Náš čas

Na tohle jsem se dost těšil a zároveň se toho bál. Ono přece jenom tři hodiny jsou fakt dlouhá doba a ukočírovat to tak, aby to diváka nenudilo a vtáhlo do děje, rozhodně není jednoduché. No, bohužel se mi potvrdilo to druhé. Prvních 20 minut je fakt zajímavých, poetických a tak nějak jsem doufal, že to vydrží. No a pak se z toho začala stávat poetická nuda a v poslední hodině už to byla jenom nuda. Kameru to má fakt dobrou, jako každý Reygadasův film, ale kromě toho všeho a ještě několika scén jsem tam nenašel nic, co by pro mě vytvořilo nějaký velký zážitek. U Reygadasova opusu magnum Tiché světlo to všechno funguje naprosto dokonale a i ostatní jeho filmy mají něco do sebe, byť se mi třeba tolik nelíbily. Tohle ale bylo velké zklamání. Příběh je hodně podobný tomu z Tichého světla, taky tam šlo o manželskou nevěru, akorát tady se to odehrává na jiném místě a má to jiný konec. Hodně ubylo poetiky a tak jsem se tu tak nějak neměl ty tři hodiny čím kochat. A o poetiku šlo u Reygadase především, tohle je celkem obyčejný, ukecaný a strašně dlouhý příběh o manželské nevěře. Možná se už Reygadas vyčerpal, nevím, každopádně Nuestro tiempo je podle mě jeho nejslabším filmem. Souhlasím s komentářem uživatele rivah, vystihl to dobře. 2* (11.08.2019)

Co toto mělo být? Celé to začne jako dokument, krásné záběry.... asi po hodině se cosi začne dít, milostný trojůhelník prokládaný obrazovými experimenty a občas podbarvený náhodně a zcela nesmyslně zvolenou hudbou, dlouhými záběry vhodnými k přemýšlení, zda se vám chce nadále něco takového sledovat. A poslední scéna se zápasícími býky nakonec ztrýzněnému divákovi po třech hodinách napoví, jaký závěr si z toho všeho má udělat. Dvě hvězdy za úvod a kameru. (28.06.2019)

Naše doba sice nabízí až odporně dlouhou stopáž, ale řeknu vám, dalo se. První polovina se rozjížděla poměrně pomalu a v náznacích připravovala prostor pro pořádně divné a pořádně zvrhlé rodinné drama. Druhá už mě i přes přirozený odpor k téhle mačistické onanii neuvěřitelně vtáhla. Řeknu vám, že možná ani z Ramba nestříká tolik potlačovaného testosteronu. Závěrečná býčí alegorie vše uvádí na pravou míru a dává zřejmou nápovědu k řešení tohodle neotřelého filmového románu. (01.07.2019)

Opojné esteticky i tematicky. Začátek jako mexické American Honey se po dvaceti minutách změní v křehkou i bolestivou analýzu toxického manželství, které si v sobě ale stále ukrývá určitou pokoru a láskyplnost. O ústupcích, které děláme, aniž bychom znali jejich skutečnou hodnotu. O pravdách, které často dokáže odhalit jen ten nejnevinnější pozorovatel. O magii, která se skrývá v každodennosti. O době, která může být kohokoliv z nás. 95 % (07.11.2021)

Ze široka pojatý, niterný, vrstevnatý a z hlediska nejrůznějších formálních a vypravěčských prostředků nebývale pestrý snímek věnovaný partnerským vztahům, jejich různým podobám a proměnám, exceluje zejména na poli naprosto bravurní a vynalézavé režie, nádherné kamery a skvělých hereckých výkonů ústřední dvojice, kterou ztvárnili přímo Reygadas a jeho žena, kteří jsou přitom oba neherci. Divácky náročnější, leč na Reygadasovy poměry stále velmi přístupný film plný býčích metafor a ohromujících pasáží (koncert pro tympány, napadení koně býkem, sex nasnímaný voyeuristicky přes nedovřené dveře) se inovativně noří do hlubin složité a komplexní psychologie lidí a jejich vztahů a v podstatě jde o naprosto mimořádné dílo, jemuž lze vytýkat jen pár nedostatků, mezi něž se řadí místy přílišná dějová rozvolněnost a přeci jen trochu přehnaná délka některých záběrů a scén. (06.07.2019)