Smrtiaci príliv

„We're gonna need a bigger tits..“ Eye candy survival, kde si to vyšinutý žralok rozdá se spoře oděnou blondýnkou. Pěkně se na tu faunu a flóru dívá, ale někde od poloviny se scénář plíživě překlopí do podoby, že by se za ní nestyděli ani Shakespeaři z Asylum. Scény jako videovzkaz rodině, nahazování vypadlého ramínka rackovi Wilsonovi či samotný závěr, kdy žraločice vypadala, že chce mít s bójí děti, posunuly Mělčiny do sfér přepálené letní komedie. Docela taky zamrzelo, že Blake Lively použila na zaškrcení tržné rány neopren a ne horní díl plavek. Styděla se snad před Stevenem Seagullem? Pokud chcete trochu více realismu a ne psychopatickou parybu, kterou neintoxikuje ani půlka nadraného Mexikánce, doporučuji australské The Reef.. (30.09.2016)

Stále slabší kousky nám předkládá tenhle rejža. Blake Lively na ploše 80 minut absolutně nestačí a její myšlenkové pochody, kterých není ani mnoho, film ani neobohacují ani neposunují. Sandra Bullock podobnou samotu zvládla mnohem lépe. Mělčiny navíc nefungují ani jako horor. 3 postavy zmizí pod hladinou a vše sledujeme očima hlavní hrdinky hodně z dálky. Žralok je podlá svině a než znovu Mělčiny, to raději už i snad žraločí Útok z hlubin. 45% (13.09.2016)

// Blake Lively nikdy nepatřila mezi takové ty typické filmové sexbomby. Krev v těle vám sice pořád rozproudí rychlostí hladového žraloka, nicméně i tak se jedná spíš o takovou tu holku od vedle. Holku od vedle, která je nadlidsky sexy a ještě k tomu blond. Zároveň je ale skutečná, jde si na ni sáhnout. Klidně si s ní dokážete představit rande v kině nebo společné usínání na gauči po filmovém večeru. Co se jejích křivek týče, tady si taky není moc na co stěžovat. To důležité vám ukáže a klidně i víckrát. Ještě aby ne, když se nemá za co stydět, detaily a jednotlivé části ale samozřejmě nejvíce oceníte až ve zpomalených záběrech. Ty je lepší vidět víckrát, abyste si mohli ve správných momentech vytvořit mentální kopie, ke kterým se lze později vracet. V tomhle případě se opakovaná shlédnutí nejenže vysoce doporučují, kvůli nim jste vlastně i přišli. K výrazové části toho příliš říct nejde, základní emoce přenáší, nicméně to podstatné se stále děje pod povrchem (nebo pod hladinou, chcete-li) a jakmile kamera opustí předmět vašeho zájmu, začne se rychle zatahovat a na pláž vylézají krabi. Naštěstí se ale focus pokaždé vrátí na to správné místo a často i v tu správnou chvíli, takže většinu času o nic nepřijdete. Tím jsou samozřejmě myšleny veškeré pohyby, od protahování, stoupání a lehání si, až ke skokům do vody, potápění, nebo klasickým prsům na 100m. Ve finále tedy vše funguje víceméně jak má a s tímhle vědomím tak lze alfě a omeze této hodiny a půl vytknout skutečně minimum. Minimum, které s radostí budete ignorovat kompletně už jenom jako poděkování za to, že vám tvůrci (vždycky na to jsou dva) dali přesně to, co jste v onen moment / den / týden / měsíc , či rovnou za daný život potřebovali vidět. A vy to vidět potřebujete. Stejně tak jako žralok potřebuje jíst, racek létat nebo Jaume Coller-Serra odteď už netočit nic jiného, než polonahé krásky v nesnázích. It's just how it's supposed to be. 8/10 (14.08.2016)

Neradostných výluhů Čelistí jsme tady měli už zatraceně hodně. Kombinace rychlých střihů, roztěkané kamery, plastových ryb, umělé krve a mizerné dramatické hudby byla přinejmenším pokaždé úsměvná. Solidní španělský řemeslník Jaume Collet-Serra se s ničím nemazlí, hned nám naservíruje několik sympatických záběrů na odlehlou pláž a hlavně pohled na božské tělo dlouhonohé Blake Lively s blonďatou hřívou, které umřela matka, ale byla bojovnice a nedostudovaná medička Blake (pochopitelně) záhy taky bude. Chvíli si zařádí na prkně, pokecá s dvěma hošanama a pak to přijde. Primitivnější (zápletkou) to být nemohlo. The Shallows nicméně představovaly takového černého koně letní filmové nabídky. Zklamaly tak napůl. Zraněná dívka odkázaná na kousek útesu a vlastní zbytky sil tu a tam dělá zvláštní rozhodnutí, tvůrci to tu a tam hodně přeženou s ambicemi a diváckou trpělivostí (finále je hodně úsměvné), na druhou stranu je otázkou, co je lepší cestou? Zda podobně laděné snímky, ve kterých postavy dlouze plavou a jen civí kolem sebe, jestli neuvidí žraločí ploutev, což se stává nepříjemně únavným..? I tady diváka napadá, co a jak šlo udělat lépe, nicméně se alespoň opravdu hezky kouká na slušné vizuální nápady a Blake Lively, pro kterou byla Věčně mladá první seriózní hereckou příležitostí a nyní potvrzuje, že vlastně solidně utáhne i podobnou survival jednohubku. Pokud nečekáte příliš!! (21.07.2016)

Poctivý thriller, který díky krátké stopáži ani chvilku nenudí. Naopak, Collet-Serra je kvalitní režisér a zvládá emocionální momenty, lekačky, napětí... Blake Lively nesleze z plátna a pro mě překvapivě je velmi sympatická, takže mi nedělalo problémy si o její postavu dělat jako divák starosti. Líbilo se mi, že mexické postavy jsou tu vykresleny pozitivně/neutrálně, ne jako podezřelí cizáci, kteří chtějí jen ukradnout Nancyin americký iPhone. A líbilo se mi, že Nancy není žádná dáma v nesnázích. Collet-Serra má čas i na to věnovat pozornost rackovi, který Nancy celou dobu dělá společnost. (Byla jsem si jistá, že to racek schytá!) Jako jednohubka (o nic jiného se zúčastnění nesnažili) jsou Mělčiny dokonalé - pobaví, napnou, nabídnou krásné scenérie a sympatickou hrdinku, o kterou se budete bát. 70 % (06.08.2016)