Réžia:
Anthony MannScenár:
Guy TrosperKamera:
John AltonHudba:
Daniele AmfitheatrofHrajú:
Robert Taylor, Louis Calhern, Paula Raymond, Marshall Thompson, James Mitchell, Edgar Buchanan, Rhys Williams, Spring Byington, James Millican, Fritz Leiber (viac)Obsahy(1)
Seržant major Lance Poole (Robert Taylor), indián který získal medaili cti za bitvu u Gettysburgu, se vrací z války domů k rodině a plný ideálů plánuje návrat ke klidnému rančerskému životu chovatele dobytka. Rozlehlé pastviny jeho rodiny jsou ale trnem v oku místním chovatelům ovcí, kteří je potřebují získat pro svá stáda. Pod záštitou zákonů a vedením advokáta Coolana (Louis Calhern) jsou tak proti poklidné indiánské komunitě rozněcovány šarvátky, jejichž cílem je vyvolat takový konflikt, díky kterému indiáni definitivně ztratí nárok na svoji půdu. (KarKulA)
(viac)Recenzie (14)
Mannovka, ktora "pro tentokrat" bojuje za prava Indianov. Boj lemovany krasnymi, wyomingskymi udoliami, pastvinami a lesnatymi pohoriami s jednoduchymi 50's charaktermi, solidnou reziou, Indianom Robertom Taylorom, ktory ako Indian vobec nevyzera a jednou ocarujucou zenskou Paulou Raymond. Sceny prestrelky a vybuchov medzi ovcami, ci zaverecneho obliehania ranca jedine nadstandardne nakrutene. ()
Spolu s barevným Broken Arrow ze stejného roku je toto jeden z prvních (ne-li vůbec první) filmů, které jsou zaměřeny proindiánsky a nepředstavují nám naše rudé bratry jako krvelačné bestie, kterým jde jenom o to zabíjet bělochy. Snímek se týká boje Indiána Lance Poola, hrdiny Občanské války, za právo vlastnit svoji půdu, které mu US government nechce dopřát, protože jako Indián není občanem Spojenýchh státu. Snímek je velmi povedený bez nějakého výraznějšího slabého místa. Taylor byl od Indiána téměř k nerozeznání a zahrál ho skvěle. S těmi vlasy zčesanými dozadu mi trochu připomínal Belu Lugosiho :-)) ()
Pokud přimhouříte oči nad tím, že Robert Taylor (bílý jako sníh) ztvárňuje roli Indiána, a necháte se pohltit úžasnou kamerou Johna Altona, měl by vás tento western uhranout. Nejde jen o krásnou vizuální stránku a noirovou atmosféru – Devil's Doorway má sílu i ve své výpovědní hodnotě. Film řeší palčivá sociální témata jako rasismus, vykořisťování, genocida či emancipace žen, a je na něm krásně vidět, jak se spousta problémů lidského pokolení stále opakuje – podstata problémů se nemění, jen přichází v odlišných obalech. Tento film z roku 1950, jehož děj se odehrává po Americké občanské válce, dokáže i po 70 letech tnout do živého. Většinu času spíše komorní a sevřený snímek nabízí i pár epických válečných sekvencí, které jsou řemeslně a gradačně skvěle zpracované. Škoda jen, že jde o poslední tvůrčí spolupráci autorského dua Mann/Alton – rozhodně ale zakončili své partnerství hlubokým zářezem na pažbách vlastních skvostných kariér. ()
Jeden z prvých, proindiánskych westernov, šmrncnutý noirom. Režisér síce svoje najlepšie westerny nakrútil s Jamesom Stewartom (napr. Naked Spur) či Gary Cooperom (Man of the West), ale toto je takisto obstojný kúsok. Za Mannovu psychológiu a Altonovu kameru (ťahákom je bitka v saloone) prihadzujem hviezdu navyše. 3,5* ()
Tradiční téma intrik vedoucích k útlaku indiánů a de facto též pošlapání zásluh válečného hrdiny, který v době války, coby indián, získal medaili cti, ale posléze mu nebude dopřáno vlastnit svoji půdu. Tento western dobře funguje po celou dobu a i díky svému závěru, který není z nejšťastnějších, dokáže zanechat v divákovi stopu. ()
Galéria (16)
Fotka © MGM
Reklama