Psie popoludnie

[7/10] (Artists Enterntainment Complex) (Technicolor /// Produkce: Martin Bregman, Martin Elfand /// Scénář: Frank Pierson podle novinového článku P. F. Klugeho a Thomase Moora /// Kamera: Victor J. Kemper /// Oscar: Martin Bregman, Martin Elfand (nejlepší film), Frank Pierson (scénář) /// Nominace na Oscara: Sidney Lumet (režie), Al Pacino (herec), Chris Sarandon (herec ve vedlejší roli), Dede Allen (střih)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (17.12.2011)

Zprvu se Psí odpoledne jeví jako osvěžující mix krimi a komedie, avšak humoru je docela poskrovnu, postavy jsou zábavné, některé jejich interakce logicky taky, ale na dvouhodinovou zábavu to nestačí. Druhý pohled z perspektivy thrilleru mě bohužel také neuspokojil, nezdálo se mi, že by situace byla brána dostatečně seriózně - nejspíš díky fúzi se zmiňovanými střípky humoru, a to teď nemám na mysli onu transsexuální vsuvku, ta naopak film příjemně nadlehčuje. Rekonstrukce bankovní loupeže u mě selhává. V celkovém shrnutí je to tedy místy nuda, jen Al Pacino šílenec a sympaťák v jednom. 6/10 (01.07.2010)

Svěží a originální scénář (opět potvrzující, že nejlepší historky píše život sám), ve kterém nechybí místo pro vtip i napětí, vynikající Al Pacino a John Cazale. Ale hlavně poselství nacházející se spíše v podtextu: média jsou ne třetí, ale první velmoc, a kdo s nimi umí pracovat, má sympatie dokonce i vlastních rukojmí v hrsti! Sidney Lumet mistrně kombinuje krimidrama dvou amatérských lupičů s kritickou sondou dobové společnosti (odbory, postoj k jinak sexuálně orientovaným menšinám atd.). Vynikající záležitost 70. let :8) (04.08.2008)

Určitě jeden z nejlepších filmů s tematikou "přepadaní banky". Nejen drama a hra o životy rukojmích i obou zločinců, ale i tak trochu portrét doby (narážky na neomezenou moc odborů v tehdejších Státech, moc médií, masakr v Attice i tehdy opovrhovanou homosexualitu). De facto rekonstrukce skutečného případu, kde se ukazuje, že nejlepší příběhy píše sám život - v první půli nechybí mnoho zvratů i absurdních situací, s nástupem agenta FBI pak začíná psychologický boj "kdo z koho", kde by se napětí dalo krájet a celé se to sleduje jedním dechem. Mladičký Al Pacino už tehdy fenomenální, mistr vedlejších rolí John Cazale se svým nečitelným výrazem mu zdatně sekunduje. Sidney Lumet natočil několik skvostů, tenhle je jedním z nich a společně s takovým Arthurem Pennem patří v mých očích mezi nejvýraznější nedoceněné tvůrce 60.- 70.let. (15.07.2007)

Mladý lupič Sonny (Al Pacino) se společně se dvěma kumpány (Cazale, Springer) pokusí vyloupit banku. Plán se však začne bortit hned na samém začátku a tak musí Sonny čím dál častěji improvizovat, až se dostává do situace, kdy není cesty nazpět. Al Pacino podává další ze svých výborných výkonů, ale film je tentokrát pouze lehce nadprůměrný. Je zde prostě příliš mnoho povídání, minimum akce a na dvouhodinovou stopáž několik hlušších míst. (08.03.2011)