Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Císař Marcus Aurelius (Alec Guinness), který cítí blížící se smrt, určí věrného Livia (Stephen Boyd) svým nástupcem. Livius chce pokračovat v jeho zásadách v naději, že nastolí nekonečný mír. Ovšem ještě je tu syn Marca Aurelia, Commodus (Christopher Plummer). Jeho stoupenci zavraždí Marca Aurelia dříve, než oficiálně prohlásí Livia svým nástupcem a tím zajistí Commodovi trůn. Krutý Commodus se ujímá vlády, vyžene svou setru Lucillu (Sophia Loren) a Livia z Říma a svými činy vyprovokuje vzpouru východních provincií. To je začátek pádu Říše římské… (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (92)

filmmovier 

všetky recenzie používateľa

Staré historické velevýpravné velkofilmy patří k tomu vůbec nejlepšímu, co lze v kinematografii spatřit. Pád říše římské rozhodně taky stojí za pozornost, ale zdaleka ne tolik, jak bych si přál a jak by si zasloužil, protože na (třeba) Ben Hura či Quo Vadis se rozhodně nechytá. I tenhle film je správně rozmáchlý, velkolepy, fantasticky obsazený (Plummer!) a s hromadou skvělých scén s obřím komparzem, ale ta tříhodinová stopáž je tentokrát trošku na škodu, protože jde zejména o dialogový film. Ty mi sice nevadí, ale v tomto případě je to jaksi plytké. Ale fenomenální Commodus (už zmíněný Plummer - a samozřejmě nejen on), hodně zachraňuje, příběh je ohromně zajímavý a nikterak za vlasy přitažený. takže ač mě i toto dílo bavilo. výš jít nemůžu, protože uchvácen jím nejsem. 65%. ()

Morholt 

všetky recenzie používateľa

Sandálový předobraz Ridleyho Gladiátora, který ovšem unavuje strašlivou délkou, bazíruje na nepodstatných detailech a je tady až příliš mnoho vět, které nemusely být vyřčeny. Abych jen nehanil, tak musím vyzdvihnout Plummera, Sophii Loren a davové scény, které dnes už asi nikdo podobně nenatočí. Ale ani to nemohlo film vytrhnout z šedivého průměru. 50% ()

Reklama

Orlau32 

všetky recenzie používateľa

Pro mě nádherný historický film. Všechny světové hvězdy, které si zde zahrály byly vynikající a hlavně byly tehdy tak mladé a tolik slavné. Dnešní generace už je zná (pokud žijí) jenom jako seniory,kteří buď opustily prkna slávy nebo berou drobné roličky v nepříliš kvalitních filmech. Ale !!! Kdo si libuje v římských dějinách, kdo zná něco z dějin Říma, pro toho to musí být příjemný zážitek. Doporučuji. ()

NinadeL 

všetky recenzie používateľa

Neskutečné zklamání. Sice je to Super Technirama 70, ale to samo o sobě prostě nestačí. Výprava je boží, téma vlády Marca Aurelia a Commoda, tedy 16. a 17. císaře římské říše, je velmi atraktivní. Ale herecky je film úplně mimo, jeden z nejhorších výkonů předvádí Lorenka, která i vypadá jak z jiného filmu ze součastnosti. Frašku pak dokonává ochotnický výstup Omara Sharifa... a tempo je úplně zpomalené. Škoda mluvit o parodii na Ballomara. Celkově jsem ráda, že se téže látky chopil po 40 letech Ridley Scott a dopřál nám díky Gladiátorovi zapomenout na tento historický omyl. ()

Arsenal83 

všetky recenzie používateľa

Tak už vieme, kde sa objavila predloha skvelého Gladiátora, ale „pôvodná“ verzia, z ktorej Ridley Scott asi čerpal, je omnoho suchšia, nevýrazná, bez tej krásnej zimmrovskej hudby, so slabšími hercami i dejom, len tá Sophia Loren vyzerá dobre. Ale tri hodiny na snímok tejto kvality je strašne veľa. Aj v porovnaní s podobnými historickými filmami tej doby vôbec neobstojí. Inak je to historická fikcia, kde nie je skoro nič pravdivého okrem toho, že Marcus Aurelius i Commodus naozaj existovali. ()

Galéria (71)

Zaujímavosti (26)

  • V rámci velkolepé výpravy bylo nejprve vytvořeno 10 000 kostýmů. Film se točil ve Španělsku. Zimní scény ze severu říše byly podpořeny opravdovou zimou se spoustou sněhu, jaký zde padesát let před tím nebyl. V bitvě s Peršany se před kamerou pohybovalo 10 000 lidí. Kulisy Říma byly postaveny v centru Madridu a tvůrci se snažili dodržet autentičnost na základě nákresů vytvořených na ruinách původního Říma. (bearmeedek)
  • Film bol zámerne zamýšľaný jeho autormi ako propaganda v prospech zákona o prisťahovalectve a národnosti z roku 1965, ktorý sa John F. Kennedy a Lyndon B. Johnson snažili presadiť cez Kongres. (Arsenal83)

Reklama

Reklama