Život je krásny

Filmová lahůdka s jedním z nejdrsnějších témat v odlehčeném stylu. Tento film stojí za to, to mi věřte. Krásná, ale drsná ukázka z období 2. světové války. Ze začátku je to skvělá komedie připomínající "Četníky", později se z toho stane drama, které je bráno lehce humorně, ovšem výsledný účinek zachytit tehdejší temnou dobu je stejný. Krásný příběh se skvělým hereckým výkonem Roberta Benigniho a samozřejmě také malého Giorgia Cantariniho. Krása. 90% (16.07.2010)

Ačkoliv nemám slov, přesto se pokusím sem jich pár napsat. Úžasný film. Komediální stránka bez chybičky. Romantická stránka též bez chybičky. Válečnou stránku hodnotit nebudu a dramatická stránka bohužel zanechala šrám na srdci a donutila uronit několik slz. Přál jsem si lepší konec. Jinak celkově vzato, obdivuji autora především za to, jak se dokázal bravurně vypořádat s takto citlivým tématem. Klobouk dolů. (24.11.2012)

Niečo tak úžasne citlivé som už naozaj dlho nevidel. Život je krásny názorne ukazuje, ako sa človek môže pobiť s neprajným osudom a že humorom sa dá prekonať naozaj mnohé. Na druhej strane je však snímok vo svojej podstate naozaj tragický a dokáže poriadne zatlačiť na city. Zasmial som sa z plných pľúc, no taktiež aj uronil nejakú tú malú slzičku. Děkuji..grazie..alebo danke? :) (30.05.2012)

A jaké máte vlastně politické názory?-(na děti:)Benito,Adolfe,nechte toho!.. Co jste říkal?-No ale nic. Velice nápaditý a originální, přestože naprosto nereálný a naivní pohled na hrůzy druhé světové války. Italský humor mi není příliš blízký, i když tady se alespoň na začátku našly opravdu výborné a vtipné scény. Hlavní postava mi však svým přehnaným optimismem a energií byla prostě nesympatická a celkově mi Guido připadal křečovitý. S příchodem do tábora film začal mít sice zajímavější příběh, ale celkově to bylo takové málo uvěřitelné, i když sympatické.. Jde z toho sice taková pozitivní nálada, ale raději dávám přednost dramatičtějším filmům. (20.07.2012)

Roberto Remigio Benigni natočil v roku 1997 film "Život je krásny". Je to príbeh o židovi, ktorý je schopný predstierať veselú náladu a radosť aj v koncentračnom tábore, aby tak ochránil od neutešenej reality svojho päť ročného syna. Na jednej strane je to zaujímavý námet a celkom podarená filmárčina, no na strane druhej je to len hlúposť, ktorá lacným spôsobom citovo vydiera diváka. Za viac ako tri hviezdičky to nestojí. Avšak obrezaným členom americkej akadémie filmového umenia sa to tak velice páčilo, že tomu udelili troch Oscarov. *** (13.11.2017)