Mŕtvi neumierajú

Dve moje najnajnaj indie lásočky, Korine a Jarmusch V 2019tom prišli s filmami, ktoré môžte ihneď po projekcii bez výčitiek onálepkovať ako "ujebané" a zároveň svoju pôžitkársku "ujebanosť" prekračujú. Korinova vyjetá stoner comedy The Beach Bum je vlastne taký dosť melancho existenčný film o kríze a vyhorení, Jarmuschovi Dead Don't Die zasa demonštrujú spoločensko-kritickú vitalitu zombie žánru. Vo všetkej tej post-irónii, dekonšteukcii a rezignácii na "serióznosť" je zabalený film, ktorý súčasnú trumpovskú Ameriku a vlastne aj celý paranoidný a tak trochu apokalyptický svet súčasnosti glosuje rovnako dobre, ako napr. Romerove filmy glosujú krízu 60s a 70s rokov, alebo sci-fi filmy studenovojnový svet 50s rokov. Strašne si to dajte. Je to Super (31.10.2021)

Jim Jarmush si plní sny – takto by se to ve zkratce dalo zhodnotit a nejjednodušeji popsat. Tak nějak tuším, že Jim měl tu vnitřní potřebu a že patrně i cítil určitý vnitřní filmařský rest, že za svého života musí ještě stvořit film se zombie tematikou, jinak si ty pohnutky nezávislého filmaře vysvětlit nedovedu. A tak si ten sen splnil, napsal si sám scénář, oslovil kámoše z branže a celé si to i zrežíroval. Výsledkem je ulítlá komedie, kterou nazývati hororem je myslím si přinejmenším velmi odvážné. Tvůrce filmu dává najevo, nejdříve jen v náznacích a pak už i zcela otevřeně, že se máte hlavně bavit a nebrat film rozhodně vážně či jako poctu tomuto žánru. Fakt, že dvoje kristovky má už tvůrce takříkajíc na krku a že těch příležitostí natočit něco podobného už nemusí být zas až tak mnoho, patrně přispěl k tomu, že závěr filmu je hnán až do určitého ad absurdum. Tlačení na pilu má však za následek i určitý nevyužitý potenciál některých postav. Ač nejsem fanoušek žánru, tak musím přiznat, že mě film bavil, neb zápletka má určitou hlavu a patu a o vtipné momenty rozhodně nebyla nouze. (04.07.2019)

Dokud Jim Jarmusch sype z rukávu všemožné popkulturní odkazy na klasické (nejen) horory a tvůrce, vtipně pomrkává na moderní trendy (zásilková služba WUPS), nebo téměř boří čtvrtou stěnu mezi divákem a děním ve filmu, je to k popukání. Pokud si ale divák od Jima žádá nějaké zajímavě napsané a fandění hodné postavy, nebo děj dávající aspoň trochu smysl, bude zklamán. Nemluvě o tom, že JJ rekapituluje tu „romerovskou“ kritiku konzumní společnosti až moc doslovně a stále dokola. Mrtví neumírají je rozhodně zábavný snímek, v kině se dá dobře užít, ale žádný zázrak se tentokrát nekonal, a že jsem do Jarmusche vkládal velké naděje. (07.07.2019)

Talentovaný Jim Jarmusch servíruje Zombie Komedii s perfektním hereckým cástingem, která působí, jakoby všechny prachy se minuli na herce, ale na samotný film už moc nezbylo. Má to poměrně ošklivý vizuál, velmi pomalé tempo ( pomalejší než zombie), téměř žádné gore, minimum napětí i atmosféry a jediné, co jakž takž funguje jsou hlášky, ale ani ty z mikro spánku neproberou. Režisér tušil, že se spousta lidi bude nudit, tak tam napráskal alespoň pár filmových odkazů, aby se diváci alespoň něčím zabavili. Tohle mě nebralo. 40% (05.09.2019)

Geniální. Jednoduše fakt geniální a je mi docela líto všech, kteří na Jarmuschovu hru nepřistoupili a nebavili se taky. Mrtví neumírají, a to je nutné si uvědomit, není standardní parodií na zombie horory, případně parodií a svébytným filmem zároveň (jako senzační Shaun of the Dead). Tenhle film je čímsi jako metaparodií na špatné zombie filmy. A protože jich je dost, je z čeho brát... Počínaje příšernou titulní odrhovačkou, která hraje všude, protože přece "je to ústřední song filmu", po schválně toporné herectví jinak špičkových herců, naprosto geniálně idiotské dialogy opakující stejné vtipy (a že humor je řádně suchý, suchý jak bondovské martini - líp by ten koktejl nenamíchali ani sami Britové), trocha ekologie, ale ne nějak přehnaně, vlastně taky slouží skvělým fórům o přemoudřelých dětech v (nejen) zombie filmech. A čím víc děj postupuje, tím jsou režisérovy nápady ujetější a ujetější a pořád to graduje, takže ve chvíli, kdy se herci na plátně baví o tom, kdo četl kolik ze scénáře a že "Jim je kokot", může se zdát že dál to jít nemůže. Ale Jarmusch dokazuje, že může, jak vzápětí dokáže Tilda Swintonová. Když je řeč o hercích a jejich mimořádně špatných výkonech, strašně mě mrzí, že je stopáž tak krátká, protože kromě Billa Murraye a Adama Drivera mají všichni spíš jen štěky. Což je škoda - každá postava by si zasloužila mnohem větší prostor, ať už Selena Gomezová s Austinem Butlerem (moc mě potěšilo, jak oba dopadli, moc), rozkošnej rasista Steve Buscemi (Make America white again!) nebo shledání po letech s Dannym Gloverem... Jim Jarmusch mi tímhle filmem letos připravil připravil jeden z nejsilnějších kinozážitků, který dokázal trumfnout už jen Tarantino. (20.09.2019)