Velké dobrodružství

,,NO, KEĎ NEPRIŠLA HORA K MOHAMEDOVI, MUSÍ MOHAMED K HORE." ,,HORA JE VEĽMI POTEŠENÁ." __ Spomínam si, ako mi kedysi dávno ešte ako malému chlapcovi kúpil otec nádherne ilustrovanú knížku ,,Obrázky z dejín zemepisných objavov" (stále ju opatrujem vo svojej knihovníčke), kde som sa prvý krát dočítal o úžasných objavných dobrodružstvách a okrem iného sa v nej líčila aj cesta Emila Holuba. Krátko nato vysielali jedno poobedie v TV tento film, čo som si samozrejme nemohol nechať ujsť. Hlboko sa mi vryl do pamäte predovšetkým lepkami obvešaný strom na území nepriateľských Mošokulumbov, pretože ani v knihe nechýbala veľmi podobná ilustrácia. Až s odstupom mnohých rokov sa mi podarilo toto na naše pomery nevídané dobrodružstvo opäť vidieť. Neviem, či zato môže fakt, že televízie do svojho programu toto dielo príliš nezaraďujú (o čom by svedčil aj nízky počet hodnotení), no jednak aj z môjho pohľadu nepríliš vhodne zvolený univerzálny názov (snímka pritom nie je len o Holubovej expedícií v Afrike) spôsobil, že sa mi veľmi dlho nepodarilo vypátrať názov tohto filmu. Hodnotiť môžem len kladne, síce som občas už sťažka prehĺtal reči o veľkých činoch malého českého národa a mierne citeľná tiež bola aj spoločenská klíma v ktorej film vznikal, no nevychádzal som tiež z údivu ako verne vie oblasť mŕtveho ramena Dunaja pri Bratislave napodobniť kraje nám tak vzdialené. Táto lokalita bola určite vynikajúco zvolená a tvorcovia majú zato u mňa obrovské plus. Páčilo sa mi tiež, že film nie je žiadnou oslavnou ódou a snaží sa ukázať všetky príkoria, ktoré musel Emil Holub pri svojej snahe o financovanie expedície pretrpieť a rozhodne sa nekončí žiadnym happy endom. Vedenie verejnoprávnej poprosím, aby film nabudúce nevysielali v strede týždňa v noci, ale zaradili ho radšej na nedeľné poobedie pre pamätníkov. (94. hodnotenie, 9. komentár k filmu) (27.04.2012)

Mno jo, s filmami je to tazke - mnohi ich napodobnuju, toto som videl takto vo filme, toto hentakto - film bol je a bude vzdy odlisny od hysterickej pravdy, teda zase pardon, historickej pravdy a hysterici - kazdy ju vidi zo svojho uhla pohladu. Teda zase pardon, to nie su hysterici, ale historici. A mozno ze aj historia suvisi s hysteriou - mnohi pri pisani dejin vysoko pravdepodobne hystericili, bo museli pisat tak, jak to vitaznej strane vyhovovalo - a ne tak jaxa to realne stalo, pripadne jak to oni vidia. Raz darmo, hysteriu ... pardon, historiu proste pisu vitazi. No a k tomu filmu som chcel ...... mne je u prdele ci sa veci stali sposobom A, B, C, D ...... u filmu je dolezite, kto ho natocil- reziser, kolko minut trva, je ciernobiely ci farebny, hraju tam herci taki a taki a herecky take a take ..... ten vie hrat, ten nie, ta nevie hrat, ta druha zase jo ..... rok, kedy bol film natoceny, kto napisal scenar, + mozno ze aj ten obavany strih ... lebo film ma v prvom rade pobavit ludi, na to bol primarne urceny, a film rozhodne nema vyhoviet vystudovanym filmovym teoretikom - elitarom a ich yntelektualnym kecom : 69 % (04.06.2019)

Snímek vzniklý v době nejtužšího stalinismu asi nemohl uniknout ideologické indoktrinaci, takže Emil Holub zde někdy mluví jak dobová antiimperialistická brožurka. Maje z dětství tento film v paměti, byl jsem kdysi překvapen, když jsem při četbě jeho knihy Sedm let v Jižní Africe (vydal J. Otto v Praze ve dvou dílech v r. 1881) narazil na pasáže, které by dnes byly brány jako rasistické. Ale odfiltrujeme-li ideologický balast, ilustruje tento film dobře část Holubova života, včetně buranského nezájmu vlastenecké smetánky i veřejnosti o výsledky jeho práce (což se o čtvrt století později opakovalo i v případě A.V. Friče). Iluze africké divočiny na Barrandově je na dobu vzniku obdivuhodná a herecké výkony jsou na dobré úrovni (vadí snad jen ten občasný patos) . Naprosto kouzelný je Miloš Kopecký v roličce Cecila Rhodese, který našemu slavnému krajanovi hází klacky pod nohy. (22.03.2011)

(2x) ,,Lidem je možno posloužit každou dobrou prací. Může to být cesta k pramenu Nil, může to být přesně vysoustrovaný šroubek." ,,Ve vypjatém období na přelomu 40. a 50.let" (reaguju na oficiální text distributora) vzniklo vedle budovatelských "pohádek" (mnohdy příšerných) i několik umělecky a historicky povedených filmů, které sice v zákulisí vzniku neminuly mírné ideologické zásahy, ale čerpaly z hodnotných pramenů ze života významných umělců, vědců, průkopníků. Vedle Tajemství krve o MUDr. Jánském nebo filmu Mikoláš Aleš o známém malíři přišla na řadu i dodnes opomíjená osobnost cestovatele, lékaře a etnografa Dr. Emila Holuba (1847–1902). Režie snímku se ujal Miloš Makovec, kterému jako námět posloužila kniha Edvarda Valenty Druhé housle o Holubových výpravách do Afriky. Tenhle dobrodružno-cestopisní snímek je portrétem pozoruhodného muže plného nejen znalostí, zaujetí do vědy, ale i trpělivosti a odvahy a současně napínavým příběhem odehrávající se z velké části v exotických exteriérech. Velké dobrodružství přineslo jednu z nejlepších filmových příležitosti pro Otomara Krejču, velikána českého divadla a kultury v 50. – 60.letech, jenž v roli Emila Holuba zazářil naplno, stejně jako jeho kolegové Marvan, Kohout, herečky Hegerlíková, Fabianová, upoutal mě teprve 18ti-letý Vladimír Brabec v menší, ale výrazné postavě novináře. Z filmu dýchá nejen velké dobrodružství, ale i velký kus historie kultury, vědy a národa. Na závěr ještě velká pochvala pro filmaře, protože takhle autenticky natočit všechny africké scény pouhých pár kilometrů za Bratislavou v lužních lesích je opravdu umění! (90%) (deníček – Z československého filmu 50.let: Pestrá paleta žánrů) (29.08.2017)

Je to sice silně patetický snímek, ale opravdu věrohodně popisuje část života našeho velkého cestovatele Emila Holuba a jeho druhou pouť Afrikou a o nepochopení přínosu dr. Holuba honorací kolem pana Friče, která znemožňuje cestovateli nasbírané předměty vystavovat na domácí půdě v odpovídajících podmínkách. (26.07.2006)