Doktor Spánok

Ubytování v dávném hotelu hrůzy, který už z filmového hlediska zasmrádl. Ono napojit se na letitý Kubrickův hororový kus nebylo pro příští filmové pokračovatele nic záviděníhodného. I stalo se a Mike Flanagan se přihlásil k odkazu náročného díla. Úplně nejhorší je značně přepálená stopáž, načež udržet nějakých 150 minut stoprocentní pozornost je slušný výkon, stylová nevyváženost má pak na svědomí, že film je poměrně v důležitých scénách nezáživný až často nechtěně směšný. Mám na mysli "obrazně" ztvárněné duševní kanibalistické choutky sekty unášející dětské oběti, což se projevuje jakýmsi legračním oparem linoucím se z "termosky", který do sebe sektáři opojně nasávají. Žádný velký strach ani nešel z (příšerným kloboukem ozdobené) Rebeccy Ferguson a Ewan McGregor, který (snad) měl variovat/kopírovat zajímavý odkaz Jacka Nicholsona, byl zralý na pořádně uzrálý maliník, bylo docela utrpení pozorovat jej v některých nezvládnutých hereckých polohách. Zbytek hereckého osazenstva nevynikl, i možným vlivem režijních nekvalit pro práci s vedlejšími herci. Emily Alyn Lind se ale podařilo vymanit a být zajímavou v každé scéně, určitě předčila hlavní dvě hvězdy filmu. Mike Flanagan razil áčkově bujaré aspekty, strukturoval své vyprávění do několika dějových linií (byly přibližně tři), které byly někdy skoro až nemálo stupidní, navíc hojně nezáživné. První linie je o tom, kterak je dospělý Dan zaměstnán v hospicu a utěšuje umírající, kteří při skonu vypustí "páru", což občasně završuje čtením zanechaných mysteriozních vzkazů na zdi svého pronajatého pokoje, druhá linie pojednává o kočovném kultu True Knot, který líčí na zvláštní silou obdařené děti, načež po jejich umučení z nich čerpají nesmrtelnost, třetí linie je taková rodinná, vystupuje v ní mladá černá dívka, poměrně talentem oplývající Kyliegh Curran, která vládne takovou nadpřirozenou mocí (či močí), až je z ní vůdčí sektářka Rebecca Ferguson hormonálně rozhozená. Nijak zvlášť mě nebavilo čekání, až se tyto linie spojí v jednu. A vlastně někdy až od scény přepadení/čistky (to už je film zhruba za svojí polovinou) členů sekty v lese mě film začal bavit, načež vynikající bylo vplutí do fáze závěrečné a vrcholné, tedy pochmurná cesta do hotelu v horách, za doprovodu známého zlověstného doprovodu, který byl atmosféricky prezentován v Osvícení. Užívat si tuhle část budou hlavně znalci proslulého Kubrickova kusu. Tmavší obrázky mají vysoké zastoupení, najde se i nějaký ten krvavý a drastický detail, ovšem iritovaly mě astrální schopnosti důležitých postav, takže kupříkladu Rebecca Ferguson, která plachtí vzduchem přes půl města za svojí příští obětí, byl poměrně comicsový prvek. Otravný zvuk neustálého tlukotu srdce byl rovněž nesnesitelný. Spojení Flanagan/King mně úplně nezachutnalo. Roztahaný celek si mě tedy nezískal, divácky mě rozhodně nestrhl, ovšem jste-li obdivovatelem (trošku zbytečných) nástaveb děl, které jsou pro početnou sortu hororových diváků milníkem, jistě bude revize na temných místech nevšedním zážitkem. 6/10 (09.02.2020) (menej) (viac)

