Reklama

Reklama

Selhání vyloučeno

  • USA Fail-Safe (viac)
Trailer

VOD (1)

Henry Fonda se jako americký prezident snaží zabránit zničení světa. Kniha dvojice politických vědců Eugena Burdicka a Harveye Wheelera Fail-Safe (Selhání vyloučeno) byla poprvé vydána v říjnu 1962, tedy přesně v době vrcholící kubánské krize. Toto bezděčně přesné načasování učinilo z fiktivního příběhu o hrozícím jaderném konfliktu mezi světovými velmocemi populární bestseller. Práva na jeho zfilmování koupil nezávislý producent Max Youngstein, který pověřil napsáním scénáře Waltera Bernsteina (jednu z četných obětí hollywoodských černých listin) a režií Sidneye Lumeta, zkušeného televizního tvůrce, který už si stačil udělat jméno i ve filmu (Dvanáct rozhněvaných mužů, Sestup Orfeův, Pohled s mostu). Snímek byl natočen během 32 dnů v newyorských Foxových studiích a musel se obejít bez spolupráce amerického Ministerstva obrany, které dokonce odmítlo poskytnout záběry letících bombardovacích letadel (proto se ve filmu objevují jiné stroje, než o jakých se mluví). Souběžně vznikal v Anglii Kubrickův snímek Dr. Divnoláska, který sice vycházel z jiné předlohy (kniha Red Alert z roku 1958), ale v podstatě se zabýval stejnou tematikou, i když v poloze velmi černé komedie. Kubrick zažaloval tvůrce filmu Selhání vyloučeno z plagiátorství a následné mimosoudní vyrovnání mělo mimo jiné za následek to, že distribuční práva obou filmů se ocitla v rukou hollywoodského studia Columbia. Na Kubrickův nátlak dostal přednost Dr. Divnoláska, který se po své premiéře v lednu 1964 stal diváckým i kritickým hitem a dodnes patří mezi nejlepší díla filmové historie. Selhání vyloučeno bylo Columbií uvedeno do amerických kin až v říjnu 1964 a ve stínu Kubrickovy klasiky divácky zcela propadlo a neobjevilo se ani v oscarových nominacích. Jeho nepopiratelné kvality byly znovuobjeveny až s časovým odstupem.
Lumetovi se podařilo vytvořit nesmírně působivý snímek (který se zcela obešel bez hudby!) o jaderné krizi, ústící do nevyhnutelně tragického konce, velice střídmými, polodokumentárními prostředky. Do popředí vystupují přesvědčivé herecké výkony, zejména Henryho Fondy (americký prezident), Dana O’Herlihyho (generál Black), Waltera Matthaua (chladně kalkulující politický analytik Groeteschele) a Larryho Hagmana (překladatel Buck) a mnoha dalších. Malou roličkou ve filmu debutoval později známý komik Dom DeLuise. V dubnu 2000 byla na základě Bernsteinova scénáře odvysílána nová živá (!!) černobílá inscenace (na naší kabelové televizi uvedená pod názvem Neodvolatelná mise), kterou produkoval George Clooney a režíroval Stephen Frears. (Česká televize)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (102)

Big Bear 

všetky recenzie používateľa

Ano. Lidstvo už tehdá v pasedátých a šedesátých letech mělo na sebe vyrobeno tolik bomb, že by svět zničily několikrát... Dnes ani netušíme co mají nejvyspělejší armády světa ve svých utajovaných skladech za zbraně... Tehdy byla největší hrozbou radioaktivní atomová puma. Děsila nejen destrukční síla, ale i následky radiace.... Film celkem logicky poukazuje na fakt, že lidstvo už zašlo ve zbrojení příliš daleko... Americký prezident i jeho kolega ruský premiér to řekli velmi dobře.. Nakladli jsme mezi sebe příliš mnoho překážek, ale je ještě čas je odstranit... Jenže lze si důvěřovat? Může jedna vojenská velmoc spoléhat na čestné slovo té druhé? U Ruska to i dnes platí. Lze Rusku věřit? Podívejme se na současnou situaci na Ukrajině a de facto ruské zabrání Krymu. Můžeme tedy vyděšeně sledovat, jak se k Mosvě řítí bombardér Vindicator (ve skutečnosti to byl Convair B-58 Hustler) s dvěma atomovkami na palubě a odhodlanou nyní již neřízenou osádkou a říkat si, zda k tomu někdy nedojde... Jenže úplné odzbrojení je nesmysl a naše závislost na počítačích je již značná a neumíme se bez nich obejít. Nezbývá tedy věřit, že každý program, půjde v případě potřeby vypnout a spuštěné procesy půjde zastavit. Jinak je s námi ámen. V šedesátých létech v době vrcholící Studené války musel tento film vzbudit jistě mnoho emocí! Nejsem na chlapy, ale H. fondu zbožňuju. Tady asi zahrál nejlepšího filmového prezidenta všech dob a to nejen pro rozhodnutí jaké učinil aby odvrátil konec světa. * * * * ()

