Obsahy(1)
Přilepit se k betonu. Vysvištět prostorem. Mít to všechno v pohybu. Skateboard! V šedi ČSSR 70. a 80. let něco úplně jiného, úplně nového. Láska na první pohled. Nekonečnej mejdan. Adrenalin. Kultovní postavy českého a světového skateboardingu v příbězích zlámaných kostí, nezlomných přátelství a divoké jízdy za svobodou uprostřed komunismu. (Aerofilms)
(viac)Videá (2)
Recenzie (102)
Konečně! Film, který se mi dostal poprvé do hlavy už v létě ve Varech a proklouzl mi mezi prsty i v kinech. Nyní konečně jsme zde. A spokojenost je na místě. Jednoduché, prosté a i tak stejně příjemné a hezké odvyprávění kapitoly i světlé strany komunismu. Sportovní část kde si vyslechnete jak to zde chodilo a vlastně se zde zrodil sport, který u nás podle mne slavil ještě dvě reinkarnace v době mého raného mládí a v podstatě pro mnoho lidí i nyní. Je super se podívat na základy toho všeho. Děkuji, užil jsem si to. ()
Byla to jedna velká jízda. A to doslova. Zkopírovali pár amerických obrázků skejtu, doma v dílně vyrobili desky a kolečka, postavili rampy a překážky, napsali pár prosebných dopisů do velkých západních firem. A ono to fungovalo. Kolem skateboardu se v 70. a 80. letech vytvořila úzká komunita srdcařů, pro něž skate představoval svobodu, kamarády a cíle se posouvat dál. Šimon Šafránek dovedně kombinuje silné záběry z těchto let se současným vzpomínáním tehdejěších aktérů nejen na samotný sport, ale na tehdejší dobu v Československu, vztahy uvnitř komunity nebo proč někteří i přes možnosti nechtěli ze země odejít. Je obdivuhodné, jak dokonale Šafránek proniká do této subkultury a přenáší její atmosféru na plátno. Samozřejmě k tomu obrovsky napomáhá skvělý výběr hudby, uslyšíme The Clash i Mekyho Žbirku. Film, jehož příprava začala kampaní na Hithitu je pro mě zatím nejpříjemnějším filmovým překvapením letošního roku. ()
Tohle hodnocení možná ovlivnil i dávný pocit z jízdy, byť omezené (viz můj komentář k Legendám z Dogtownu). Ale jen lehce. Je až nepochopitelné, kolik tehdy vzniklo – a dochovalo se – kamerových záznamů, ale rozhodně je to dobře. Vzpomínky pamětníků, šílené disciplíny, punkově-kutilský kolorit skejtové subkultury, dávka nostalgie a stylový soundtrack z toho zkrátka dělají pecku. Překvapivý přesah naznačuje, že „svoboda“ není vždy úměrná míře svobody politického systému… ()
I přes skromnou délku se to v polovině už začíná docela dost opakovat a trochu se ze zajímavého dokumentu o cvocích na kolečkách stáčí k home videu, ale zlom k širšímu záběru na punk době navzdory, a na feel good vzpomínání na nespoutané a nadržené mládí to celé zachrání a posune o level výš. A hvězdu nahoru přidám za hudební podkres. Protože tohle jde přímo do srdíčka. 9/10 ()
Kmenová retrospektiva z dob, kdy šla překližka s kolečky proti hlavnímu proudu. Skate, brusle, punk, přátelství, totalita, pivo za 2,5, rebelující pánové, nedepilované slečny….sport, který nebyl sportem. Co může podobný projekt nabídnout? Dobové záběry, vyjádření zainteresovaných…nazdar. Tohle přesně je King Skate….bohužel nic navíc. Černobíle záběry….díky za tuto nekvalitní vzpomínku. Slova pánů Formana, Pelikána, Thieleho, Váši….samozřejmě nemůže chybět kultovní postavička, která byla u každé zásadní události té doby, Honza Peterka….taky kdo už jiný. Ocenit musím i hudební podkres, který kombinuje the Clash s Markétou Muchovou, aniž by jste pochybovaly, že se jedná o něco nepatřičného. Ale stejnak to chtělo něco navíc….napadá mne třeba konfrontace se současnou generací nebo víc se zaměřit na současný život prkýnkových propagátorů. Bylo to fajn, atraktivní i pro nejezdící, ale spíš, než celovečerní snímek by se King Skate uplatnil jako jeden z dílů cyklu o subkulturách. ()
Galéria (12)
Fotka © Aerofilms
Zaujímavosti (5)
- Před českou premiérou proběhla premiéra na Karlovarském IFF 2. července 2018. (Varan)
- Petr Forman se svým bratrem Matějem byli asi prvními vlastníky skateboardů v bývalé ČSSR. Dovezli si je v roce 1976 z USA, když byli za svým otcem při příležitosti předávání Oscarů za film Přelet nad kukaččím hnízdem (1975). (raininface)
- Důležitou osobou byl Vojta Kotek, který tvůrcům poskytl 130 GB archivních záběrů (což představovalo asi 25 hodin záznamu). (ČSFD)
Reklama