Zamilovaný Shakespeare

Nevím čím to je, jestli špičkovým obsazením nebo kouzlem staré Anglie, ale Zamilovaný Shakespeare je pro mě naprosto jedinečná romantická komedie. Navíc komedie tak jemná jako je Gwyneth Paltrow nádherná a Joseph Fiennes bezradný:) Můžete od života chtít něco víc, než se setkat s takovou múzou? Je jedno jestli se jmenuje Viola, Julie nebo Ethel, neboť co růží zvou, i jinak zváno vonělo by stejně... Výprava, hudba, příběh, který srdce zahřeje a sevře, podle toho v jakém místě filmu se zrovna nacházíte. A k famóznímu Romeovi a Julii ještě navíc strhující závěr - úvod do Večera Tříkrálového...ale jako bych na něco zapomínal...no jistě, vedlejší role! Ben Affleck - božský Mercutio, i když má ze začátku poměrně očekávatelně přerostlé sebevědomí:) Geoffrey Rush a Tom Wilkinson - impresáriové k pohledání, i když každý z jiného důvodu. Neodolatelně odporný Colin Firth a neodolatelně neodolatelný Rupert Everett, který se tentokrát stal Christopherem Marlowem - mužem, jemuž se šeptem připisují některé "Shakespearovy" kousky, které dnes máme za tak úžasné, a jenž shodou okolností tvořil ve stejném období;) Dámy sice mají přednost, obzvláště jsou-li mocnými královnami, ale Judi Dench si zaslouží být tím nejlepším na konec. Její královna Alžběta pronáší nejhlubší myšlenky v celém dvě hodiny krátkém příběhu o té nejkrásnější inspiraci, jaká vůbec může být... 90%, protože z toho mám pokaždé husí kůži. (11.04.2004)

Vkusná a chytrá pocta a hrám Williama Shakespeara, které se také nese tak trochu v divadelním duchu jeho díla. Jedná se o typický film, jež stojí a padá hlavně se scénářem Toma Stopparda (a toho druhého, jehož neznám). I přes to, že se nepochybně jedná o absolutní fikci, vychází zápletka z detailní znalosti reálií ze života tohoto umělce a jeho díla. Herecké výkony jsou velmi dobré, vysloveně krásné jsou kostýmy a zbytek je tak nějak v rámci možností standartní. (24.04.2013)

"Řekněte, jak jí milujete Wille? Jako nemoc i lék. Jako déšť a slunce zároveň. Teplo i chlad.........." Nechápu jak je možné, že já romantička tělem i duší tak dlouho odolávala tak půvabné, inteligentní, vtipné, brilantní romantické komedii a drama v jednom. Nevzpomínám si, kdy jsem naposledy viděla tak nádherné výkony obou hlavních představitelů, protože nešlo ani náhodou neuvěřit v tak obrovskou sílu lásky při pohledu na Vilolet a Willa. Díky Gwyneth a Josephe za tak maximální a kvalitní výkon. Oba byli kouzelní a já v těch jejich momentech nebo chvilkách radosti a úsměvu, či velké bolesti cítila totéž a v té finální části, která byla přímo srdceryvná, považuji už za zbytečné cokoliv dodávat. Unikátní počin ve všech směrech s velmi podmanivou hudbou pro mě zatím neznámého Stephena Warbecka. (08.03.2014)

Když v roce tuším 1999 porazil tento film pro mě do té doby kultovní dílo Zachaňte vojína Ryana, cítil jsem to jako velikou nespravedlnost až křivdu, samozřejmně jen do té doby, než jsem tento snímek viděl.. Nevím v čí hlavě se zrodil nápad, na tak vynikající scénář, který spolu s výbornými herci a režisérem vytvořil dílo, které až do konce života zůstane hluboko v mém srdci. Dílo popisuje slavného spisovatele v podání pro mě v té době neznámého a výborného Josepha Fiennese, který marně překonává svou tvůrčí krizi a až láska k ještě hrecky lepší Gwyneth Paltrow, mu pomůže k napsání jeho nejznámnější divadelní hry Romeo a Julie. Z ostaních herců se mně nejvíc líbili Geoffrey Rush,Tom Wilkinson a Colin Firth v roli nastávajícího a velmi vypočítavého chotě . Dále musím samozřejmě ještě poznamenat úžasné kostýmy a hudbu k filmu , která patří k mým oblíbeným. Vznikl film o lásce, která je opravdová, o lásce možná neštastné, ale o lásce, kterou hlavním hrdinům musíte bezmezně věřit a držet jim palce a přát jim jejich štěstí až do posledního, možného okamžiku. (16.09.2014)

Myslím, že se mi to celkem líbilo, když jsem to viděla před nějakými deseti lety, ale dneska se mi to zdá skoro nesnesitelné. Přirovnala bych mé rozčílení zhruba k tomu, jak mě vytočil z La La Land, protože tento film není o pocitech, nýbrž o hercích plácajících se po ramenou, jak skvěle umí ty pocity imitovat. Možná to souvisí s tím, že já obecně nemám moc ráda divadlo, protože se skoro vždy rovná přehrávání, dramata si nejraději sama čtu. V hercích a jejich pojetí svých postav leží můj kámen úrazu se Zamilovaným Shakespearem, spolu s tvůrčím rozhodnutím nechat postavy mluvit poeticky i "mimo své role". Je to podobně otravné jako když ve filmech o komicích komikové neustále žertují, i když nejsou ve světle ramp. Dochází tím k totálnímu odcizení postavy od diváka a mizí tím jakákoliv šance vnímat je jako "skutečné" a ne jako herce předvádějící přízvuky. A nepřijde mi to ani jako platná umělecká stylizace, spíš taková přezíravá hra na vznešenost, je to celé moc namyšlené a prvoplánovité. Od Toma Stopparda bych čekala něco podvratnějšího. Jedinou zábavnou věcí na celém filmu tak pro mě zůstávají vtipy na adresu chudáka Bena Afflecka. (08.05.2019)