TomX2 

všetky recenzie používateľa

Ako píše Gemini, dvojica Sidney Lumet + Henry Fonda = fail-safe. Dokázali to už vo famóznych rozhnevaných mužoch, týmto počinom to len potvrdili. Z napätia, ktoré títo filmári na malom priestore vytvárajú, by sa dalo krájať. Aj keď by niekto mohol povedať, že je ten scenár nepravdepodobný, musí sa mu nechať, že je brilantne napísaný - postupné odkrývanie pováh charakterov, sledovanie, ako sa každý jedinec za určitých okolností zachová (ten stres doliehal aj na mňa) a do toho hutne postupujúci dej, ktorý najmä v poslednej polhodine naberie také obrátky, až lapete po dychu. Prosto výborný film, ktorý od piatich hviezd delí snáď len pár nepodstatných osobných "výčitiek", ako napríklad to, že sa ma nedotkol na osobnej úrovni a nepohol mojím srdcom, čo ale nijak neznehodnocuje jeho celkovú kvalitu - je to fakt fakt fakt dobré. ()

Reklama

gogo76 

všetky recenzie používateľa

"Nesieme za to vinu obidvaja. Nechali sme si vymknúť stroje z rúk..." Ďalší vydarený kúsok od S. Lumeta, ktorý ma prekvapil hlavne tým, že je takmer výlučne konverzačný. Napriek tomu dokáže zaujať a v závere doslova strhnúť. Hrozba jadrovej katastrofy visí vo vzduchu a vzťahy medzi mocnosťami USA a Ruskom sú poriadne napäté. Stíhacia letka dostane omylom rozkaz zhodiť jadrovú bombu na Moskvu. USA robí všetko pre to, aby to zrušili, ale je pomerne neskoro. Súboje stíhačiek sledujeme väčšinou iba na veľkoplošnej obrazovke štábu a občas zavítame do kokpitu pilotov. Telefonáty medzi prezidentom USA a Ruskom sú napínavé a v hre sú milióny životov. Aby prezident, skvelý H. Fonda, odvrátil zničenie sveta ponúka Rusom zničenie vlastného mesta - New York... Poviem na rovinu, že záver bol nečakane drsný a prekvapivý. Prečo tento film takmer nikto nepozná? Dostal som chuť na tv remake z roku 2000. 80%. ()

dobytek 

všetky recenzie používateľa

Musim teda hned na začátek napsat, že to řešení, co vymyslel prezident USA "Náš bombardér vám omylem hodí 2 atomovky na Moskvu, tak my si potom hodíme 2 atomovky na New York a tim se to smaže...", mi přišlo neuvěřitelně stupidní. Ale tak těžko by se dal vymyslet nějakej dramatičtější závěr. Ke konci by se napětí skoro dalo krájet. Jinak film mi hodně připomínal 12 rozhněvaných mužů (oba filmy taky režíroval Sidney Lumet). Je to další důkaz toho, že pro dobrej film stačí několik schopnejch herců, zajímavej scénář a děj se klidně může odehrávat někde v místnosti. Opravdu zajímavej film, kterej stojí za vidění. Kazí to jenom poněkud zdlouhavej začátek. P.S. Za vidění stojí i remake. ()

Kothy 

všetky recenzie používateľa

Neskutečně napínavý film. Podobně jako Doktor Divnoláska nás varuje před následky jaderné války. Tu je to ale dotaženo úplně dokonce, proto mi to přišlo lepší. Dost tomu přidává i skvělý výkon Henryho Fondy jako prezidenta USA. Opět tu máme letouny, které i napříč snahám velení letí shodit bomby na ruské území. Nikomu se nedaří nic dělat, a tak jsou o události spraveni i Rusi. Podaří se však jejich protivzdušné obraně odvrátit tento neúmyslný útok? "Tohle je velezrada!" ()

Galéria (30)

Zaujímavosti (9)

  • Letouny Vindicator z novely jsou ve filmu zastoupeny letouny B-58 Hustler (stejně tomu tak je i v remaku z roku 2000). (Djkoma)

Súvisiace novinky

Kathryn Bigelow chystá útok na Ameriku

Kathryn Bigelow chystá útok na Ameriku

13.05.2024

Je tomu již sedm let od té chvíle, co první režisérka, která vyhrála Oscara za nejlepší film, přinesla svůj poslední snímek Černobílá spravedlnost. Kathryn Bigelow, jenž se do filmových análů navždy… (viac)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bolo zmenené