Divokosť v srdci

Lehká love story s těžce hororovými prvky. David Lynch nám ukazuje přesně, to co by každý soudný režisér promptně vystřihl a s tímto „vystřihnutým“ materiálem pak nakládá mimořádně sofistikovaně, zcela podle svého gusta. Výsledkem je surreálná směs krve a slz. Ve svém nejhlubším nitru čirá romance byla po cestě k divákovi očividně mnohonásobně brutálně znásilněna a zohavena, přesto ze své podstaty nic neztratila a víceméně úspěšně doklopýtala k „nelynchovskému“ konci. Je to maximálně podivný film, který vám bude připadat tím komplikovanější, čím víc mu budete chtít porozumět. Zapomeňte na klasickou filmařskou práci s charaktery, u Lynche hrají stejnou roli tělesné a duševní stránky člověka, jako mytizovaná místa a události. Jejich postupné odhalování je pak jenom vyvrcholením strastiplné cesty, na které můžete snadno zabloudit do slepé uličky (kde na vás pravděpodobně vyskočí úchyl s velmi bizarní perverzí). Slizské lidské zrůdy a zrůdičky, které míjí zdánlivě neposkvrněnou mileneckou dvojici, zde slouží jako pouhopouhé metafory obvyklých překážek lemujících cestu k pravé lásce. Samozřejmě lze příběh vnímat ve stovce jiných rovin a následně dlouze debatovat nad jejich významem, ale právě tohle je ten druh umění, které mě svou snahou o sdělení věcí tak prostých a krásných stylem tak komplikovaným a nadneseným, spíš nudí a otravuje, než děsí a znepokojuje. Občas je méně více a u romancí by to myslím mělo platit dvojnásob. 70% Zajímavé komentáře: hirnlego, Superpero, tron, H34D, Radko, Eddard, liuk, misstake, TotalFilm (13.04.2006)

Tyler mě varoval, že tohle není nejlepší začátek pro studium tvorby Davida Lynche...ale jak to tak vypadá, jsem třikrát větší cvok než Tylerova maličkost, protože jsem si Zběsilost V Srdci dal na jeden zátah a ještě se u některých scének zasmál. Nebudu říkat u jakých, protože to už by se mnou tady asi nikdo nepromluvil:) Tenhle film je psycho, ale jako všechny Lynchoviny má svoje osobité kouzlo (viz Cage v hadím saku jako Elvis a proti tomu čarodejnice na koštěti)...čím to, že pod tímhle režisérem si každý herec svoji roli šílence vychutnává??? Myslím, že to radši nechci vědět. Každopádně tenhle film je výjimečný zážitek a je podobným výrazem individuality jako zmiňované hadí sako... (05.01.2004)

Rozmýšľal som od ktorého filmu začať pozerať Lyncha aby som ho pochopil. Asi najpochopiteľnejší film od Lyncha aký som kedy videl, no aj tak je to proste osobitý štýl. Totálna uletenosť, nechápal som jedine pohľady kamery cez veštiacku guľu. Proste tak ako niekomu nesadne suchý Allenov humor, tak mne nesadnú Lynchove filmy, ktorým sa snaží dávať až nejaký siedmy zmysel. Ale Cage spolu s Dafoem boli bohovskí démonickí. 70%. (25.10.2006)

Nezvyčajná autoturistika zamilovaného páriku cestami obklopenými znepokojujúcimi úkazmi zla, utrpenia a bolesti. Ozvláštnenia sú podávané podivnými charaktermi postáv, obskúrnymi a fyzicky zohyzdenými týpkami a pastelkovou krikľavosťou. Tieto atribúty spolu s dusivou a nejasnou atmosférou niektorých scén sú plusom. Absencia hlbšieho príbehu, snaha šokovať násilím, hysterické vrešťanie, mechanické opakovanie scén sexu, neúčelné použitá symbolika zrážajú celkové hodnotenie nadol. Rozporuplné pocity po ukončení, v ktorých dominujú jednotlivé výtvarno-režijné nápady nad celkovou koncepciou dejovo minimalistickej uleteno - gýčovitej mileneckej cesty za večnou láskou. (07.09.2005)

Již po několika minutách lze zcela jistě určit Lynchův charakteristický rukopis. Spousta mlžení, temné budování atmosféry s patřičně vybičovanou psychikou hlavních postav (jak záporných tak kladných), občasná nelogičnost se spoustou symbolů, amorálnost světa a mnoho jiného. Tato témata, stejně jako spousta dalších, cyklicky proplouvají většinou Lynchových filmů a přesto nezavání stereotypem, i když... V případě Zběsilosti v srdci se již o jistém stereotypu dá mluvit. Typické režisérovi figurky se mění v kýčovitou vrstvu neobvyklých povah a fyzických disfunkcí (jednonohá vražedkyně, Peru a jeho vyviklané zuby). I lehká symbolika tu jaksi nejde dohromady se syrovou estetikou. Zůstává jen obyčejný příběh v oduševnělém kabátku. Lynch buď stárne (případně se u něj projevuje sentimentální akcent) nebo se mu nedostává nápadů. (04.04.2004)