Modrý zamat

"What the fuck?!" Výlet za voyerizmom, hnusom a láskou v poetickom balení s nečakaným vyvrcholením. Lynch sa jemne pohráva s nitkami divákovej mysle, norí sa dovnútra a zasa prediera na povrch z tých najtemnejších hlbín, samotného dna, pekla pokleskov, zvrátenosti, brutality, amorálnosti, perverzie a divoko fyzickej sexuality. Veľmi špecifický film, ktorý sa odvážne hrá s rozvíjaním banálnej "zápletky" do obludných rozmerov a strieľa si zo mňa tým spôsobom, že mi všetkým sústavne nahovára "všetko je inak, ako sa zdá" - a ono vôbec nie je! Tým sa stávajú činy a postavy ešte otrasnejšími, ale i keď ich Lynch nechá páchať najrozličnejšie zločiny a hriechy, rozppráva najmä o tom, že je tu stále nádej na druhú šancu a odpustenie. Hopperov psychopat Frank by sa nemal prekladať a jeho repliky by sa mali zapísať do idiomatického slovníka a zaradiť do svetového dedičstva UNESCO. No a Kyle MacLachlan je prosto koncertný herec, ktorého príbeh-nepríbeh vo vás ešte bude rezonovať dlho. No a teraz idem dumať nad zvláštnosťami reči a deja tohoto filmu; asi to chvíľku potrvá. 95% (06.05.2014)

Taková ne zcela tradiční Lynchovka, která není až tolik šílená jako Lost Highway nebo Mullholand Drive, ale i přesto vykazuje většinu trademarků, které Lynch dokáže vysypat z rukávu. Mám trošku pocit, zda Tim Burton později trošku neopisoval, když se snažil vytvořit představu takového zdánlivě idylického městečka. Lynch je Lynch. Na něj člověk musí dostat vždycky náladu, nicméně výsledný dojem je neuvěřitelně silný. 80% (29.03.2021)

Už asi 14 dní přemýšlím, co k tomuhle filmu napíšu a kolik že mu těch hvězdiček vlastně dám. Rozhodla jsem se nakonec tak, jak to vidíte, protože film je rozhodně inteligentní, neservíruje všechno divákům přímočaře, jednoznačně, nutí je myslet a nedělá z nich blbce. Našlo by se sice pár drobností, které mi zrovna neseděly, ale to jsou opravdu takové detaily, že celkový dojem nezkazily - jinak herci výborní, Badalamentiho hudba neodolatelně depresivní, moc se mi líbila sugestivní kamera a vůbec celá atmosféra snímku. Navíc bych řekla, že čím déle o filmu přemýšlím, tím víc se mi zdá zajímavý a začínám mít nutkání jít si ho pustit znovu.... (19.04.2005)

Blue Velvet znamenal mé první seznámení s Davidem Lynchem a jeho specifickou režií, po prvé jsem pocítil jak zvláštní a abstraktní jeho filmy jsou. Na velmi slušné atmosféře se podepisoval zejména Dennis "baby wants to fuck" Hopper, jakožto hotový ďábel v lidském převleku s potřebou inhalovat každých 5 minut. Ale nebyl jediný, kdo exceloval, Lynchovi se také podařilo objevit talent v Kyle MacLachanovi. Je vidět, že ten klučina skutečně umí výborně hrát na schovku, neboť scéna, kdy se schoval do skříně působila na diváka tak silně, jakoby v ní byl on sám. 8/10 (25.02.2008)

Když všeobjímající láska dohlíží na souboj dobra a zla, Frank Booth si už nezapíchá.. Laura Dern ještě nevypadá jako kostlivec z kabinetu učitele přírodopisu, MacLachlan je o jeden odstín méně zelenější bratr pana Data, hrubián Hopper nadužívající „that word“ je velmi nestabilní a když I.Rossellini při natáčení scény znásilnění roztáhne nohy a k překvapení herce Dennise je naostro, nelze se divit, že se sahá po kyslíkové masce (předpokládám, že patřila jemu a ve scénáři původně nebyla).. Rozsáhlá symbolika, červené záclony a zvědavost, která přinese vidění věcí, které byly vždycky skryté. Dobře vím, že Lynch umí vtáhnout podmanivým audiovizuálem i vzrušující podivností a právě nedostatek charismatu tuhle sametovou neo-noir historku připravuje v mých očích o působivost.. (23.08.2018)