Reklama

Reklama

Selhání vyloučeno

  • USA Fail-Safe (viac)
Trailer

VOD (1)

Henry Fonda se jako americký prezident snaží zabránit zničení světa. Kniha dvojice politických vědců Eugena Burdicka a Harveye Wheelera Fail-Safe (Selhání vyloučeno) byla poprvé vydána v říjnu 1962, tedy přesně v době vrcholící kubánské krize. Toto bezděčně přesné načasování učinilo z fiktivního příběhu o hrozícím jaderném konfliktu mezi světovými velmocemi populární bestseller. Práva na jeho zfilmování koupil nezávislý producent Max Youngstein, který pověřil napsáním scénáře Waltera Bernsteina (jednu z četných obětí hollywoodských černých listin) a režií Sidneye Lumeta, zkušeného televizního tvůrce, který už si stačil udělat jméno i ve filmu (Dvanáct rozhněvaných mužů, Sestup Orfeův, Pohled s mostu). Snímek byl natočen během 32 dnů v newyorských Foxových studiích a musel se obejít bez spolupráce amerického Ministerstva obrany, které dokonce odmítlo poskytnout záběry letících bombardovacích letadel (proto se ve filmu objevují jiné stroje, než o jakých se mluví). Souběžně vznikal v Anglii Kubrickův snímek Dr. Divnoláska, který sice vycházel z jiné předlohy (kniha Red Alert z roku 1958), ale v podstatě se zabýval stejnou tematikou, i když v poloze velmi černé komedie. Kubrick zažaloval tvůrce filmu Selhání vyloučeno z plagiátorství a následné mimosoudní vyrovnání mělo mimo jiné za následek to, že distribuční práva obou filmů se ocitla v rukou hollywoodského studia Columbia. Na Kubrickův nátlak dostal přednost Dr. Divnoláska, který se po své premiéře v lednu 1964 stal diváckým i kritickým hitem a dodnes patří mezi nejlepší díla filmové historie. Selhání vyloučeno bylo Columbií uvedeno do amerických kin až v říjnu 1964 a ve stínu Kubrickovy klasiky divácky zcela propadlo a neobjevilo se ani v oscarových nominacích. Jeho nepopiratelné kvality byly znovuobjeveny až s časovým odstupem.
Lumetovi se podařilo vytvořit nesmírně působivý snímek (který se zcela obešel bez hudby!) o jaderné krizi, ústící do nevyhnutelně tragického konce, velice střídmými, polodokumentárními prostředky. Do popředí vystupují přesvědčivé herecké výkony, zejména Henryho Fondy (americký prezident), Dana O’Herlihyho (generál Black), Waltera Matthaua (chladně kalkulující politický analytik Groeteschele) a Larryho Hagmana (překladatel Buck) a mnoha dalších. Malou roličkou ve filmu debutoval později známý komik Dom DeLuise. V dubnu 2000 byla na základě Bernsteinova scénáře odvysílána nová živá (!!) černobílá inscenace (na naší kabelové televizi uvedená pod názvem Neodvolatelná mise), kterou produkoval George Clooney a režíroval Stephen Frears. (Česká televize)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (102)

Big Bear 

všetky recenzie používateľa

Ano. Lidstvo už tehdá v pasedátých a šedesátých letech mělo na sebe vyrobeno tolik bomb, že by svět zničily několikrát... Dnes ani netušíme co mají nejvyspělejší armády světa ve svých utajovaných skladech za zbraně... Tehdy byla největší hrozbou radioaktivní atomová puma. Děsila nejen destrukční síla, ale i následky radiace.... Film celkem logicky poukazuje na fakt, že lidstvo už zašlo ve zbrojení příliš daleko... Americký prezident i jeho kolega ruský premiér to řekli velmi dobře.. Nakladli jsme mezi sebe příliš mnoho překážek, ale je ještě čas je odstranit... Jenže lze si důvěřovat? Může jedna vojenská velmoc spoléhat na čestné slovo té druhé? U Ruska to i dnes platí. Lze Rusku věřit? Podívejme se na současnou situaci na Ukrajině a de facto ruské zabrání Krymu. Můžeme tedy vyděšeně sledovat, jak se k Mosvě řítí bombardér Vindicator (ve skutečnosti to byl Convair B-58 Hustler) s dvěma atomovkami na palubě a odhodlanou nyní již neřízenou osádkou a říkat si, zda k tomu někdy nedojde... Jenže úplné odzbrojení je nesmysl a naše závislost na počítačích je již značná a neumíme se bez nich obejít. Nezbývá tedy věřit, že každý program, půjde v případě potřeby vypnout a spuštěné procesy půjde zastavit. Jinak je s námi ámen. V šedesátých létech v době vrcholící Studené války musel tento film vzbudit jistě mnoho emocí! Nejsem na chlapy, ale H. fondu zbožňuju. Tady asi zahrál nejlepšího filmového prezidenta všech dob a to nejen pro rozhodnutí jaké učinil aby odvrátil konec světa. * * * * ()