Natočiť pokračovanie Osvietenia sa už od začiatku javilo ako dosť ambiciózny a náročný nápad, predsa len je to kultový film s viacerými prvotriednymi zložkami a prakticky jediný svojho druhu, ale Mike Flanagan je veľmi schopný tvorca a režisér, ktorý sa stále len zlepšuje, čo ukázal už v jeho nedávnom seriály The Haunting, ktorý sa mi veľmi páčil, takže som sa aj napriek slabším trailerom tešil, ale výsledok ma doslova až šokoval. Ale len v pozitívnom zmysle, lebo až takýto úžasný výsledok ma nenapadol ani v tých najoptimistickejších predstavách. Tu ani neviem, kde začať s chválou, ako sa to nesmierne vydarilo. Dĺžka je nielen na pomery žánru riadne nadpriemerná, ale nakoniec to nie je ani najmenší problém, práve naopak, chcel som len viac. Flanagan tu využíva skôr taký moderný seriálový systém, takže ten hlavný dej by sa určite dal vyrozprávať aj za polovicu času, ale načo, keď sa všetko môže pekne pomaly budovať a odhaľovať, dostanem tu niekoľko skvelých postáv na niekoľkých stranách, ktoré majú svoje scény, ktoré ich lepšie vykresľujú a celá tá mytológia je veľmi zaujímavá. V tomto žánri som sa s takto skvelým scenárom, ktorý by ma takto vtiahol a nepustil ešte nestretol. Aj keď to vlastne ani nie je horor. Skôr také inteligentné temné fantasy pre dospelých, ktoré ale skvelo funguje aj v tej dramatickej rovine. A tak mi vôbec neprekážalo, že trvalo možno trištvte hodiny, kým som sa v tom celom zorientoval, film ma vtiahol od prvej minúty a nepustil až do konca. Aj keď tá posledná fáza je predsa len najslabšia. Sama o sebe je výborná a rešpektujem, že to chceli tvorcovia viac previazať s pôvodným Osvietením, ale keď si šli svojou cestou, bavilo ma to viac, predsa len to bolo úplne nepredvídateľné. Ale aj tak je to jeden z tých filmov, akých je veľmi málo, kde sa tvorcovia z každej scény snažia vyťažiť maximum, audiovizuálne, herecky, aj scenáristicky, takže by som nevystrihol ani jednu minútu. A preto som veľmi rád za Director cut, ktorý film síce nijak zvlášť nezlepšuje, ani nezhoršuje, ale dostal som ďalšiu polhodinu s týmito skvelými postavami navyše. Obsadenie a ich postavy, to už nemohlo dopadnúť lepšie, Ewan McGregor snáď ešte nikdy nesklamal a aj tu je výborný, ale Rebecca Ferguson je tu úžasná, v súčasnosti je to asi moja najobľúbenejšia herečka a tu má nesmiernu charizmu, ale strašne sa mi páčila aj mladá Kyliegh Curran, ktorú môžem rovno označiť za najobľúbenejšiu detskú postavu. To jej sebavedomie a skvelý prejav, mimoriadne prekvapenie. A tie jej dva mimotelové strety s Ferguson sú vrcholy filmu. Takže hlavné trio už nemohlo dopadnúť lepšie, ale okrem toho aj Cliff Curtis, ako blízky priateľ hlavného hrdinu je tu mimoriadny sympaťák, poteší postava kamaráta ducha známeho už s Osvietenia a aj záporáci majú ešte charizmatického vranu a novú členku, ktorí tiež svoje scény vedia využiť. Tu sa nedá na nič sťažovať. Režijne a technicky je to čistá dokonalosť, úžasný vizuál, skvelá kompozícia záberov, taký prílet do domu by som mohol pozerať donekonečna, skvostná scéna a aj atmosféra je špičková, len nie úplne v hororovom duchu. Rovnako záporáci nie sú typickí hororoví záporáci, ale majú omnoho viac priestoru a dokážu si získať aj určité sympatie, ako by aj nie, keď majú takú herečku ako spomínaná Ferguson. A ten ich prístup je teda dosť sadistický a to sa mi páčilo a tak aj tie ich pomaly orgie pri zabíjaní majú niečo do seba. A hudba teda tiež vie riadne zapôsobiť, ten tlkot srdca bol skvelý nápad. Takže síce ma asi trochu mrzí to finále, ktoré ma nebavilo až tak moc, ako celý zvyšok filmu predtým, ale rešpektujem takéto ukončenie, aby sa to vrátilo tam, kde to celé začalo, inak je to vlastne dokonalé. Tu ma nenapadá nič, čo by som mohol vytknúť. Ešte si to určite pozriem veľakrát, ale aj tak viem, že som videl nielen rozhodne najlepší film roku, ale aj jeden z mojich najobľúbenejších filmov. 92% (29.01.2020) (menej) (viac)