Lost Highway

Nepochopil jsem vše, ale líbilo se mi to. Devadesátky z toho úplně čpí, to je svatá pravda. Nicméně jsem mírně zklamán, protože bych se rád krapet zorientoval v tom co jsem viděl a ani četba komentářů mi k tomu moc nedopomohla. A tak tu nebudu filozofovat o jsoucnu a o tom jak Lynch porušil nepsaná filmová pravidla jednotlivých žánrů. Opravdu hodně blízko to má k Twin Peaks, jak tím rukopisem, tak žánrově. A taky i tam jsem ne vše chápal i když ty borovice tak nádherně voněly... Jednotlivé scény jsou super, bohužel nit na které jsou tyto korálky jak věřím navěšeny (ono je totiž možné že ne) se mi nepodařilo najít. A to mi štve. Mužské herecké výkony super, ale ohledně ženských nemáme s Lynchem evidentně stejný vkus. Takže dávám do obálky jen za 3 videokazety. * * * (06.05.2023)

"...výrazná změna myšlenkových pochodů a vnímání reality, dále dochází k poruchám emočních reakcí na vnější podněty a schopnost komunikace s okolím. Hlavními příznaky jsou především úzkost, bludy a halucinace, dezorganizované a neklidné chování. U pacienta, jenž trpí schizofrenní poruchou dochází k rozštěpu mysli (rozštěpu ve smyslu rozporu mezi vnímanou realitou a realitou samotnou) a celkovému úpadku osobnosti. Pacient je vztahovačný, pronásledovaný bludy a smyšlenkami, mluví si pro sebe, vytváří umělý svět." Toť definice stavu osobnosti Freda Madisona; stavu, který se výrazně odrazil v narativní struktuře a podvod na divákovi může začít... (29.10.2007)

Dva. Dva pohledy. Dvě mince. Jedna strana. Temná posedlost. Vina. Trest. Sterilní zkumavka. Neuchopitelná podstata. Okamžik. Písek v hodinách. Zrnko písku. Slepá ulička. Porno. Vůně sexu. Tma. Láska. Dvě tmy... http://www.youtube.com/watch?v=kb2RlCnZqzg (19.06.2010)

Jedna z nejlepších Lynchovin ! - Skvělá atmosféra, velké napětí, skvělí herci. Že jste to nepochopili ? Buďte rádi, je-likož ten, kdo to pochopil je buď velký, osamělý a věčně smutný génius nebo autistický a neurotický šílenec s velkou zálibou v alkoholu - každopádně se obou dvoum nežije moc dobře . . . (13.05.2009)

Existují narativně propracované filmy a tvůrci, kteří si ve vypointovaných příbězích libují (Nolan, z části Shy), ale existuje taky tvůrce, který se na narativ dívá z jiného úhlu a předává divákovi něco víc - umělecký zážitek. A tím je David Lynch. Klíčem k pochopení Lost Highway je psychoanalýza a rozštěpení osobnosti, druhy schizofrenie. Nikdo jiný nedokáže skloubit psychický prvek do vyprávění tak sofistikovaným způsobem, jak právě Lynch. Vše je tomu podřízeno. Sugestivní zvuková stránka, mizanscéna podporující stav hrdiny, chování postav a koneckonců i všechna lehká vodítka prostoupena celým filmem. A když nám je do kolotoče vjemů vnesena pořádná nakládačka v představě přednášky o silničním provozu nebo peckoidní Rammíci, zlobit se nebudete...Zkrátka a dobře nevšední zážitek, nutno vidět nejméně dvakrát! [Přesná stopáž: 134 min] (30.03.2007)