Psie popoludnie

Strhující, skvěle vygradovaný film popisující jedno dost podělané přepadení. V centru dění je naprosto dokonalý Al Pacino v roli Sonnyho (ve skutečnosti se ten loupežník jmenoval John Wojtowicz) a musím uznat, že tahle role patří mezi jeho vůbec nejlepší... Začátek velmi svižný a vtipný, ale postupně se zpackaná loupež mění na strhující drama, kterému nechybí ani kontroverzní téma jako je homosexualita. Přiznám se, že v okamžiku, kdy Al začal před bankou křičet "Attica, Attica...", tak mi běhal mráz po zádech a úplně si mě získal..:-) Když to shrnu, tento film obsahuje úplně všechno, co od skvělého filmu čekám. Nemůžu proto klesnout pod pět hvězdiček... (23.04.2006)

Scénář: Frank Pierson .. Sedmdesátkově výborný Al Pacino v předem prohrané loupežné partii. Pokud jsou všechny okolnosti ve snímku kolem přepadení pravda - a že jsou místy zatraceně absurdní - tak si tahle událost o natočení prostě říkala. Vážně je to, přes sociální podtext, velká zábava na minimálním prostoru. Bohužel ne po celý film. Vyprávění brzy dojde to správné tempo a některé pasáže v druhé polovině už svým vlažným a táhlým podáním prakticky nudí. Ale k "povinné filmové četbě" Dog Day Afternoon určitě patří. 75%. (26.12.2007)

9/10 Stockholm Syndrome: The Movie. Štýlová jazda. Minimalistická réžia (žiadna hudba), parádna analógová kamera, skvelá atmosféra 70tych rokov, jedno dusné letné popoludie, úžasne napísané postavy, ktorým stačí pár viet a pozorný herecký výkon, aby dosiahli hĺbku, čo niekedy nedosiahnu ani po celú stopáž a pravdaže božský Al Pacino. (26.07.2018)

Asi nejlepší role Johna Cazaleho. Sice tu má oproti vyčerpanému Al Pacinovi malý prostor, ale jeho Sal mi prostě utkvěl, jak furt tak bezprizorně a smutně koukal. Film je zajímavý hlavně minisituacemi během vyjednávání např. když Pacinovi stále volá pervert lačnící po znásilnění a smrti rukojmích, nebo pizzaman co je nadšený že se proslaví atd. Překvapí i mladý Lance Henriksen. (29.08.2013)

Jeden z mnoha filmů a přepadení banky, kde se něco zvrtne a nastane vyjednávání s policíí. Tenhle druh filmů mám rád. A Dog Day Afternoon patří mezi TOP. Ihned vpadneme do děje a jede se bez přestávky, žádné nudící a čekací okamžiky. Prostě 124 minut se něco děje a několika hodinová událost je výborně dramaticky vyprávěna. Do děje jsou zařazeny absurdní okamžiky, kterým lze těžko uvěřit, zda se opravdu staly. Ale odvedly dobrou práci. Je vidět, že 70. léta opravdu patřila Al Pacinovi. (25.09.2008)