Réžia:
Beata ParkanováScenár:
Beata ParkanováKamera:
Martin DoubaHrajú:
Jenovéfa Boková, Jaroslava Pokorná, Viktor Tauš, Alena Mihulová, Martin Finger, Lenka Vlasáková, Marek Geišberg, Ladislav Trojan, Taťjana Medvecká (viac)Obsahy(1)
Anežka je mladá žena, ktorá si praje, aby vzťah s jej rodinou aj partnermi bol dobrý a pokojný, a to aj za tú cenu, že ona sama ustúpi a bude sa vyhýbať prípadným nedorozumeniam či sporom. Neuvedomuje si ale, že tento pomyselný pokoj je len pokojom pred búrkou, ktorá musí skôr či neskôr prísť. Film hovorí o základných situáciách, vzťahoch a emóciách, ktoré stretávajú každého z nás. Hovorí o láske, bolesti, oddanosti, ale tiež o nádeji, že človek dokáže svoje zranenia premeniť v silu. (ASFK)
(viac)Videá (1)
Recenzie (203)
Film od ženy pro ženy. Asi tak nějak bych to viděl. Dělalo mi problémy se nějakým způsobem ztotožnit s hlavními postavami a i když se po technické stránce jedná o zdrařilý film, tak se nemohu ubránit dojmu, že i tyhle ''artovky'' umí ve světě daleko působivěji. Snad se nám Boková ukáže v nějakém kvalitnějším snímku. ()
Film byl pro mne docela velkým zklamáním. Tři hvězdičky jen za pěknou Anežku (Jenoféfu Bokovou) a její herecký výkon. Ostatně i další představitelé podali dobré herecké výkony. Horší to v mých očích bylo s filmem samotným. V podstatě by se dalo říct, že se jedná o snůšku na sebe nenavazujících příběhů, které spojuje postava Anežky. Nejsmutnější na filmu je to, že k ničemu nesměřuje, není v něm žádné vyústění děje. Vůbec nesouhlasím s tvrzením ve zde uvedeném obsahu „Anežka je mladá žena, která si přeje, aby vztah s její rodinou i partnery byl dobrý a klidný, a to i za tu cenu, že ona sama ustoupí a bude se vyhýbat případným nedorozuměním, sporům.“ Já bych naopak řekl, že Anežka je silná osobnost, která si stojí za svými názory a rozhodnutími. Proto mě velice udivilo, když vyhledala pomoc psycholožky. Tato scéna mi nezapadala do děje filmu. Největším rozčarováním pro mě bylo, že děj nedošel k žádnému závěru. A dokonce to nevypadalo tak, že by konec byl „otevřený“; prostě film skončil, jako kdyby se přetrhl uprostřed děje. ()
Anežka se ocitla v nezávidění hodné situaci, na její mladá bedra dopadla tíha zodpovědnosti a povinností za celou rodinu, matka je v podstatě mimo hru, neb je nemocná a má co dělat sama se sebou, tudíž není s to postarat se o své staré rodiče. A tak Anežka jezdí s babičkou po doktorech, po nákupech, vozí ji na návštěvy za velmi nemocným dědou. K tomu ji každý člen rodiny častuje nevyžádanými radami, kritikou či zesměšňováním. Křehkost Anežčina nitra byla zřejmá, stejně tak chápu, že v podstatě nemluvila, ono totiž nebylo s kým. A když už bylo s kým, bylo to tak těžké, vyjádřit slovy, že se rozplakala... Moc se mi líbil závěr filmu, být na chvíli sama, uprostřed krásné přírody, zhluboka se nadechnout a povznést se, získat tolik potřebný nadhled... ()
Jenovéfa velmi dobrá, zbytek poměrně rozpačitý. Místy zajímavá zpověď současného mladého života se všemi jeho pochybnostmi a traumaty. Jenže.. naše hrdinka se nejprve setkává s babičkou, která ji připomene její nedostatky, s otcem, který s podrýváním sebevědomí prakticky pokračuje, matkou, která kromě kritiky přidá i kus vlastních démonů.. a tak pokračujeme dál. S každým strávíme nějakou chvíli, u každého částečně pochopíme, jaký je naše hrdinka asi člověk, respektive jak ji vidí její okolí plné uštěpačných poznámek a jak ji vnímáme my, diváci. A jak s tím vším tahle křehká duše (ne)bojuje. Vzájemné dialogy a situace jsou solidně odpozorované a přirozeně zahrané. Jenže chybí mi další krok. Cesta ven schází. Jen tichý a odevzdaný souhlas. To, že dcerka/vnučka mnohdy jízlivě zareaguje, nepředstavuje žádný výbuch. A ten jsem čekal. Prostě něco, co mě mělo emočně uspokojit. Ve výsledku jen nedochucený portrét mladé ženy. Dvě až tři hvězdy!! ()
Žádné vztahy, jen chemické procesy. Film Beaty Parkanové tvoří formálně i tematicky semknutý celek se snahou být generační zpovědí současné mladé ženy "tady a teď" – ovšem se snahou po překročení hranic konkrétních osudů, načrtnutých v každodenních kratičkých momentech. V jistém ohledu pak nabízí odpověď na to, proč neustále toužíme po životě, v němž neumíme žít. Jenovéfa Boková, oceněná za svou Anežku, kterou ztvárnila se stoprocentní autenticitou a přirozeností, prestižním Českým lvem, patří bezesporu k nejtalentovanějším herečkám své generace. ()
Galéria (12)
Zaujímavosti (4)
- Film se natáčel v Jihlavě, ve Velkém Meziříčí, v Praze a v obcích Kamenná, Zadní Zhořec a Dolní Heřmanice. (SONY_)
- Do role dědečka Anežky (Jenovéfa Boková) byl původně zamýšlen Jan Tříska. Nakonec roli ztvárnil Ladislav Trojan. (SONY_)
- Film byl uveden v sekci Na východ od Západu na 53. Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech. (SONY_)
Reklama