My

Jordan Peele svým groteskně vychýleným hororem jak vystřiženým ze Zóny soumraku potvrzuje svůj post zářného talentu na poli žánrových filmů. Kdo chce, může v jeho novince vidět provokativní paralelu k základnímu principu kapitalismu, jímž je domnělé právo na privilegovanost a život na úkor někoho jiného a který z lidí vytahuje jejich temné stránky. Ale současně je to prostě skvělý originální horor, který se nespokojí s prvoplánovými triky, kterými je zaplevelená většina současných příspěvků žánru. --- více v recenzi a následné debatě pro pořad Reflexe: Film (01.04.2019)

Jordan Peele bohužel vypustil víc králíků, než jich stačil pochytat. Nevím, jestli to někdo psal tady, nebo jinde, ale taky mi tenhle film připomíná shyamalanovskou snahu o hutný hororový příběh se společenským přesahem a spoustou nápadů. Jenže logika hapruje, s velkými myšlenkami tlačí autor příliš na pilu a tak se po zhlédnutí filmu přistihnete, že přemýšlíte, jestli je to válka černých proti bílým, utlačovaných proti privilegovaným, nebo všech proti všem. Na druhé straně vraždění jsem si užil a v mnoha ohledech Peele prokládá tento svůj horor srandou, což je oživující. (09.04.2019)

Můžu, respektive mám na to dva pohledy: druhý snímek (zbytečně) opěvovaného tvůrce můžu vnímat jako solidní filmařinu, která je kupříkladu v prvních minutách a ještě na několika místech skutečně působivá, ale to musím vypnout mozek a neřešit tu neuvěřitelnou nevěrohodnost. A tím se dostáváme k druhému pohledu, kdy jde dle mého o nabubřelé a ambiciózní nic, respektive něco, což ovšem při bližším zkoumání absolutně nedává smysl. A odkrytí karet žádné trumfy nenabízí. Malá dívenka navštíví s rodiči zábavní park v kalifornském Santa Cruz, zaujme ji jedna z atrakcí a cosi ji tam bez přítomnosti rodičů vyděsí k smrti. Až z toho nějakou dobu nemluví. Nyní je dospělá, sama má rodinu a vrací se na stejné místo zrelaxovat. Ač je patrné, že se na chatu vrací nerada. V noci se pak na příjezdové cestě k objektu objeví rodinka oděná do červených mundúrů. Postupně se dozvídáme, co se v zrcadlové atrakci odehrálo. Po slibném úvodu platí to, co u Peeleova debutu. Není to o vyskakování bubáků ze dveří, je to o mísení žánrů a slušných hereckých výkonech. Něco tady nehraje, má to velmi dobrou atmosféru, je to fajn v detailech a diváka jednoduše zajímá, co nabídnou další minuty. Jenže zatímco tehdy u Get Out to ještě slušně fungovalo, tady si tvůrci ukousli příliš velké sousto. Můžeme konstruovat nejrůznější scénáře, možná v tom filmoví všeználci vidí intelektuální podobenství, já ale něco zcela jiného. Cosi jako krizi identity. Výsledek má být asi něco ve stylu „zase si za to můžeme sami“, jenže tenhle sociální komentář rovněž nefunguje. Žertíky otce, který se jinak ukazuje spíš jako strašpytel, také. Vůbec ne silné tři hvězdy. (26.05.2019)

Ujetá zápletka. No a co? V dnešní době sequelů, prequelů, remejků, rebůtů, spinofů a bůh ví čeho ještě, je každá originální zápletka osvěžující. Navíc je to i velice dobře udělané a humorné vložky sedly. Chápu, že tím básník chtěl asi říct víc, než jen užijte si to. Přiznávám, že jsem hlubší poselství ignoroval, a je mi to šumák, protože jsem se celou dobu doopravdy bavil. (28.03.2019)

My (2019) obsahuje značnú porciu scén (predovšetkým s blížiacim sa koncom), ktoré sú veľmi WTF, majú pravdepodobne nejaký skrytý zmysel a pravdepodobne o nich má divák premýšľať a niečo si z nich vyvodiť. Ale ja som si z väčšiny z nich nedokázal vyvodiť vôbec nič, aj keď som sa veľmi snažil. Sú to veci ako - Králiky - Vo filme sa v mnohých scénach vyskytujú živé králiky aj figúrky králikov. Dcéra hlavných hrdinov má na tričku vietnamský nápis, ktorý znamená "králik". Potom napríklad častý výskyt pavúkov,... rôzne postavy v roku 1986 a 2019 na sebe majú tričko kapely Black Flag, ..v roku 2019 má na sebe malý chlapec novo vyzerajúce tričko s motívom filmu Čeľuste (1975) ...rôzne odkazy na biblický verš Jeremiáš 11:11. ..Potom prečo nožnice? .. Prečo červené kombinézy? .. Okrem toho ma v My naozaj veľmi iritovala hudba, ktorá miestami kopíruje hudbu z klasických Hitchcockových filmov, bez toho, aby dávalo nejaký zmysel, prečo ho kopíruje. O filme My sa toho naozaj nedá veľa napísať bez zásadných spojlerov. Je vidieť, že Peel do istej miery vedel, čo robí a úspešne svoj film graduje od štandardného hororu až k niečomu veľmi WTF. Ale nejako sa mi nepodarilo v tom stupňovaní nájsť dostatok niečoho zaujímavého, čo by mi na tie dve hodiny v kresle vydržalo. (21.11.2019)