Maják

"Pojďte pane, budeme si hrát." Maják... hutná, slizká depka, kde chlast teče proudem a stěžně jsou vztyčené v dál. Jedna nestačí zírat, co s drsným chlapem udělá trocha toho nepohodlí. Ovšem nejsem siréna mořská a nejsem oblouzena neukojitelným chtíčem, abych je zcela pochopila. I když.. Možná k tomu mám nepatrně nakročeno. (02.07.2021)

Maják je baladické drama o vině a trestu. Maják je dekadentní báseň, v níž Eggers po vzoru básníků konce 19. století hledá novou definici krásy. Zlověstné mraky, električtí hadi, zuřící moře a maják stojící jako poslední útočiště před světem, který zešílel. Maják je penis, pevnost, vězení, tajemství. Skutečnost a sny se prolnou, halucinace se spojí s dávnou mytologií. Šerosvitná kamera, souboj světel a stínů, mrazivá a místy vskutku strašidelná hudba, hluk a křik mořských ptáků. Život končí, rozklad ale není smrt, nýbrž další život. Vše spěje k očekávanému poslednímu záběru, jehož symboliku si může vyložit divák po svém. Čarodějnice mě nijak zvlášť neoslovila, tohle je ovšem něco zcela jiného. Pro okrajové publikum. (30.01.2020)

Stejný, jako Čarodějnice. Režisér si libuje v atmosféře, ale zároveň z filmu dělá neprostupnou hradbu, kde Vám ztěžuje vše, jenom aby Vám zážitek z filmu výrazně znechutil. Po herecké stránce dvou rolí (Dafoe vs. Pattinson) absolutní skvost, ale v černobílém filtru a v prostředí, které je až strašidelně morbidní – a navíc se skrytým zlem, jak od Lovecrafta. Vlastně všechno, co se mi líbí, ale pro nepřístupnost filmu se těžce hodnotí líp, než třemi hvězdami. Nevšední zážitek to ale bezesporu je. (30.01.2020)

Hezké gesto očividně schopného a velmi ambiciózního filmaře (předchozí Čarodějnice se mi velice líbila). Audiovizuálně je to úchvatné, ale dějově (vzhledem k stopáži) řídké. Dusnou, totálně temnou, pochmurnou a zdrcující (a chvílemi velice surreálnou) atmosféru umí Eggers jako v současnosti málokdo. Pokud existují filmaři, jejichž díla by skutečně dokázala působivostí svého umělecky nekompromisního stylu slabší povahy dohnat až k sebevraždě, Eggers by se celkem klidně mohl postavit do řady vedle Lynche nebo Cronenberga. Duo Dafoe-Pattinson funguje náramně (hlavně Dafoe je svým celkovým zjevem a hlasovým projevem skvostný) a jejich nejednoznačný vztah a vzájemné rostoucí napětí a paranoia jsou divácky dostatečně poutavé a zajímavé. Ale nestačí to na skoro dvě hodiny - na to je kombinace psychicky náročného (deptajícího) feelingu a zápletky, jež by vystačila na možná trochu delší povídku, až příliš vražedná. Pro vyznavače hardcore artu ale jasná volba. 65 % (10.01.2020)

Velmi zábavná ujetost, kde na mně v první řadě fungoval neotřelý vizuál (neotřelý tím, že kopíruje postupy a techniky, které filmaři opustili už před desítkami let) a v řadě druhé je fenomenální opora v perfektní herce, na kterých tenhle film stojí a padá. Místy je to dílo šílené (skoro jako kdyby se ze Švankmajera stal sexuální zvrhlík), evidentně v některých věcech inspirované lovecraftem (ovšem ne v postavách, ty v jeho povídkách šílí až na samém konci příběhu, zde šílí postupně a vzestupně). Zkrátka moc povedená jednohubka i díky nepřepalení stopážii (dovedu si představit, že jiná tvůrci by z toho vykřesali existenciální filosofování na dvě a půl hodiny). (11.05.2020)