Podobizna

Temný drahokam českého filmu. Nádherný šerosvitný film, kde závěrečný záběr kočáru odjíždějícího ulicí vypadá jak Schikanedrův obraz. Horor není zrovna žánr, který by u nás kvetl, ale tenhle film se hororu velmi blíží. Dokonalé kostýmy a reálie, skvěle vybrané herecké typy. Stupňující se napětí a úzkost a závěrečný antiklimax. Nechápu, jak distributor může do oficiálního textu napsat, že příběh je silně vyšumělý. (13.02.2011)

Tohle byl nejděsivější horor, co jsem kdy viděl. Chtěl bych to přirovnat k filmu Tvář od Ingmara Bergmana, ale jeho dílo je oproti tomuhle labutí píseň, protože tohle ještě děsivější. Fascinující, na tom je, že člověk dokáže děsit tento film pohledem. Ano, opravdu stačí jenom pohled do tváře  a nemusí to být do slavných bububu v dnešních hororových filmech. Minule jsem se taky na to koukal, ale viděl jsem jenom konec, takže jsem si řekl, že se na to podívám znova. Po dnešku vím, že už se nebudu koukat na Kladivo na čarodějnice a na Podobiznu , či Spalovač mrtvol, protože tyto filmy ve vás nechají tak silný pocit dojmu  zážitek, který ať už pozitivní nebo negativní,  každopádně nic tak děsivějšího jsem v životě neviděl.U  Vladimíra Šmerala závěru filmu bylo v očích vidět ďábla. Řekl bych, že tento film mi dokonce trochu vzal energii. Nicméně nelituji toho, že tento snímek jsem viděl. (04.12.2023)

Všechny šestileté děti, které se ve tři hodiny ráno probudí, protože se jim chce čůrat, jenže jen se studeným potem strachu na čele bezradně leží v posteli a tisknou v náruči svého modrého plyšového medvídka, protože by cestou na záchod museli projít dlouhou chodbu, na jejímž konci na ně ze tmy zpoza roury od kamen zírají děsivé oči zlého Žida, jistě pochopí moje hodnocení. (27.02.2012)

Už je to dávno, čo som videl starší český film. A tento je nielen málokedy reprízovaný, ale aj výnimočný v rámci celej českej kinematografie. Nie je veľa filmov, v ktorých sa podarilo vytvoriť temnú atmosféru a verne zobraziť postupný rozklad maliarovej mysle a postupujúce šialenstvo. Vladimír Šmeral už v mladosti dokazoval, akým kvalitným hercom bol. Na druhej strane som mal niekedy pocit, že sa dívam na nemý film a u množstva moralizmov som nevedel, či sú dielom samotného Gogoľa alebo až autora scenára. (04.10.2014)

Po pravdě řečeno, na můj vkus je to až příliš doslovné a dějově v prostřední části hodně fádní - ostatně tak, jak jsou karty rozdány, je jasné, jak příběh skončí a kam se ubírá. Výborná hra se světlem, kamera, lokace, hudba, herecké výkony, a ostatně i ona základní myšlenka (nikoliv nepodobná filmu Ďáblův advokát) film povyšují. Každý z nás by chtěl mít hodně peněz a mít se dobře. Řekne si, jednou dvakrát se trochu zpronevěřím, vydělám, a pak se budu věnovat tomu, co mne baví. Ale jak se člověk drápkem chytí, chce víc, a jeho talent upadá. A je zde dobře vykresleno i to snobské prostředí, jež umění sice nerozumí, ale umí jej zaplatit, a pak se rozplývá nad kdejakou blbostí. Hezké je to, co je módní. A spousta dalších paralel, přesahujících i do dnešního světa umění a zaprodanosti, by se dalo najít. (02.04.2017)