Příběh Glenna Millera

Příjemný, ale taky dost průměrný a těžce typicky hollywoodský životopisný film, ve kterém se s postavami skoro vůbec nepracuje, všichni mají jednorozměrné charaktery, vše se vyvíjí příliš optimisticky a když už má dojít k něčemu opravdu dramatickému, snaží se to být podané co nejvíc jemně a pokud možno bez čehokoli smutného. A tohle platí hlavně o závěru, kde Glenn Miller umře a jeho tělo nikdy nenajdou. Prostě řemeslně dobrá práce, která se ale nesnaží o nic víc, než je nezbytně nutné. A nechybí zde ani ten typický americký patriotismus a oslava armády. Nejlepší na celém filmu je rozhodně - jako asi u každého hudebního filmu - hudba, které je zde naštěstí dost a aspoň částečně průměrnost celého filmu zachraňuje, ale i tak je to průměrné pořád dost. Čekal jsem víc. 3* (21.08.2022)

Díky Glenne za Tvojí hudbu, kterou když poslouchám, tak jsem jak v jiné dimenzi, kde mohu snít a oddávat se příjemným myšlenkám. A to bylo důležité tehdy a je stále. Na Tebe nezapomenu, protože když jsem chodila v Praze s dětmi po Karlově mostě, tak tam jednou hrála nějaká parta mladých kluků právě tuhle muziku. Zůstala jsem tam jak přikovaná a poslouchala tu nádheru s nadšením a u mě je to vzácnost. Dnes Tě mám doma v jiné podobě a když na mě přijde splín, jsi vždy po ruce odehnat všechny moje chmury. (24.03.2017)

Mannův životopisný film o cestě jednoho z nejvýznamnějších skladatelů moderní taneční hudby Glenna Millera není zdaleka jen filmem o něm. Vedle jeho generace, tj. věku dance-bandů, profilovaných významnými skladatelskými i muzikantskými osobnostmi, ztvárňuje podrobně i jeho manželku Helen, a dokazuje, že tato žena, nadaná neobyčejným optimismem a životním elánem, bdělá a pozorná a v neposlední řadě organizačně zdatná, svého muže zásadně ovlivnila a napomohla mu, aby našel svůj zvuk. Nepřímo tak film svědčí, že žijí-li manželé opravdu dialogicky, sdílejí svá poslání a jsou schopni je integrovat, jsou současně spolutvůrci svých děl. Vedle tohoto závažného poselství je cenné i to, že přes Millerův tragický konec film vrcholí nadějeplně: protože neutvářel jen „své“ dílo, ale tvořil je v symbióze s ostatními, nechal je rozhořet v celém svém nekabinetním životě, žitém ve vztazích a spolupráci, nezaniká ono ani jeho smrtí. (30.04.2022)

Na to, ze Glenna Millera jsem dodnes znal jen velmi zlehka, me potesilo, ze jsem znal vetsinu skladeb, ktere ve filmu zaznely. Scenar je nejvetsi slabinou (zvlast prvni sceny s budouci manzelkou), jinak vyborneho filmu, kteremu vedle krasne hudby dominuje predevsim genialni James Stewart (po dnesku nahrazuje Dustina Hoffmana v mem TOP TEN). Zaujme take June Allyson, kterou jsem videl poprve. Povedeny zivotopisny film, ktery po americku ukazuje, jak to vypada, kdyz jde clovek za svym snem. (21.04.2013)

S prihliadnutím k tomu, že hudba Glenna Millera ma oslovuje iba minimálne a Jamesa Stewarta považujem za herca s charizmou, ale bez talentu, dopadol Mannov životopis celkom dobre. Netreba sa čudovať, že každý životopis, a teda aj každý životopisný film, začína mizernými začiatkami a veľkou ideou a končí naplnením idey. Inak by nemalo význam nakrúcať životopisné filmy, pretože by v nich chýbal osobnostný vzor pre divákov. S menom Glenna Millera sa mi v mysli spájajú iba dve skladby (In the Mood a Chattanooga Choo Choo) a tak som nemohol ani očakávať, že životopisný film o ňom to vytiahne na viac, ako tri hviezdičky. (02.09.2018)