „Hej, Pelle, může se kdokoli přidat?“ - „Jste Američani, prostě se tam vmáčknete.“ Tihle zaoceánští burani, co nemají pochopení pro evropské zvyky…Čekal jsem se něco ve stylu Rituálu (1973) a toho se mi i dostalo, jen s více prvky hororu a méně okázalým černým humorem. Všudypřítomné zneklidňující náznaky a budování falešně pohodové atmosféry plné světla byly fajn. Ale po cca hodině se Aster odváže a film pak už nejde brát vážně. Ovšem nudit jsem se nezačal a chvílemi se i bavil. Snímek je navíc „poučný“. Nabízí kupříkladu rady typu: na rozhozenou psychiku se pije houbový čaj, k sexu patří „živá“ hudba, v kůži medvěda je horko, pověsit si „něco“ do kurníku pomůže slepicím lépe nést, po výtažku z tisu člověk zaručeně nic necítí, co se má sázet (do záhonů dáváme např. květiny, brambory, ředkvičky, lidské nohy, ananasy…pardon, to tropické ovoce tam nepatří!), oheň pomáhá vypudit negativní emoce či správný film má končit s úsměvem na rtech! Lepší průměr a už si spěchám koupit letenky do Švédska. (24.11.2019)

„Staroba, hniloba, tíseň a plíseň... mladého ducha labutí píseň.“ Velmi inspirativní. Jeden by měl chuť konvertovat zpátky k pohanství. Bibli na nočním stolku vyměnit za knihu Rubi Radr a místo krucifixu pověsit nad dveře figurku ze slámy. Vzít si příklad z těch vesničanů, dožít se v plném zdraví 72 let (tedy já bych navrhoval 77, jinak si důchodu moc neužijeme, až nám zvednou odchod na 70) a pak skočit do posvátné Macochy. Čímž by člověk vystrčil zadek na strašidlo smrti a udělal fakáč na všechno to umírání ve strachu, bolestech a plenkové hanbě při snaze oddálit nevyhnutelné, za bohulibé asistence lékařů. Na všechnu tu šílenou bolest např. v terminálním stadiu rakoviny nebo na plíživou a strašidelnou ztrátu duše při Alzheimerovi. Umřít uprostřed severské komunity fajn lidiček, zdravej, šťastnej a smířenej? No nekupte to. Ale abych nekončil tak drsně, ponechávám zde ještě můj původní, rozverný komentář: "V masovém koláčku chlup, pubický. Tvé sémě mám co by dup, navždycky." Bohatě ilustrovaný herbář a pohanský manuál "Psychiatrem snadno a rychle", s přiloženým cédéčkem "Orgasmické hekání a šílené kvílení nahých stařen." Máš trauma jako řemen, sladká dívenko civilizační? Nepomáhají prášky, psychiatři ani tvé vlastní studium psychologie? Zobni houbičky, dej si věneček z lučních květů do vlasů, zatancuj si s námi vesele a zapal medvěda! Don't worry, be happy... (05.03.2022)

Viděna prodloužená verze. A možná mi to malinko zhoršila dojmy. Sám režisér říká, že director´s cut je kompletnější, ale kino verze má zas lepší tempo. Osobně doporučuji nejprve kino verzi a posléze tu režisérskou. A ačkoliv jsem si loni Děsivé dědictví užil o něco více, rozhodně budu Asterovy filmy i nadále vyhledávat a těšit se na ně. A jsem docela zvědav, jestli se tento režisér plně etabluje v produkci znepokojivých divno-hororů nebo po čase zkusí také něco jiného. Za mě by to asi bylo zbytečné, když právě tento žánr zvládá tak bravurně a taktéž přeju úspěch čím dál význačnějšímu studiu A24 s dalšími filmy. Florence Pugh je tu k zulíbání, i vzhledem k situaci mě ale občas hektolitry slz iritovaly, snad třeba příště. PS : na exkurzi do odříznutých komunit, neřknu-li sekt, mě obzvláště po tomto filmu nikdo nedostane! (05.11.2019)