Modrý zamat

Miluji filmy s agresivními šílenci a blázny zvláště pak, když je hraje někdo tak geniálně jako Dennis Hopper Franka. Miluji tohle šílené násilí a zlobu. Maximálně jsem si užíval scény v Dorothyně bytě, ale i jindy to bylo výborné. A i přesto je to vcelku normální snímek, alespoň tedy podle mých prvotních dojmů. Byl naprosto pochopitelný, zřetelný a ohromně zábavný. Když jsem se nad příběhem pořádně zamyslel, zjistil jsem, že je vlastně značně fádní a v podstatě nijak zajímavý. To, jak z něho režisér a scénárista v jedné osobě dokázal udělat téměř dokonalé a napínavé dílo zaslouží obdiv, zvláště pak u Lynche, jehož naprostou většinu předchozích počinů jsem víceméně odsoudil... (29.06.2006)

Poprvé byla Lynchovi dopřána tvůrčí svoboda a dostatečné prostředky. Výsledkem je jeden z nejlepších filmů 80. let. Už od prvního záběru není pochyb, že se jedná o velké umělecké dílo. Scény kdy za sladkobolné melodie Wintonovy písně kamera zabírá poklidný život malého městečka, které však zároveň napovídají, že při bližším pohledu vše není tak v pořádku, jak se tomu může zdát jsou skutečným režisérským mistrovstvím. Lynch dokáže natočit i jen prostou procházku noční alejí, tak aby působila bizarně a poutavě. Film obsahuje spoustu kultovních a nezapomenutelných scén. Voyeúrská scéna když Frank znásilňuje Dorothy, pasáž v Benovo bordelu, či děsivé vyvrcholení se mi nesmazatelně vtiskly do paměti. K tomu je film skvěle ozvučen a také doprovázen kongeniální hudbou Angela Badalamentiho. (15.11.2004)

Když všeobjímající láska dohlíží na souboj dobra a zla, Frank Booth si už nezapíchá.. Laura Dern ještě nevypadá jako kostlivec z kabinetu učitele přírodopisu, MacLachlan je o jeden odstín méně zelenější bratr pana Data, hrubián Hopper nadužívající „that word“ je velmi nestabilní a když I.Rossellini při natáčení scény znásilnění roztáhne nohy a k překvapení herce Dennise je naostro, nelze se divit, že se sahá po kyslíkové masce (předpokládám, že patřila jemu a ve scénáři původně nebyla).. Rozsáhlá symbolika, červené záclony a zvědavost, která přinese vidění věcí, které byly vždycky skryté. Dobře vím, že Lynch umí vtáhnout podmanivým audiovizuálem i vzrušující podivností a právě nedostatek charismatu tuhle sametovou neo-noir historku připravuje v mých očích o působivost.. (23.08.2018)

Pamatuju si na příhodu z LFŠ, kde ex-politik Miroslav Macek vyprávěl publiku o jednom přísném kinaři, který tento film ohodnotil ve svém deníčku slovem "kravina". Macek ex-hibicionista mu (a přítomným dámam) začal vysvětlovat všechny psychonalytické narážky a dosáhl toho, že dotyčný pán doplnil své hodnocení na "psychoanalytická kravina". Hlavní vtip je ovšem v tom, že rádobyhluboký psychoanalytický výklad se jednoduše a okatě nabízí bez jakékoli latence. Lynch si s psychoanalytickými symboly hraje a vlastně je i paroduje, i když tuto parodii nikdy nepředstavuje jako průhlednou a čistou. A právě v tomto "dvojitém kódování" spočívá kouzlo tohoto průkopnického díla filmové postmoderny. (24.02.2003)

Scénář: David Lynch .. To je ale divnej svět. A krásná reklama na Heineken Beer, mňam… Obyčejný příběh lásky na maloměstě opředený vyšinutou detektivní zápletkou. Atmosferické chvílemi ano, zvláště naléhavá hudba se snaží podtrhnou jakousi tajemnou atmosféru i tam kde jinak není. Lynch místy přesně vede diváka za ručičku (či za nos), místy se však utrhne a sjíždí si svoje samoúčelně scény na hranici únosnosti. Příběhová linie, narozdíl od jiných Lynchovin, celkem dává smysl, děj prostě dojde k logickému vyústění, jenže ona nepochopitelnost (kterou Lynch později zahalil své filmy jako celek) se zde skrývá v drobnostech a tak jsem často kroutil hlavou zejména nad vyšinutostí postav, která mi vůbec neseděla (Baby wants to fuck! Baby wants to fuck Blue Velvet!). Kdyby se ubralo na rozvleklosti, přepsala se postava šíleného záporáka a dopracovaly se některé cestičky, mohla to být výborná krimi. Takhle je to, ehm zase přesně nevím co (další tzv. "povinná filmová položka" odškrtnuta..!?).. 50%. (02.08.2007)