Nebeské dni

Oceňuji umělecké záběry pana kameramana Néstora Almendrose, ale to je asi tak vše. Přiznám se, že mě film zaujal hlavně kvůli důležité roli Richarda Gera, ale ani to ho nezachránilo. Celou dobu vlastně vypráví příběh jakási malá holka s odporným přízvukem, která jako postava ve 13(nebo kolikati)kouří cigarety a beznadějně kouká do prázdna jako by jí uletěly včely. Dokonce se celou hodinu a půl dva muži (údajný bratr na oko) Billy a bohatý farmář dohadují o nehezkou Abby zjevně i bez špetky rozumu. Konec nesmyslný, film nesmyslný a v podvědomí mi zůstaly jen pěkné záběry z filmu právem oceněné Oscarem. (28.02.2013)

Vizuální vypravěč Terrence Malick už ve svém druhém filmu předvedl to co mu jde nejlépe, poetické vyprávění skrze nádherné obrazy. Obyčejný příběh s mladým Richardem Geerem, ze kterého si divák odnese převážně překrásné obrazy (většina scén se odehrává při východu či západu slunce) a minimalistickou ale působivou hudbu. Komu se líbí vizuální styl Malickových filmů, určitě by si měl tímto snímkem doplnit vzdělání. To pravé kouzlo jsem však našel až v jeho snímcích po 20-ti leté tvůrčí pauze. (14.08.2011)

Saint-Saënsova skladba 'Akvárium' působí na americké stepi asi jako hudba Lawrence z Arábie v podmořském dokumentu. Na hlubší smysl toho výběru jsem nepřišel a dokonale mi to ruinuje zážitek z celého filmu. Pokud bych měl jmenovat dobré filmy se špatnou hudbou, Malickovy "Nebeské dny" by byly mezi prvními. (26.03.2011)

Člověk je z poloviny anděl a z poloviny ďábel... Filmový kouzelník Malick natočil působivé drama o lásce, těžké práci, životu, a vše doplnil tolika filosofickými úvahami, že člověku plesá srdce nad tím, jak jej zase jednou Hollywood donutil přemýšlet. Nic, na co bysme od tohoto výjimečného pána nebyli zvyklí - a je to dobře. (14.08.2011)

Příběh Nebeských dní sice není nijak mimořádný, ale to je jediná slabinka tohoto Malickova opusu, která je však plně přehlušena ostatními krásami, jež tento film nabízí. Na prvním místě bych vyzdvihnul mimořádné krásnou práci s kamerou Nestora Almendrose, která mi ať již kompozicí, estetikou či barvami evokovala mistrovská díla impresionistů. Spousta záběrů (např. lidí při práci na poli) působí jako ožvilé pohyblivé obrazy géniů. Kameraman by ale nemohl natočit takovou krásu, bez režisérova poetického pohledu na svět, či jeho osobitého vedení herců. Jejich herectví zde není postaveno na pronášení dialogů, ale spíše na vyjadřování emocí. Díky pocitovému herectví a mistrnému střihu, tj. rychlým sledům propracovaných záběrů ze života na farmě a v okolí, má film punc špičky ledovce, kdy Malick s málem slov vlastně odvypráví mnohem více, než by divák čekal že v 90 minutách lze. A to je podle mě skutečné umění. (22.11.2012)