Psie popoludnie

Nejlepší film o přepadení banky jaký jsem kdy viděl. Režiser zde jde dost proti proudu. Lupiče nezobrazuje jako krvežíznivé monstra s proplacovaným plánem na přepadení, ale naplno ukazuje jejich slabiny. Hned z kraje se jde na věc a tempu filmu to jen prospívá. Kapitolu samu pro sebe je Al Pacino. Opět předvádí i zde bravurní výkon a to jak se zhostil role v podstatě velmi sympatického lotříka stojí za vidění. Velmi dobře se prezentují i další herci. nejvýraznější je asi James Broderick v roli chladnokrevného veliteje FBI. Psí odpoledne doporučuju všem příznivcům kvalitního drama. (25.09.2006)

Určitě jeden z nejlepších filmů s tematikou "přepadaní banky". Nejen drama a hra o životy rukojmích i obou zločinců, ale i tak trochu portrét doby (narážky na neomezenou moc odborů v tehdejších Státech, moc médií, masakr v Attice i tehdy opovrhovanou homosexualitu). De facto rekonstrukce skutečného případu, kde se ukazuje, že nejlepší příběhy píše sám život - v první půli nechybí mnoho zvratů i absurdních situací, s nástupem agenta FBI pak začíná psychologický boj "kdo z koho", kde by se napětí dalo krájet a celé se to sleduje jedním dechem. Mladičký Al Pacino už tehdy fenomenální, mistr vedlejších rolí John Cazale se svým nečitelným výrazem mu zdatně sekunduje. Sidney Lumet natočil několik skvostů, tenhle je jedním z nich a společně s takovým Arthurem Pennem patří v mých očích mezi nejvýraznější nedoceněné tvůrce 60.- 70.let. (15.07.2007)

Psí odpoledne se zrovna moc nevydařilo. Asi jsem jeden z mála s tímto názorem, ale jistým způsobem mě nudí sledovat sociální tématiku muže na okraji společnosti a ještě ke všemu homosexuála (toto téma mi přišlo násilně vnucené), který se snaží vykrást banku. Chvíli to vypadalo na promyšlený plán, ale ten padá hned při první ukázce stupidity hlavní postavy, kterou hraje (opět skvěle) Al Pacino. Sonny není žádný chladnokrevný zabiják ani génius, spíše obyčejný bankovní úředníček co si ukousl velký kus dortu a nemůže ho spolknout. Jeho postava se ze začátku stává aspoň trochu zajímavou svými výstupy před davem (och ten pocit obdivu...), ale postupně velmi rychle unaví a začne nudit. Druhá půlka filmu bych řekl je přímo velmi slabá a kolikrát se mi zavírali oči nad neustálým chozením ven a dovnitř a čekáním na svou manželku (homosexuální i heterosexuální). Sidney Lumet měl předvést trochu více spádu ve filmu, který se vleče a velmi rychle ztrácí všechno svoje počáteční naivní kouzlo. Tři hvězdičky jsou VELMI slabé a jen úcta k Al Pacinovi a jeho herectví mi brání dát o jednu méně, ale co není může být. (21.09.2007)

Ak budete mať niekedy pocit, že všetky americké filmy o bankových lúpežiach a prepadnutiach nemajú reálny základ, tento príbeh vás (rovnako ako mňa) rýchlo vyvedie z omylu. Perfektne vynervovaná dráma, ktorá po trošku rozpačitom a neistom úvode začne naberať veľmi zaujímavé kontúry. Realistickosť situácií je na vrcholnej úrovni, presvedčivý dojem z filmu majú na svedomí hlavne dokonalé herecké výkony (Pacino vedie stádo) a pevná ruka režiséra, ktorý po úvodných minútach ani na chvíľu nezaváhal a držal ma v napätí až do konca. 85%. (13.07.2009)

Film, ktorý je aj spolu so Serpicom (1973) často citovaný v iných filmoch, ide o posledný filmový kúsok, ktorý už definitívne vystrelil mladého Al Pacina medzi hereckú špičku. Prvá polovica funguje ako perfektná komédia s množstvom hlášok, ktoré vyvolávajú úsmev na perách. Stred snímku sa tvári ako psychodráma, no už to nebolo tak dobré ako úvod, je tu niekoľko hluchých miest, ktoré občas nudia, no potom prišiel záver a ten bol jedna veľká lahôdka. Solídny nadpriemer, pre fanúšikov krimi thrillerov s motívom vylúpenia banky povinnosť. 75/100 Videné v rámci - 5x5 tour : Po stopách režisérov. (05.06.2016)