Julius Caesar

"Et tu, Brute?" Slavná věta jedné z nejznámějších osobností světových dějin, antických zejména. Snímek Julius Caesar má poměrně pomalý rozjezd, kde je dobře vylíčeno, jak se postupně začíná stahovat pomyslná smyčka kolem imperátorova života. Tahle pasáž pak vyvrcholí jednou z nejslavnějších vražd v historii. Zbytek filmu je pak ve znamení herecké dominance Marlona Branda coby Marca Antonia, jehož projev nad mrtvým Caesarovým tělem byl opravdu výtečně zahraný a také poměrně působivý. (22.03.2015)

Jednoznačně nejlepší Gaius Julius Caesar, do dneška mám před očima pár scén včetně jeho zavraždění v senátu, nebo scénu na schodech pře dím, kde řečnil Marcus Antonius. Bohužel, víc si už ale nevybavím..Černobílá klasika s pestrou mozaikou postav převedená do lidských příběhů a osudů. Škoda jen toho, že ji naše televize celkem neprávem opomíjí. V hlavní roli mladého rebela Antonia, pravé ruky Caesarovy, velkého megalomana, který se zhlédl v orientálním způsobu života, což mu rodilí Římané nikdy neodpustili, se tenkrát blýskl mladý Marlon Brando teprve ve svém čtvrtém snímku a byla to herecká paráda. Caesara si zahrál Louis Calhern a jeho hlavního vraha, Bruta, James Manson. Film líčí vzestup a pád římského imperátora, setkáváme se tu s velkým množstvím květnatých dialogů (to ta Shakespearova předloha) především tedy v senátu (zde tak trochu na úkor akčních scén), ale to neva. Některé tam přeci jen byly, třeba ta ve skaliskách. Pomálu zde není ani všelijakých záludností a palácových intrik, ostatně ve starém Římě o ně tenkrát nebyla přeci vůbec nouze, že?Nakonec bych se snad jen zmínil o tom, že jsem tenkrát, a to se musím přiznat, asi jako patnáctiletý kluk ten konec pěkně obrečel. Líto mi bylo toho zkrvaveného pána na palácových schodech a toho úžasného Antoniova proslovu:-( (19.10.2007)

Julius Caesar ač natočen dříve než Kleopatra nebo Spartakus, je tak trochu ve stínu těchto dvou historických velkofilmů, ovšem tak trochu neoprávněně. Marlon Brando zářil a odrazilo se to také na celkovém výsledku, který je více než dobrý. Jen je téma na rozdíl od těch dvou zmíněných filmů méně akční a proto i možná méně známé. (31.10.2012)

Velmi zdařilé převedení Shakespearovy hry na filmové plátno. Částečně jsme nahlédli do niter Bruta i Cassia a Marlon Brando (Marcus Antonius) měl tehdy ještě velmi hezké rysy obličeje :-)) Nebylo to sice pojato tak velkolepě jako pozdější velkofilm Kleopatra od téhož režiséra a nebylo to ani v barvě (možná celkem škoda) a byla tam spousta dialogů (které já je pro změnu, narozdíl od Pohrobkovy středověké němčiny ;-), znám v podobě staré češtiny, stručný obsah hry pro zájemce zde), takže opravdu mohlo místy působit nudně, leč Sh. hry jsou na dialozích založeny, a tak i film na nich musí být postaven, proto čtyři hvězdy, i s přihlédnutím k době vzniku filmu. Obecně mě u Shakespearových her z antiky štvou ty převody jmen do angličtiny, osobu nazývanou Mark Anthony neznám... Marcus Antonius mi snad promine, že se k němu pod touhle transkripcí jména nechci znát, ale taky mu neříkáme Marek Antonín, že... (14.02.2012)

Divadelní vyznění a shakespearovská angličtina působily trochu netradičně, čekal jsem spíš klasický historický film odehrávající se v antice, ale nevadilo to. Přestože jako hlavní hvězda je psán Brando a jeho Marcus Antonius, měl jsem pocit, že největší důraz je kladen na postavu Bruta (James Mason). Mason mě svým herectvím nikdy v žádném filmu moc nenadchnul a tady taky ne. Zato Brando když je na plátně, tak to umí pořádně rozjet. Jeho monolog nad mrtvým Caesarem je vskutku vrcholem filmu. Bohužel přichází už v polovině a krátce na to (po vytvoření druhého triumvirátu) se to jaksi celé zadrhne a poslední půl hodina odehrávající se na bitevním poli (respektive spíš ve stanech v ležení je docela strašná nuda. Ale celkově vzato povedený film :-) (13.05.2013)