Fr 

všetky recenzie používateľa

,,JEDNA Z LETEK NAŠICH VINDICATORŮ OBDRŽELA ŠPATNÝ SIGNÁL. ODLETĚLI BOMBARDOVAT MOSKVU. MUSÍME TO ZASTAVIT.“ … ,,TO SE SNADNĚJI ŘEKNE NEŽ UDĚLÁ.…“ /// To bejvávaly časy. Zbraní bylo mezi USA a Ruskem tolik, že by se planeta dala zničit tak 20x (vodhad vole, jsem to nepočítal…) a k začátku války stačilo jen zmáčknout čudlík, nebo… Síla slova, tíha vokamžiku. Sidney Lumet byl frajer tenkrát a byl by jím i dneska. Postupně přidává grády …BUDEME TU MÍT NĚCO, S ČÍM NIKDO NEPOČÍTAL A CO BY MOHL CHTÍT POUZE ŠÍLENEC… a rozehrává situaci, která nemá jednoduchý řešení a na kterou se nedá připravit. Neuvěřitelně mě baví sledovat hledání řešení neřešitelnejch problémů. Stejně zajímavý jako slova a myšlenky je zjištění, jak obyčejná grafika, přibližující dění ve vzdušným prostoru, dokáže umocnit sílu okamžiku. Politickej a protiválečnej film o nebezpečně rozehraný partii. Tohle já můžu! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennej román, kterej v roce 1962 napsali Eugene Burdick & Harvey Wheeler, jsem nečetl. (neviděl jsem ani tenhle kousek!) 2.) Vždycky mě zajímalo, co asi tak mohlo předcházet ,,Vláknům“. 3.) Thx za titule ,,DEDE“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** ()

Reklama

gogo76 

všetky recenzie používateľa

"Nesieme za to vinu obidvaja. Nechali sme si vymknúť stroje z rúk..." Ďalší vydarený kúsok od S. Lumeta, ktorý ma prekvapil hlavne tým, že je takmer výlučne konverzačný. Napriek tomu dokáže zaujať a v závere doslova strhnúť. Hrozba jadrovej katastrofy visí vo vzduchu a vzťahy medzi mocnosťami USA a Ruskom sú poriadne napäté. Stíhacia letka dostane omylom rozkaz zhodiť jadrovú bombu na Moskvu. USA robí všetko pre to, aby to zrušili, ale je pomerne neskoro. Súboje stíhačiek sledujeme väčšinou iba na veľkoplošnej obrazovke štábu a občas zavítame do kokpitu pilotov. Telefonáty medzi prezidentom USA a Ruskom sú napínavé a v hre sú milióny životov. Aby prezident, skvelý H. Fonda, odvrátil zničenie sveta ponúka Rusom zničenie vlastného mesta - New York... Poviem na rovinu, že záver bol nečakane drsný a prekvapivý. Prečo tento film takmer nikto nepozná? Dostal som chuť na tv remake z roku 2000. 80%. ()

berny2468 

všetky recenzie používateľa

Selhání vyloučeno je film, pro jehož téma mám slabost, a přesto jsem se o něm dozvěděl až docela pozdě. Ale bohužel zvěsti film dle mého krapet přecenily. Přesto film není vůbec špatný. Téma hrozby nukleární války je zde rozvedeno povedeně a realisticky. On celkově je film natočen spíše dokumentárním způsobem než tím filmovým. Ale Kubrickův Dr. Divnoláska zdaleka nebyl překonán. Sidney Lumet se zde oproti například 12 rozhněvaným mužům mohl opřít pouze o Henryho Fondu, který film táhne především. Film má pár hluchých míst a pár málo uvěřitelných scén. Ale i tak jsem byl u filmu spokojen. 7/10. ()

Mol 

všetky recenzie používateľa

I CAN HEAR THE SOUND OF EXPLOSIONS FROM THE NORTH EAST. THE SKY IS VERY BRIGHT. ALL LIT UP!!! Zajímavý film, který vás vtáhne do děje a nepustí. Fonda zahrál presidenta, tak jak by měl president vypadat a jednat. Walter mě překvapil svojí postavou maniakálního profesora, který by nejraději vidět US Air Force házet bomby na vše, kde se nenarodil Thomas Jefferson a generalita mě zase překvapila, svými super počítači, na kterých by jisto jistě běžel i Prince of Persia, který vyšel až o 25 let později. Zajímalo by mě co na tento film v roce 1964 řekli nejvyšší členové CCCP. ()

Galéria (30)

Zaujímavosti (9)

  • „Počítačem generovaný“ obraz na obrazovce velínu (včetně mapy světa, letadel a explozí) byl zcela nakreslen a animován ručně. (sator)
  • Peter George, autor knihy „Red Alert“, která byla předlohou pro Dr. Divnolásku, dal autory knihy „Fail-Safe“ k soudu za plagiátorství. Obě strany se dohodly na mimosoudním vyrovnání. (Djkoma)

Súvisiace novinky

Kathryn Bigelow chystá útok na Ameriku

Kathryn Bigelow chystá útok na Ameriku

13.05.2024

Je tomu již sedm let od té chvíle, co první režisérka, která vyhrála Oscara za nejlepší film, přinesla svůj poslední snímek Černobílá spravedlnost. Kathryn Bigelow, jenž se do filmových análů navždy… (viac)

Reklama

Reklama