Život je krásny

První film, který jsem s Benignim viděl a potom už jsem se sním jen vozil s kopce. Příběh, který je tak šíleně smutný, ale přesto se musíte smát. Takového člověk bych chtěl poznat. Člověk, pro kterýho žádná situace není trapná, nevyřešitelná. Vše bere s humorem i když jde vážně o život. První polovinu filmu se jen čllověk směje situační komedii s prvky romantiky, ale potom když jsou odvedeni do koncetračního tábora, je zde drama, ale i zde je plno scének, kterých se musí člověk smát. A vezme te si z tohoto filmu jediné poučení, které dokážu vyjádřit třemi slovy: ŽIVOT JE KRÁSNÝ. Pro italy: La Vita è bella. (12.06.2004)

Velice naivistický, ale právě proto roztomilý a příjemný snímek. Hotové filmové pohlazení po okoralé duši diváka. Je dobře, že se ještě v době Texaských masakrů a Hostelů točí právě takovéhle filmy. Je to sice doslova a do záběru filmová pohádka pro dospělé, ale je tak průzračně naivní a nehraje si na nic víc než na samu sebe, že se nedá na danou hru Robertu Benignimu nepřistoupit. Samozřejmě že hrubě zkresluje válečnou realitu a postavení Židů v době holocaustu a že malý kluk neprokoukne naivní tatínkovu mystifikaci a hru také těžko uvěřit, ale o to v tomhle snímku nejde. Tady jako v pohádce dobro vítězí nad zlem a vše je černobílé - fašisté a Němci zlí a rodinný svět tak dobrý... A navíc ty roztomilé romantické vtípky, týkající se hlavně neskutečně nápaditého dvoření... Ta ,,princeznička" se ale má :-) A nelze při reflexi Benigniho filmu nevzpomenout na proslulého Diktátora, kde Charlie Chaplin podobně idylicky, ale v kontextu doby a filmu naprosto geniálně, zparodoval samotného strůjce všeho toho zla, Adolfa Hitlera. Zajímavé by pak určitě bylo zeptat se slavného Itala, nakolik se nechal inspirovat legendárním východoněmeckým filmem s excelujícím Vlastimilem Brodským Jakub lhář, jehož stylizace se velmi podobá Benigniho snímku... (25.01.2007)

Vynikající film, který celou dobu táhne Roberto Benigni. Oscara za hlavní roli dostal zcela zaslouženě. I když film je velmi málo věrohodný, tak je neuvěřitelně milý. Taky se mi na tomhle nápadu líbí, že se někdo snaží ukázat 2. sv. válku z jiné než smutné a brutální stránky. Scénu s tlumočením pravidel jsem si pustil 4krát dokola a stále jsem se u ní neuvěřitelně řezal smíchy. Hlavní co by nám měl tenhle film dát je, že otec se snaží ubránit svého syna před hrůzami koncentračního tábora a dávat naději své milující ženě, že vše dobře dopadne.Pět hvězdiček za tenhle klenot nejenom italské, ale světové kinematografii..... (18.10.2007)

Na doporučení známých jsme si sehnat tuhle rádoby hitparádu, která je tak krásná a naádherná. Tak to alespoň znělo a já hlupák natěšený usedl a sledoval. Vážení, kdybych to věděl dřív... Už nikdy víc! Pokud tohle někdo točil ze záměrem, že i ve špatných situacich si můžeme udělat legraci nejen ze sebe?! Tak to točil hodně špatně, první hodina byla poměrně zajímavá, začátek se vydařil asi nejvíce, ale potom se z toho stane vydíračka a ten ubohý konec... Vlastně co to vůbec bylo? Vtipné jen občas, vážné scény jsou křečovité a zbytek nuda. Jakoby ti herci to meli napsano na čele - tohle je smutný film, na konci brečte! A tohle je právě vtipná pasáž, smích! A tady otevřete pusu a udělejte "vaaau"... Opět se utvrzuji v tom, ze nemuzu davat na usudky jinych ani na hodnoceni! 3/10 (16.03.2008)

Tenhle film je jednoduše krásný. Roberto Benigni ukázal všem, že není jenom výtečný komik, ale i herec jako takový. První hodina byla romantickou komedií, druhá dramatem s komediálními prvky. Je fakt, že to bylo trochu naivní a nereálné; přesto to snímku mile rád odpouštím, protože jinak byl výborný. Mnohokrát zmiňovaná scéna, kdy Guido překládá blafy nacistického důstojníka, patřila opravdu k nejlepším. Hudba byla také moc hezká. A musím se přiznat, že na konci filmu jsem měl co dělat, aby mi nezačaly téct slzy dojetím ;-). (03.08.2008)