Vraždy v domě panenek

Po kampusu běhá šílený maniak v masce. Jenže krve, pořádné brutality i dynamiky se mu nedostává, tudíž je nucen zahrát své vražedné rejdy na diváka invenčně a učinit z něj detektiva, který odhalí jeho identitu. Že to výsledné odhalení bude až tak snadné, tomu se mně ani nechtělo věřit. Což o to, příběh není úplně nemotorný a bez invence. Je zde všechno, z čeho by americká studentka přijíždějící na studia měla mít potěšení i obavy: sexem nabití studenti, bujaré mejdany a tradičně arogantní sesterstvo, k němuž se váže záhadná mobilní aplikace. A pak menší porce zvrácených vražd zdejších studentek, načež kořeny těchto (zlo)činů sahají do dávné minulosti zdejšího studentského života. Kdyby film dostal dynamičtější fazonu pomocí dobrého střihu a zručné režijní finesy, určitě by rázem zabojoval o víc než jen průměrný dojem. Neokoukaná Lala Kent a spol. se skví ve svých rolích adekvátně, navíc jim záda hlídá zkušený Randy Couture v roli drsného detektiva. Scénář byl psán ženskou rukou, takže režisér Matty Beckerman tu zjemnělost respektoval natolik, až se to smrsklo na běžně uplatněnou "televizní" brutalitu. Je tedy sice hezké, že si maniak ponechává různé tělesné partie zavražděných studentek, nicméně to spíše budí nechtěný úsměv, než aby to šokovalo. Maniak moc na scéně nepobývá, masku zvolil celkem ok, a když už, tak jeho práci s nožem nelze dost dobře ocenit, neb vidíme z jeho akce většinou jen krvavé cákance, což v žádném případě není dostačující. Film je kapánek více užvaněný, na scénu vrhne dost postav, každá podezřelá, ovšem vraha jsem odhalil bez problémů. A to jsem si přál, abych se mýlil a přišel závěrečný zvrat. Ne, na zvrat si to netrouflo. Od dob Vřískotů se maniaci v maskách vracejí v hororových příbězích pod různými záminkami i z různých pohnutek. Dejme tomu, že zabiják tentokrát měl celkem srozumitelný důvod, proč kampus zbavit několika fiflen. Po vizuální stránce fajn, po stránce gore to nikoho neuspokojí a z hlediska hry na detektiva nebude třeba být majitelem zázračné dedukce. 6/10 (11.09.2018)

Rozpočet na kečup byl minimální, takže se s ním šetřilo víc než je zdrávo. Vraždy se tak odehrávaly víceméně v náznacích a že se něco děje člověk poznal jen podle vyděšených ksichtů mizerných hereček. Na to, kdo je vrah, také nebylo těžké přijít už jen z toho důvodu, že bylo celkem jasné, kdo jím není. Beckerman se snažil tu bídu prokládat holkama v bikinách, ale ani tady se mu zase tak moc nevedlo. Za zmínku stojí jakž takž hrající Lala Kent a relativně nápaditý vrah, jehož talent byl ale trestuhodně nevyužit. 15% (16.09.2018)

Tváří se to jako Frndy z Fí Lambda z produkce Reality Kings, ale krom jedné méně cudnější scény to má k pornu daleko. Má to být snad slasher? S tou třesoucí se kamerou, prostřihy tmy a blažkou cákající po zrcadlech asi jo, ale koho to proboha v téhle diletantské formě může bavit? Když Couturemu uříznete uši, obalíte je ve strouhance a uděláte ve friťáku, je to smažený květák? (07.02.2022)

K hodnoteniu odpad som sa nepriklonil iba preto, aj keď to spmínam pomerne často, aby sa z jeho udeľovania nestalo nejaké klišé a hodnotím ním iba ozaj obrovské skvosty. The Row od neho nemá ďaleko, ale pár scénok je vydarených a najmä vďaka vyobrazeniu intelektu amerických študentiek vysokých škôl pri vstupe do sesterstva si film zaslúži hodnotenie 0,01% a preto nie je odpadom. Matty Beckerman však ostane v mojom hľadáčiku, pretože som zvedavý, aké hlboké dno až dokáže americká kinematografia dosiahnuť. (20.03.2019)

Snímek „The Row“ je dokonale zralý k tomu, aby zapadnul. Není na něm nic zajímavého, proč by stál zas zapamatování, z hlediska slasheru nenabízí nic speciálního, prostě jen další vraždění, mladé holky a nic navíc k tomu. Je zde pár dobrých prvků, třeba jedna z mrtvol je vizuálně zajímavá, ale tím to v podstatě hasne. Standardní film, na který si už druhý den nevzpomenete. (16.11.2018)