Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Ve vypjatém stalinistickém období na přelomu 40. a 50. let vzniklo i v Československu několik životopisných filmů, jejichž protagonisté byli v duchu panující propagandy líčeni jako třídně uvědomělí umělci, vědci atd. To platí rovněž o cestovateli Emilu Holubovi. Scenárista Jiří Brdečka vytvořil velice ilustrativní, kulisovitý příběh výjimečného muže, jenž však naráží na nezájem a odmítání domácí české buržoazie. K tomu ovšem ještě přistupuje hledisko mezinárodní - Holub se v Africe setkává a britskou rozpínavostí a rozhořčeně odmítá kolonizátorské metody, snaží se černochům pomáhat. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (26)

HonzaBez 

všetky recenzie používateľa

„Což nemůže být malý národ velký? Velký svým duchem?... Pozor na všelijaké človíčky, kteří neustále vytrubují jen hezky při zemi, je pěkně za pecí. Je z Milešovky vidět jižní Afriku? Není, tak co je nám po ní…“ Tahle kritika "čecháčkovství", oné české malosti, určitě nebyla jen doménou komunistů, ale ve své době třeba už Svatopluka Čecha (viz jeho Výlety páně Broučkovy) a později i Václava Havla. Neříkám, že se ve filmu nenajde trocha toho ideologického balastu, ale čekal bych ho tam na rok 1952 o dost víc. Hlavním pozitivem je, že takový životopisný snímek o odvážném české cestovateli, Emilu Holubovi vůbec mohl vzniknout. Mnozí jej ve své době nazývali "potrhlým idealistou" či "fantastou", ale co naplat, jeho výsledky (cca 13 tisíc sesbíraných předmětů) hovoří za vše. Ty smutné dozvuky jeho cest (výstava s vysokou finanční ztrátou, nezdar ve snaze získat pro svoji sbírku trvalé výstavní prostory) jsou ničím méně než nemilou realitou. Pokud film toto využívá ke společenské kritice, pak si za to ale ta tehdejší společnost může sama. Na konci filmu možná zní přepjatý apel Holuba na mládež, co navštívila jeho výstavu, aby usilovala o "lepší svět a lepší lidi v něm". Ale copak není pravda, že o "takový pomník musíme všichni stavět"? To přeci není (jen) apel socialistické morálky, to by mělo být nadčasové...K samotnému filmu pak musím říct, že mě nadchla na filmová iluze Afriky. Na to že to celé vzniklo u nás, v luzích u Bratislavy, je to vskutku dokonalé. Stejně jako všichni ti afričtí domorodci (včetně záběrů na nahé africké ženy). V tomto směru za mě velmi funkční autenticita. Samozřejmě v dobovém kontextu vzniku snímku, tedy  roku 1952. ()

ripo

všetky recenzie používateľa

Autoři filmu „Velké dobrodružství", J. Mareš, J. Brdečka a režisér M. Makovec, si zvolili nesnadný úkol seznámit naše diváky s dílem a osobností českého cestovatele Afrikou dr Emila Holuba. Už sám fakt, že šlo o afrického cestovatele, postavil autory a především režiséra, kameramana Novotného a technický štáb před těžký problém vytvořit u nás africký exteriér. A dodejme ihned, že tento úkol splnili vrchovatou měrou. Úkolem nejtěžším však bylo ukázat cestovatele Holuba v souvislosti s praxí ostatních cestovatelů, kteří dobývali Afriku pro kořistnické zájmy bank a svých vlád. Zde se autoři ve shodě s historickou pravdou soustředili především na Holubův demokratismus a humanismus ve vztahu k černochům, na jeho nezištné vlastenectví, které ho tak diametrálně rozdělovalo od ziskuchtivého vlastenčení tehdejší naší buržoasie. Tento úkol se nepodařilo autorům splnit zcela přesvědčivě, protože Holubovo vlastenectví a demokratismus příliš stavěli na dialogu, místo na jednání. Ve „Velkém dobrodružství" se dostává našim divákům zajímavého a hodnotného filmu, který objevuje jednu z významných postav našeho národního života, postavu vědce, jehož „průkopnická práce byla smělým bojem za poznání světa, bojem proti utlačovatelské koloniální politice imperialistů". Filmový přehled 44/1952 ()

Reklama

Crocuta 

všetky recenzie používateľa

Solidní filmařina, zajímavý děj a dobré herecké výkony spolu s pasážemi realisticky líčícími Holubovi materiální obtíže a střety s ignorantským měšťáckým prostředím bohužel značně kontrastují s nevěrohodným a dobově poplatným pojetím tohoto významného objevitele jako rozhodného odpůrce kolonializmu a zastánce utlačovaných afrických domorodců. Nelze mu to nijak zazlívat, ale doktor Emil Holub ve skutečnosti patřil ke stoupencům kolonizace černého kontinentu evropskými státy, neboť ji viděl jako šíření světla pokroku mezi primitivní a v podstatě nesvéprávné národy - v tomto ohledu byl typickým produktem své doby a společnosti, jak dokládají soudobá svědectví. ()

