Králiček Jojo

„JSI TROCHU VYCHRTLÝ A NEOBLÍBENÝ A NEUMÍŠ SI ZAVÁZAT TKANIČKY, AČKOLIV JE TI UŽ 10 LET. A PŘESTO JSI TEN NEJLEPŠEJŠÍ NÁCEK V NĚMECKU...“ /// Vypadalo to na ujetej film, ale nakonec se z toho vyklubalo drama… o lásce? Tak hlavně tady o tu zrůdnou fašistickou ideologii, která je servírována odlehčenou formou, která rozhodně pobaví. Taika Waititi je trochu „jinej“. Jeho smysl pro humor nesedne každýmu, ale tady… asi taky ne. (Třeba i kvůli tomu Hitlerovi.) Mě jo, ale problém jsem měl s jinejma věcma. Třeba s tím, že i když se tady dějí zlý věci, tak mě to nechávalo celkem chladným. Což platí i o Scarlett. Vynahradil mi to Sam Rockwell, ale na víc jak tři hvězdy to prostě není. Výsledkem totiž není ani zdařilá satira, ani silný protiválečný drama. Od všeho dostanete kousek. Jednotlivě to funguje. Jako celek už to takovej šlágr není. Možná kdyby to drama šlo stejně jako humor „přes hranu“. Možná… Víc jsem se rozepsal TADY. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu „Caging Skies“, kterou v roce 2008 napsala Christine Leunens, neznám. 2.) Máme doma malýho nácíčka, kterej se chce naučit něco novýho o Židech. 3.) Thx za titule „JustMeeKatie“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ** AKCE ne NAPĚTÍ * (26.01.2020)

Waititiho autorské motivy dospívání, problematických vzorů a snahy napasovat se do společenské role, která člověku vůbec nesedí, zde dosáhly levelu naprosté vypravěčské geniality a filmařské bravury. Film o nacismu a xenofobii, ale i lásce a hrdinech, který je současně hurónsky vtipný, drásavě devastující, ale i plný naděje. Protože často ten největší nepřítel číhá v zrcadle a stačí jen sebrat sílu se mu postavit, i když to může být sakra těžké. Králíček Jojo je čirá filmová dokonalost na všech úrovních a složkách, neposlední v řadě také v castingu. Vedle skvostně vedeného Romana Griffina Davise a "baby Nicka Frosta" Archieho Yatese tu v každé své scéně září Sam Rockwell a Scarlett Johansson podává životní výkon v jedné z nejlépe napsaných ženských figur všech dob. Film roku, jak toho uplynulého, tak bezesporu i toho právě započatého. --- Podrobněji v recenzi a následné debatě pro Reflexe: Film rádia Vltava. (01.01.2020)

Mít za mámu Scarlett a ve skříni budoucí současnou je asi jediná možnost, kdy by se na životě v Třetí říši dalo najít aspoň něco málo pěknýho. Co bych za to dal, kdyby nám v dějáku tenkrát mohli pustit tenhle film. Za necelý dvě hoďky by i za pomoci humoru měl každej představu o době, kdy proběhl první pokus založit EU. Dětský role plný hlášek jsou jednak skvěle napsaný a druhak i skvěle zahraný. Jen Kiwižena Mckenzie má zatím nějakou smůlu na role. Beze stop strávila zavřená v lese, tady ji šoupli do skříně; no já bych se příště bál číst scénář... Za mě osobně točte takový filmy dál, dokud je satira dovolená. (19.07.2020)

Kralicek Jojo me hodne prijemne prekvapil. Podle ukazek jsem cekal, ze to bude fajn, ale vysledek to jeste prekonal. Samozrejme, ty nejstylovejsi okamziky uz byly provareny v ukazkach, ale i tak film celou dobu bavi. Waititi perfektne trefil hranici mezi absurdnosti, krutosti valky a vtipama a vysledek je skvelej mix, kdy se clovek pomalu smichy vali po zemi, aby za chvili napnute sledoval, jestli hlavni hrdinove prezijou. Trochu takovej Zivot je krasnej pro novou generaci. K tomu tu je naprosto perfektni herecky obsazeni s prekvapive skvelym hlavnim detskym hrdinou. Pro me po dlouhy dobe film, kterymu proste nemam co vytknout. (21.09.2020)

Nejsem příznivec Waititiho humoru a až do poslední chvíle jsem se Králíčka Joja bál. Sice jsem měl od začátku velikou radost, že uvidím Scarlett a Sama Rockwella (a ano, jsou velice fajn), ale obavy přetrvávaly. Srdcem filmu je ale úplně jiná dvojice a to pochopitelně dvojice dětí (McKenzie, Davis), jejichž vzájemnou interakci jsem si velice užíval a spolu s dokonalým, emotivním koncem jsou pro mě hlavní důvody, proč jsem nakonec napálil pětikvalt. A kdyby mě konec opravdu tak citově nepoložil, tak o tom přemýšlím ještě teď, protože mi film jako takový kazí totálně zbytečný imbecilní Hitler Taiky Waititiho. Rozumím tomu, že tento slovutný tvůrce chtěl poukázat na zvrácenost ideologie nacismu (taktéž postava Stephena Merchanta), a také je to velký pouták do trailerů a na plakáty. A ač je ve filmu poměrně málo, mnohem více bych ocenil pouze klasičtější, leč dojímavý a v jistém duchu nepříjemně autentický příběh z války...9/10 (09.02.2020)