Psia duša 2

I v tomto druhém dílu pokračuje brutální citové mučení od prvních do posledních minut, které bych nikdy nikomu neodpustil, kdyby se nejednalo o nejúžasnější zvířátka na světě. Hlavní dějová linka mě tentokrát neoslovila jako v případě prvního dílu, protože příběh o naivní dospívající dívce zkrátka nebyl ani vzdáleně můj šálek kávy a vůbec celý děj byl tak brutálně šablonovitý a předvídatelný, až se mi z toho místy zvedal kufr. Kromě toho Kathryn Prescott mi byla krajně nesympatická a ani toho talentu moc nepobrala. Na druhé straně jsou ovšem naprosto boží zvířátka a luxusní sympaťák Dennis Quaid s manželkou. Za mě tedy zásluhou děje rozhodně o stupeň horší než první díl, ale emocí by se našlo zhruba stejně. Jednotlivé pasáže jsou hezky propojené a přiznám se, že i krásný, inteligentní a sexy borec, jako jsem já, měl párkrát velmi sucho v krku, což se prakticky nestává, takže s přimhouřením očí dávám znovu 4 kousky. (14.02.2020)

Druhé Psí poslání v podstatě kopíruje svého předchůdce - hlavní psí hrdina se akorát převtěluje do jiných ras a doprovází na cestě životem jinou postavu. Nicméně i v tomto případě jsem se nechal unést na krásně odvyprávěném příběhu, který je sice skrz naskrz americký, plný klišé, ale přesto milý, dojemný a od srdce. Nebudu popírat, že je můj úsudek ovlivněný přítomností psů, u kterých se člověk prostě dojme víc, pokud se jim přihodí něco špatného - koncentrace cibule v kinosále byla místy opět neúsnosná. Rovněž se mi líbilo, jak tvůrci zobrazili postupně se rozvíjející vztah mezi CJ a Trentem a jakým způsobem ztvárnili přechod mezi jednotlivými psími životy. (09.06.2019)

Na rozdiel od prvého filmu by dokázal druhý diel fungovať ako rodinná dráma bez Baileyho ako vyprávača. Opäť sa ale jedná o pekný film, ktorému nechýbajú emócie. Možno vzťahy a charaktery niektorých postáv sú trochu šablónovité, slúžiace len účelu deja. Inak nie je čo dodať, jeden z tých filmov, kvôli ktorým filmy vôbec pozerám. Hudba opäť výborná. (13.02.2021)

Nemohu říct, že by mě dvojka zklamala, ale jak už to tak bývá, vytěžila z nápadů původního snímku, co se dalo. A proč vlastně ne, když se stal divácky velmi úspěšným. Psi jsou mojí životní láskou, tak bych byla trochu divná, kdyby se mnou dojemnost Psího poslání citově nezamávala. Obzvlášť když mám díky těmto dvěma filmům neodbytný pocit, že se mi vrátil v jiném tělíčku můj Ben, který perfektně ovládal povel, na jaký jsem nikdy neviděla reagovat žádného jiného psa a náš současný hafíno Rex dělá nachlup to samé, aniž bychom se ho to někdy snažili naučit. Asi opravdu existuje něco mezi nebem a zemí, protože jinak to není možné. (27.01.2021)

Potrpím si na filmy o psoch, takže im v prípade potreby som ochotný čo-to odpustiť. Ale v prípade Psej duše 2 to spočiatku bolo extrémne sladké a gýčové i na mňa a to už je vážne čo povedať. Potom to prestalo byť sladké a gýčové a začalo to pripomínať drámu Davida Lyncha s psychopatickými stalkermi, mŕtvymi otcami, zničenými dôchodcami a matkami alkoholičkami. Avšak keď som to s filmom v polovici začal prudko vzdávať, situácia sa vylepšila a po „ľahnutí“ si pred Trentom to ako celok začalo ísť prudko hore, hoci to k dokonalosti malo fakt riadne ďaleko (uponáhľaný koncert vo večernom podniku, celý čas to k tomu smerovalo a napokon to odbavili behom pár desiatok sekúnd, Cuja na nich). Kathryn Prescott šarmantná, Henry Lau sympaťák a koniec patričný doják. (25.01.2022)