Radko 

všetky recenzie používateľa

A mne sa tie Holubove patetické protimperialisticko - protiburžoázne - protirasisticko a pronárodné vety náhodou ľúbili. A prt makový ma zaujíma, či Holub v skutočnosti taký bol alebo nie. Pretože film je vždy niečo totál odlišné od "reálnej dejinnej skutočnosti", či "historickej pravdy" (a aj pri týchto pojmoch - preto som ich dal do úvodzoviek - už vyvstáva pochybnosť a kontroverzie medzi historikmi a filozofmi, že čo to vlastne tá historická pravda je, keďže ju každý druhý vidí inak). V každom prípade tú Emilovu Holubovu knyžku (Sedm let v jižní Africe) by som si prečítal celkom rád. Asi zájdem do knyžnyce. Celkom zaujímavé je aj, že africké reálie nakrúcali pri Biskupickom ramene, kúsok od bratislavského Slovnaftu, pretože okolie ramena a ostrov Kopáč naozaj pripomína viac než čokoľvek iné africkú savanu. Na tomto pocite sme sa s tade prechádzajúcimi spolupútnikmi zhodli dávno predtým, ako som nejaký film vôbec videl. ()

curunir 

všetky recenzie používateľa

,,NO, KEĎ NEPRIŠLA HORA K MOHAMEDOVI, MUSÍ MOHAMED K HORE." ,,HORA JE VEĽMI POTEŠENÁ." __ Spomínam si, ako mi kedysi dávno ešte ako malému chlapcovi kúpil otec nádherne ilustrovanú knížku ,,Obrázky z dejín zemepisných objavov" (stále ju opatrujem vo svojej knihovníčke), kde som sa prvý krát dočítal o úžasných objavných dobrodružstvách a okrem iného sa v nej líčila aj cesta Emila Holuba. Krátko nato vysielali jedno poobedie v TV tento film, čo som si samozrejme nemohol nechať ujsť. Hlboko sa mi vryl do pamäte predovšetkým lepkami obvešaný strom na území nepriateľských Mošokulumbov, pretože ani v knihe nechýbala veľmi podobná ilustrácia. Až s odstupom mnohých rokov sa mi podarilo toto na naše pomery nevídané dobrodružstvo opäť vidieť. Neviem, či zato môže fakt, že televízie do svojho programu toto dielo príliš nezaraďujú (o čom by svedčil aj nízky počet hodnotení), no jednak aj z môjho pohľadu nepríliš vhodne zvolený univerzálny názov (snímka pritom nie je len o Holubovej expedícií v Afrike) spôsobil, že sa mi veľmi dlho nepodarilo vypátrať názov tohto filmu. Hodnotiť môžem len kladne, síce som občas už sťažka prehĺtal reči o veľkých činoch malého českého národa a mierne citeľná tiež bola aj spoločenská klíma v ktorej film vznikal, no nevychádzal som tiež z údivu ako verne vie oblasť mŕtveho ramena Dunaja pri Bratislave napodobniť kraje nám tak vzdialené. Táto lokalita bola určite vynikajúco zvolená a tvorcovia majú zato u mňa obrovské plus. Páčilo sa mi tiež, že film nie je žiadnou oslavnou ódou a snaží sa ukázať všetky príkoria, ktoré musel Emil Holub pri svojej snahe o financovanie expedície pretrpieť a rozhodne sa nekončí žiadnym happy endom. Vedenie verejnoprávnej poprosím, aby film nabudúce nevysielali v strede týždňa v noci, ale zaradili ho radšej na nedeľné poobedie pre pamätníkov. (94. hodnotenie, 9. komentár k filmu) ()

Zaujímavosti (5)

  • Film o cestovateli Emilu Holubovi se točil v Československu (slepé rameno Dunaje, Biskupice). Palmy byly malé makety z kůry, krokodýli byli vypůjčeni z německého filmu. (M.B)
  • Dr. Emil Holub se narodil v roce 1847 a zemřel v roce 1902, s jeho manželkou Růženou se před svou cestou do Afriky setkali ve Vídni čeští cestovatelé Zikmund a Hanzelka. (lausik)
  • Ve filmu je zmíněna takzvaná Pacltova aféra. Čeněk Paclt byl český cestovatel a prospektor. Ze začátku s cestami do zahraničí Holubovi (Otomar Krejča st.) pomáhal, pak ale mezi nimi došlo ke konfliktu, který média ještě přiživovala. Pravá příčina nepřátelství obou cestovatelů zůstává skrytá. Korespondence obou cestovatelů ukazuje dva naprosto odlišné pohledy na jejich neshody. (sator)

Reklama

Reklama