Lost Highway

I když jsem od Davida Lynche čekal nějak matoucí uchylárnu, tak mě stejně překvapilo jak to dokázal zamotat, vždycky jsem si chvilku myslel že jsem zpátky v ději, ale nakonec jsem zjistil že to neni pravda a byl jsem zase v prdeli, ale ani to že jsem to úplně nepochopil nezabránilo tomu, aby se mi to libilo: Je to opravdu dokonale propracovaný a Lynch předvedl úžasnou režii a hlavně některý scény byly úchvatně temný a k tomu byla vybraná perfektní hudba, která to dovedla k dokonalosti, zajména na konci mě to hodně potěšilo, když jsem uslyšel Rammsteiny a ještě k tomu skvěle zasazený do scény. Ale i tak to bylo na první shlédnutí, až moc zamotaný a proto ta hvězdička dolu, možná až to uvidim podruhý tak změnim názor (09.06.2005)

Existují narativně propracované filmy a tvůrci, kteří si ve vypointovaných příbězích libují (Nolan, z části Shy), ale existuje taky tvůrce, který se na narativ dívá z jiného úhlu a předává divákovi něco víc - umělecký zážitek. A tím je David Lynch. Klíčem k pochopení Lost Highway je psychoanalýza a rozštěpení osobnosti, druhy schizofrenie. Nikdo jiný nedokáže skloubit psychický prvek do vyprávění tak sofistikovaným způsobem, jak právě Lynch. Vše je tomu podřízeno. Sugestivní zvuková stránka, mizanscéna podporující stav hrdiny, chování postav a koneckonců i všechna lehká vodítka prostoupena celým filmem. A když nám je do kolotoče vjemů vnesena pořádná nakládačka v představě přednášky o silničním provozu nebo peckoidní Rammíci, zlobit se nebudete...Zkrátka a dobře nevšední zážitek, nutno vidět nejméně dvakrát! [Přesná stopáž: 134 min] (30.03.2007)

Scénář: Barry Gifford, David Lynch .. Typické. Opakující se lynčující motivy, ale kromě originálního postupu mi prostě chybí originalita celku!!! David Lynch totiž zjevně přesně (ne)ví co režíruje a racionální divák tak krutě tápe. Je to dobře či nikoliv? Podle všeobecného ohlasu vidím, že je většině celkem jedno, o čem film vlastně pojednává, když je dobře a tajemně natočený .. jenže to, vědět o co jde a nějak to šikovně vypointovat, mi opravdu chybí! Kladů vidím opravdu mnoho, vlastně celé formální stránka, kompozice scén a hudby, výtečná režie a výborně vedení herci (ta Patricia je tááák sexy), ale ten fádní obsah - škoda dalších slov, která by stejně NIC neosvětlila (09.06.2006)

V anketě o nejpsychopatičtější lynchovinu patří u mě Lost Highway bronzová příčka po Hlavě a Inland Empire, těsně před Twin Peaks (myslím film, seriál stojí bokem). Špičkový výkon Patricie Arquette, oba mužští představitelé ji však šlapou na paty. Rammsteini, porno a Marylin Manson, světla ozařující rychle mizející silnici, muž s nejděsivějším pohledem na světě, ovládající velice nepříjemné triky (telefon...brrr) a příběh, který nejspíš začíná tam kde končí a naopak. Je to Lynch ve své vrcholné formě a to je také to nejlepší doporučení/ odrazení, které můžu nabídnout. 80% (16.08.2006)

Forgive me, Father, for I got Lost... a i když si myslím, že chápu, nehodlám se v brzké době najít. Většina z nás je nějak ujetá, akorát každý jiným směrem. A já hodlám ujíždět po setmělé dálnici s plynem sešlápnutým k podlaze a s Bowieho hlasem v přehrávači místy, kde mě čekají mnohem zajímavější setkání než ta s výtluky, policejními hlídkami, kamióny a zácpami. I když mi možná za jízdy poklepe ze zadního sedadla na rameno někdo, o kom jsem vůbec netušila, že tam celou dobu sedí. Třebaže jsme se už určitě předtím setkali. Kdo máte zájem, račte přisednout, za okamžik otáčím klíčky v motoru... (17.02.2011)