Na dno vášne

Skvělý příklad toho, že ne vždy je potřeba extra promakaný scénář, fenomenální herecké výkony, či složité vyprávění. Když je silný režijní rukopis, jde to i bez dalších atributů. Almodóvar zde naplno rozjíždí svoji typickou paletu vášní, emocí a explicitní erotiky, která kdejakého diváka uspokojí i když zbytek zase až tak za moc nestojí a některé scény vyloženě tahají za uši (a oči) svojí teatrální přepáleností. (23.04.2023)

Přepsáno v březnu 2020. Filmové dílo Na dno vášně je stylizovaným melodramatem jižanského temperamentu. Jsou to ty krásy a strasti partnerských vztahů, vzbouřená vlna vášně na zčeřené hladině nevyřčených bolestí. Rozpalovaná směsice jednostranných tužeb, pocitů viny, pudu majetnictví, niterných přání osudovosti, provokativních náhod, nenávisti a pomsty, zrady, výčitek zoufalství, ublíženosti a neohrabanosti v harmonii souznění, potlačovaných potřeb, i sadomasochistických struktur přitažlivosti a žárlivosti víří při tanečním obřadu obětování lidského života pro věčnou slávu Érose. Střety lásek a odporu, vše ve jménu niterného naplnění pocitem štěstí. V hlavním středu pozornosti stojí Víctor Plaza (zajímavý Liberto Rabal), nezkušený a do života nedočkavý mladík. Na počátku jeho seznamování se s dospělostí a v nepřehledné orientaci vůní okolí číhá hořká překážka životní lekce. Nemilosrdné prověřování lidského charakteru. Hlavní ženskou postavou je Elena Benedetti (velmi zajímavá Francesca Neri), divě upřímná mladá žena. Je rozpolcena v pocitech viny, vděčnosti a osudové přitažlivosti. Odpuštění musí započít ve vlastním nitru. Důležitou postavou je David de Paz (pozoruhodný Javier Bardem), policista v osudovém okamžiku, kdy se zcela mění pravidla hry. Je nešťastníkem, lapeným v pasti viny a trestu. Výraznou postavou je Sancho (přesvědčivý José Sancho), Davidův partner policejní služby. Jeho starozákonní představa manželského svazku si nevybíravě zjednává své svaté právo a láska bolí obě strany. K výraznějším postavám filmu patří také Clara (zajímavá Ángela Molina), Sanchova manželka v dlouholeté zoufalé snaze o útěk z ponížení a pocitu nenávisti. Hledá se cesta k vlastnímu osvobození. Z dalších rolí: chudobná Victorova matka Isabel Plaza Caballero (Penélope Cruz), Isabelin konejšivý doprovod u Victorova dravého narození (Pilar Bardem), či u Victorova porodu asistující řidič městského autobusu Tony (Álex Angulo). Na dno vášně je rozverným a neúprosně spletitým cynismem romantiky lásky. Stylizované melodrama Pedra Almodóvara bytostně touží po naplnění a často bloumá osamělostí. Niterně hlubší i výstřednější. (28.02.2010)

Tento film je typologicky veľmi podobný s ostatnými Almodóvarovými filmami (videl som ich deväť v momente písania tohto komentáru). Netypické je to, že tu v tomto filme nie sú transexuáli. Ako vždy Pedro neukazuje dôležité scény a tentokrát je to scéna s autobusom, aj keď tentokrát to ukazuje z diaľky. V iných jeho filmoch proste povedal (povedali herci), že sa niečo stalo a to niečo bolo dosť dôležité pre vývoj (dej) samotného filmu. Film má veľmi podobnú kostru s inými jeho filmami, ale tento je jeden z lepších. Penelope tu síce hrá len chvíľku, ale Liberto Rabal hrá nadštandardne. Celý film je dobre zamotaný a musím povedať, že ma rozhodne prekvapil koniec (neviem či v dobrom, alebo zlom), ktorý je príliš nečakaný k celkovému vývoju filmu. Príbeh je slušný a napätie (nie elektrické) sa stále s blížiacim koncom zvyšuje. (27.07.2015)

Mám rád filmy, kde čas plynie rýchlo a objavujú sa titulky O dva roky, O štyri roky, O dvadsať rokov... A hlavne, keď sú tam zaujímavé postavy vo zvláštnych situáciách, aké nevymyslí hocikto. A ešte som rád, že Almódovar sa nesústredil na nejaké štvor a menejpercentné menšiny a ani na hĺbku ženskej mysle. Takže vo výsledku je pomsta ešte sladšia a vášnivejšia, ako bol pôvodný plán, a to bol plán pekne desivý. Silné štyri hviezdy, takmer také silné, ako pri Koži, v ktorej žijem. A za GÓL, za ten patrí osobitná pochvala, ako do drámy vtesnať humorný prvok bez násilia na divákovi. –––– Vy, čo nepijete, si myslíte, že sa tým všetko vyrieši. –––– "... Prekliaty budeš, keď vojdeš, aj keď vyjdeš." Keď to Mojžiš písal, určite myslel mňa. (21.02.2016)

Škoda toho hlúpeho deja, príbeh o chlapíkovi, ktorý vyjde z väzenia s cieľom stať sa majstrom sveta v súložení, potom svoj objekt spaľujúcej vášne takmer usúložiť k smrti, na druhý deň ju odkopnúť a kochať sa, ako ju tým vytrestá, že už ďalej nemôže rátať s majstrom súložníkom, je fakt riadny úlet, ktorý sa mi do serióznej drámy moc nehodí. Avšak P. Almodóvar aj z tohto negatíva dokázal vyťažiť maximum, predovšetkým angažovaním príjemných hercov, ktorí dokázali dať svojim postavám ďalší rozmer v podobe svojej charizmy a výborných hereckých výkonov. S jednotlivými charaktermi sa v snímku narába priam geniálne, povahy a dôvody správania sa postáv (akokoľvek čudné) sú tu podané ako na lopate až pod nohy diváka, to sa však nedá povedať o ich vzájomnom prepletaní a interakcii, aj keď ani v tomto smere to nebolo najhoršie. Čakal som ale viac, po pocitovej stránke ma preto film moc nezasiahol, skôr išlo o taký konzumný efekt v štýle prišlo, odišlo, dobre sa na to pozeralo a ľahko sa zabudne. 75/100 Videné počas Challenge Tour 2015: 30 dní so svetovou kinematografiou. (20.04.2015)