Réžia:
Roberto BenigniKamera:
Tonino Delli ColliHudba:
Nicola PiovaniHrajú:
Roberto Benigni, Nicoletta Braschi, Giorgio Cantarini, Giustino Durano, Marisa Paredes, Horst Buchholz, Verena Buratti, Gina Rovere, Andrea Tidona (viac)Obsahy(1)
Píše se rok 1939. Italský číšník Guido Orefice, překypující energií a hýřící bláznivými nápady, přijíždí z venkova do velkého města. Na první pohled se tu zamiluje do půvabné učitelky Dory. Ta už sice nápadníka má, on však udělá vše, aby ji zachránil od sňatku s nemilovaným byrokratem. Získá její lásku a vezmou se. Narodí se jim syn Giosué. Po pěti letech šťastného manželství je Guido kvůli svému židovskému původu odvlečen spolu se synem do koncentračního tábora. Aby před malým chlapcem zatajil šokující okolnosti a uchránil ho před hrůzami nacismu, předstírá, že všechno kolem je pouhá hra, připravená k synovým narozeninám. Hra, na jejímž konci na oba čeká velká odměna... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (1 036)
Ačkoliv nemám slov, přesto se pokusím sem jich pár napsat. Úžasný film. Komediální stránka bez chybičky. Romantická stránka též bez chybičky. Válečnou stránku hodnotit nebudu a dramatická stránka bohužel zanechala šrám na srdci a donutila uronit několik slz. Přál jsem si lepší konec. Jinak celkově vzato, obdivuji autora především za to, jak se dokázal bravurně vypořádat s takto citlivým tématem. Klobouk dolů. ()
......Dobrý den, princezničko...!!!......Pokud nejsem v dobré náladě a moje duše strádá, pustím si tento zdařilý kousek a je okamžitě po problémech. Naprosto vyjímečný a vzrušující pohádkový příběh, plný emocí. Skutečného, nenásilného, milého, přesto výbušného humoru. Základní kámen pro vznik celého filmu byly pro Benigniho skutečné životní osudy jeho vlastní rodiny za 2. sv. války, životní optimismus a jeho pohled na svět i v těch nejhorších chvílích. "Život je krásný" je především o tom, že láska, humor a fantasie mohou překonat i hrůzy holocaustu. Otrlého, bezcitného, spotřebního diváka samozřejmě tento film zaručeně nemůže oslovit ani mu nic neřekne. Pak ale chybu hledejme jinde......... ()
Na doporučení známých jsme si sehnat tuhle rádoby hitparádu, která je tak krásná a naádherná. Tak to alespoň znělo a já hlupák natěšený usedl a sledoval. Vážení, kdybych to věděl dřív... Už nikdy víc! Pokud tohle někdo točil ze záměrem, že i ve špatných situacich si můžeme udělat legraci nejen ze sebe?! Tak to točil hodně špatně, první hodina byla poměrně zajímavá, začátek se vydařil asi nejvíce, ale potom se z toho stane vydíračka a ten ubohý konec... Vlastně co to vůbec bylo? Vtipné jen občas, vážné scény jsou křečovité a zbytek nuda. Jakoby ti herci to meli napsano na čele - tohle je smutný film, na konci brečte! A tohle je právě vtipná pasáž, smích! A tady otevřete pusu a udělejte "vaaau"... Opět se utvrzuji v tom, ze nemuzu davat na usudky jinych ani na hodnoceni! 3/10 ()
Když se vás film z koncentračního tábora snaží už svým názvem přesvědčit, že život je krásný, pohybuje se na hodně tenkém ledě. To pocítil i italský komik Roberto Benigni, který se pustil do hodně ožehavého úkolu. Rozhodl se totiž využít vzpomínek svého otce, jenž na dvouletou zkušenost z koncentračního tábora vzpomínal s humorem, aby nevyděsil své děti, a skloubit je s autobiografickou knihou Rubina Romea Salmoniho, rovněž přeživšího holocaust. S respektem k dějinným událostem i vědomím, že sám není židovského původu, natočil Benigni nejlepší dílo své kariéry a jeden z vrcholů filmového humanismu. Více zde. ()
Nejenom život, ale i tento film je krásný. Pravda, závěrečné dějství v koncentráku není vylíčeno zrovna realisticky, i tak jsem byl nadšen z Benigniho hravé režie a originálního příběhu. Dokonalý důkaz toho, že i v dnešní době se dá natočit zajímavý film o hrůzách druhé světové války bez klišé a přebytečného moralizování. ()
Galéria (37)
Zaujímavosti (16)
- Guidova žena Dora je hrána Nicolettou Braschi - skutečnou manželkou Roberta Benigniho. (Kulmon)
- Herec Horst Buchholz, předastavitel doktora Lessinga, žil během 2. světové války v Československu. (sury)
- Při scéně, kdy je Guido (Roberto Benigni) v divadle a dívá se na balkón, kde je Dora (Nicoletta Braschi), hraje opera „Hoffmannovy povídky“ od Jacquese Offenbacha a zní píseň „Barcarolle“ z 3. dějství. (kuky)
Reklama