Malé ženy

Feministická fikce režisérky Grety Gerwigové vyjadřuje její osobní umělecké myšlenky, ideály a posedlosti. Je to krásný film, který když jím budete kráčet vám bude dělat dobře. Dobový feminismus mi ani nevadil. Film měl nějaké nominace na Oscary , ale má úděl filmů, které pobaví, potěší, dojmou, budí respekt, ale ceny nevyhrávají. Z Pýchy a předsudku si bere náladu sesterského pouta, v němž se snoubí zábavně uječená potrhlost, něžná důvěrnost i vzájemná žárlivost, ale také společenské zábavy a vstřícné soužití chudších s bohatšími. Pripomíná také Jih proti severu, kde Scarlett O’Harová byla vzdorná, ctižádostivá, soběstačná – a osamělá. Z mužských postav se však vyděluje pouze osobitý Timothée Chalamet coby mladík ze sousedství, který do „holčičího“ klubu zapadne s kamarádskou nenuceností a postupně si ujasňuje své dospělejší city. Výskyt ostatních mužů jako by určoval výhradně diktát případné ženitby, byť také s ní finále zatočí vtipně a v rozporu s reálným životem Alcottové. Účinnost Malých žen oslabuje rovněž vypravěčská struktura střídající několik časových rovin, která občas diváka mate; tím spíše, že umělé maskérské omlazování či stárnutí, natož herecké zdvojení klíčových rolí se tady nepoužívá. K lacinějším okamžikům patří ještě klišé v podobě hrdinčina bolestného impulzu k „vyšší“ literatuře nebo závěrečná slunná selanka ve stylu dětský ráj to napohled. Nicméně jako celek si Malé ženy podmaňují přirozenou láskyplností protkanou živelným humorem, která z pospolité ženské domácnosti sálá navzdory půtkám, rvačkám, pomstám i osudovým hrozbám. (31.03.2020)

Veľmi kvalitné kostýmy a veľmi kvalitné herečky. Za mňa dávam hlas Florence Pugh, tá podľa mňa rastie prudko hore, svoj talent dokazuje stále častejšie. Tento príbeh od Alcottovej sme tu už mali veľakrát, všetko vo vysoko hodnotených číslach. Čo môže povedť ten istý príbeh po niekoľkýkrát? Môžeme len porovnávať a táto verzia naozaj obstojí v porovnaní s akoukoľvek inou. Stále sa ale neviem dostať na chuť tomu románu akoby z dielne Jane Austen (hoci dramatickejšom), ten príbeh je silný a predsa ma nezasiahol. Ženy budú hodnotiť podstatne vyššie. (02.01.2020)

Přes lavinu dívčího švitoření a překřikování si to Ženy namířily k upřímným činům, dějovým zlomům nebo překvapeným slzám. Tušil jsem, že mi vzývaná adaptace může učarovat, ale že se bude jednat o všestrannou podívanou, která bude měkčit srdce i těm nejzatvrzelejším, to je překvapení z nejpříjemnějších. Celá sestava je navíc obsazena naprosto dokonale a nejraději bych ji vídal ve všech kostýmních dramatech, která se chystají. Tohle je totiž vzájemná chemie, která přijde jednou za generaci. (07.02.2020)

Kino návštěva Little Women mě nostalgicky vrátila do středoškolských časů na obchodce. Plný kinosál a jen dva muži či solidární půjčování kapesníčků mezi řadami od poloviny filmu mi opět připomnělo krásu kolektivního kinozážitku, který vám Netflix nedá. Co se týče filmu, tak ten by si snad vystačil jen s fantastickými výkony Saoirse Ronan a Florence Pugh, jejichž postavy dýchají takovým životem a energií, že vykoupí i pár těch jehovistických scén s plnými vánočními tabulemi, obdarováváním chudých a dalšími kily dobra jak ze slabikáře. Přesto se Greta Gerwig rozhodla rozlámat celé dvě knihy na různé epizody, které na sebe nastříhává sice bez chronologie, ale tak, aby události v nich obsažené měly ideálně co nejsilnější dopad, co se týče našeho momentální sepětí s konkrétní postavou. Několikrát jsme svědky dialogu, jehož důležitost se nám vyjeví o scénu později, které se odehrává buď několik let před oním dialogem či po něm. Pod vší tou živelností se pak ve skutečnosti skrývá hodinářská práce, která se úspěšně snaží nám prodat s co nejsilnějším impaktem nejdůležitější osobní okamžiky v životě hned několika postav. A je dost možné, že se standardní narací by film natolik silný dopad neměl. (17.02.2020)

Parádní adaptace! Hvězdný casting, Laura i Meryl velkoryse nechaly mládí ať se vydovádí, na malém prostoru si střihly svojí kvalitu a elegantě vyklidily pole mladým, kteří jsou výborní všichni. Talentované, zajímavé slečně s nezvyklým jménem, konečně kdosi domaloval obočí a rázem je z ní pohledná, nesmírně sympatická dáma, která by mohla energii rozdávat na potkání. Šikovná! Hermiona je rovněž panenka, s bystrým pohledem a mimořádně příjemným hereckým projevem, nejmladší ze sester znám jen letmo z Ostrých předmětů (na první dobrou jsem ji neuměla zařadit), ale také potěšila a hrom do police ze Slunovratu s hlasem Arethy Franklin sice v tolika křehkosti mírně vybočovala, ale s ohledem na její ne příliš sympatické party, jsem ji přežvýkala. Timothée opět nezklamal a Francouz se taky hezky blýskl. Paní režisérka natočila příběh tak, že jsem si ke všem postavám vytvořila vztah, kromě báječného scénáře se mi líbily kostýmy, zvolené barvy pro každou s dívek, účesy, hudba... O ženách, pro ženy. Z mé strany velká spokojenost a jasně že i ty slzy dojetí se v mi očích sem tam zaleskly. (07.02.2020)