Réžia:
Miloš MakovecScenár:
Jiří BrdečkaKamera:
Vladimír NovotnýHudba:
Jan RychlíkHrajú:
Otomar Krejča st., Antonie Hegerlíková, Jaroslav Marvan, Eduard Kohout, Bedřich Karen, Bedřich Vrbský, Miloš Kopecký, Vladimír Hlavatý, Svatopluk Beneš (viac)Obsahy(1)
Ve vypjatém stalinistickém období na přelomu 40. a 50. let vzniklo i v Československu několik životopisných filmů, jejichž protagonisté byli v duchu panující propagandy líčeni jako třídně uvědomělí umělci, vědci atd. To platí rovněž o cestovateli Emilu Holubovi. Scenárista Jiří Brdečka vytvořil velice ilustrativní, kulisovitý příběh výjimečného muže, jenž však naráží na nezájem a odmítání domácí české buržoazie. K tomu ovšem ještě přistupuje hledisko mezinárodní - Holub se v Africe setkává a britskou rozpínavostí a rozhořčeně odmítá kolonizátorské metody, snaží se černochům pomáhat. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (26)
Je to sice silně patetický snímek, ale opravdu věrohodně popisuje část života našeho velkého cestovatele Emila Holuba a jeho druhou pouť Afrikou a o nepochopení přínosu dr. Holuba honorací kolem pana Friče, která znemožňuje cestovateli nasbírané předměty vystavovat na domácí půdě v odpovídajících podmínkách. ()
A mne sa tie Holubove patetické protimperialisticko - protiburžoázne - protirasisticko a pronárodné vety náhodou ľúbili. A prt makový ma zaujíma, či Holub v skutočnosti taký bol alebo nie. Pretože film je vždy niečo totál odlišné od "reálnej dejinnej skutočnosti", či "historickej pravdy" (a aj pri týchto pojmoch - preto som ich dal do úvodzoviek - už vyvstáva pochybnosť a kontroverzie medzi historikmi a filozofmi, že čo to vlastne tá historická pravda je, keďže ju každý druhý vidí inak). V každom prípade tú Emilovu Holubovu knyžku (Sedm let v jižní Africe) by som si prečítal celkom rád. Asi zájdem do knyžnyce. Celkom zaujímavé je aj, že africké reálie nakrúcali pri Biskupickom ramene, kúsok od bratislavského Slovnaftu, pretože okolie ramena a ostrov Kopáč naozaj pripomína viac než čokoľvek iné africkú savanu. Na tomto pocite sme sa s tade prechádzajúcimi spolupútnikmi zhodli dávno predtým, ako som nejaký film vôbec videl. ()
Snímek vzniklý v době nejtužšího stalinismu asi nemohl uniknout ideologické indoktrinaci, takže Emil Holub zde někdy mluví jak dobová antiimperialistická brožurka. Maje z dětství tento film v paměti, byl jsem kdysi překvapen, když jsem při četbě jeho knihy Sedm let v Jižní Africe (vydal J. Otto v Praze ve dvou dílech v r. 1881) narazil na pasáže, které by dnes byly brány jako rasistické. Ale odfiltrujeme-li ideologický balast, ilustruje tento film dobře část Holubova života, včetně buranského nezájmu vlastenecké smetánky i veřejnosti o výsledky jeho práce (což se o čtvrt století později opakovalo i v případě A.V. Friče). Iluze africké divočiny na Barrandově je na dobu vzniku obdivuhodná a herecké výkony jsou na dobré úrovni (vadí snad jen ten občasný patos) . Naprosto kouzelný je Miloš Kopecký v roličce Cecila Rhodese, který našemu slavnému krajanovi hází klacky pod nohy. ()
(2x) ,,Lidem je možno posloužit každou dobrou prací. Může to být cesta k pramenu Nil, může to být přesně vysoustrovaný šroubek." ,,Ve vypjatém období na přelomu 40. a 50.let" (reaguju na oficiální text distributora) vzniklo vedle budovatelských "pohádek" (mnohdy příšerných) i několik umělecky a historicky povedených filmů, které sice v zákulisí vzniku neminuly mírné ideologické zásahy, ale čerpaly z hodnotných pramenů ze života významných umělců, vědců, průkopníků. Vedle Tajemství krve o MUDr. Jánském nebo filmu Mikoláš Aleš o známém malíři přišla na řadu i dodnes opomíjená osobnost cestovatele, lékaře a etnografa Dr. Emila Holuba (1847–1902). Režie snímku se ujal Miloš Makovec, kterému jako námět posloužila kniha Edvarda Valenty Druhé housle o Holubových výpravách do Afriky. Tenhle dobrodružno-cestopisní snímek je portrétem pozoruhodného muže plného nejen znalostí, zaujetí do vědy, ale i trpělivosti a odvahy a současně napínavým příběhem odehrávající se z velké části v exotických exteriérech. Velké dobrodružství přineslo jednu z nejlepších filmových příležitosti pro Otomara Krejču, velikána českého divadla a kultury v 50. – 60.letech, jenž v roli Emila Holuba zazářil naplno, stejně jako jeho kolegové Marvan, Kohout, herečky Hegerlíková, Fabianová, upoutal mě teprve 18ti-letý Vladimír Brabec v menší, ale výrazné postavě novináře. Z filmu dýchá nejen velké dobrodružství, ale i velký kus historie kultury, vědy a národa. Na závěr ještě velká pochvala pro filmaře, protože takhle autenticky natočit všechny africké scény pouhých pár kilometrů za Bratislavou v lužních lesích je opravdu umění! (90%) (deníček – Z československého filmu 50.let: Pestrá paleta žánrů) ()
Mno jo, s filmami je to tazke - mnohi ich napodobnuju, toto som videl takto vo filme, toto hentakto - film bol je a bude vzdy odlisny od hysterickej pravdy, teda zase pardon, historickej pravdy a hysterici - kazdy ju vidi zo svojho uhla pohladu. Teda zase pardon, to nie su hysterici, ale historici. A mozno ze aj historia suvisi s hysteriou - mnohi pri pisani dejin vysoko pravdepodobne hystericili, bo museli pisat tak, jak to vitaznej strane vyhovovalo - a ne tak jaxa to realne stalo, pripadne jak to oni vidia. Raz darmo, hysteriu ... pardon, historiu proste pisu vitazi. No a k tomu filmu som chcel ...... mne je u prdele ci sa veci stali sposobom A, B, C, D ...... u filmu je dolezite, kto ho natocil- reziser, kolko minut trva, je ciernobiely ci farebny, hraju tam herci taki a taki a herecky take a take ..... ten vie hrat, ten nie, ta nevie hrat, ta druha zase jo ..... rok, kedy bol film natoceny, kto napisal scenar, + mozno ze aj ten obavany strih ... lebo film ma v prvom rade pobavit ludi, na to bol primarne urceny, a film rozhodne nema vyhoviet vystudovanym filmovym teoretikom - elitarom a ich yntelektualnym kecom : 69 % ()
Zaujímavosti (5)
- Film o cestovateli Emilu Holubovi se točil v Československu (slepé rameno Dunaje, Biskupice). Palmy byly malé makety z kůry, krokodýli byli vypůjčeni z německého filmu. (M.B)
- V úvodních titulcích je chybně uvedeno, že Bedřich Karen hraje belgického krále Leopolda III., ve skutečnosti jde o Leopolda II. Leopold III. se narodil až v roce 1901. Leopold II. financoval Stanleyovu výpravu. (lausik)
Reklama